Odpadlik

Nápad spojit starého šerifa-morouse s rozmazlenými roztleskávačkami by nebyl tak špatný, kdyby film asi tak po třetině nesklouzl k (pro Američany) typickému moralizování, v tomto případě "najednou" zmoudřelých puberťaček. Nakonec jsou to totiž ony, kdo musí starého texaského rangera naučit jak se oblékat na rande a jak sbalit jejich profesorku (trochu přihlouplé, co říkate?). Žánr kriminální komedie mi nevadí, ale v tomto filmu mi připadalo jako by obě složky - komedie i akce byly od sebe přísně odděleny a v závěrečné scéně s autobusem jsem zjistil, že mi akční část vlastně překáží - jakoby si tvůrci najednou řekli - "O.K., pobavili jsme se, a teď bychom tam měli dát nějakou akci." Co se týče herců - na holky se sice kouká pěkně, ale jinak se divím že se T.L.Jones tam uvolil hrát, chvílema mi ho bylo docela líto, protože jeho výraz jakoby říkal "proboha, co tady dělám". Ty dvě hvězdičky jsou za to, že jsem se tam občas i zasmál.

Tak tohle opravdu nechápu! Kde jsou staré francouzské komedie? Haló - vzbuďte se Louisi či Phillipe, povstaňte z mrtvých a pojdťe znovu do boje! A vezměte sebou ještě Jeana-Paula! Ale vážně - když si tak vzpomenu na opravdu vtipné komedie ze země sýrů a vína z poslední doby, napadá mě jen Kondomerie a Blbec k večeři. Co však chtěli autoři říci tímto filmem, mě zůstává záhadou. Otravný pobuda připomínající díky červeným šusťákům nějakého ukrajince, terorizuje celou rodinu - tedy přesněji ušláplého majitele galerie (kterého mi bylo i přes jeho záletnictví líto už od počátku) a jeho věčně nemocnou ženu, které se tenhle otrapa, bezdomovec (Depardieu) snad dokonce začne líbit! Tak fakt nevím, za co se zde tento film vysloužil v průměru 3 až 4 hvězdičky. Mě šel Depardieův "hrdina" natolik na nervy, že jsem to po 50 minutách vypnul. Ještě štěstí, že není půjčovné DVD tak drahé ...

Novodobý Indiana Jones. Neurazí, dobře natočené, příjemně se na to kouká, za dva dny zapomenete.

Film je dle mého názoru důkazem toho, že i u nás jde natočit slušný kriminální thriller s akčními prvky. Za všechny bych jmenoval úvodní/závěrečnou scénu se zásahovou jednotkou výbuch nálože nebo převrácení auta na silnici. Rovněž jsou Sametoví vrazi důkazem faktu, že ne všechno je tak černobílé, jak se může na první pohled povrchnímu čtenáři novin zdát. Příkladem jsou oběti - až na manžela té barmanky nebyli rozhodně žádná neviňátka (i když to zločin pochopitelně neomlouvá). Režisér Svoboda rozhodně vsadil správnou kartu při výběru herců. Známé tváře Michal Dluhý a Jan Dolanský jsou opravdu perfektní, vše jim věříte, s rolí naprosto splynuli, ženské postavy - rovněž není co dodat, ale své si zastanou i ti "méně známí" ve vedlejších rolích, např. ti různí podnikatelé, šedé eminence, zoufalci a další. Je to jediný Svobodův film, který znám, ale začínají mě zajímat i ty další ...

Mohlo by to být považováno za sympatický pokud o černou komedii, nicméně nemohu se ubránit dojmu jisté bezradnosti, zejména v první půlce filmu. Jakoby sami herci nevěděli najednou co mají hrát a jen čekali, až se ozve osvobozující "Stop!". Dalším problémem je, že se film jaksi nemůže rozhodnout jestli bude černou komedii nebo smutným příběhem o dvou ztroskotancích. Hlavní britský představitel díky jisté "ňoumovistosti" připomíná hrdinu ze starší francouzské komedie "Dotěrný chlap" nebo novější "Blbec k večeři". Roden je opět výborný, dokáže opravdu zahrát cokoliv. Z ostatních herců mě spíše rušila postava "zabijáka", která jakoby vypadla z nějaké italské crazy-komedie. Škoda, u filmu by člověk neměl koukat na hodinky, kdy už bude konec.

Vlastně ani nevím, jestli mám tento film hodnotit. Jestli jsem na to vůbec objektivní, protože buď je to 1) úděsná slátanina všeho možného, se stupidními rádoby vtípky, kdy jsem se už po 10 minutách začal dívat po ovládači a tlačítku STOP nebo 2) jsem to vůbec nepochopil a je v tom nějaký skrytý význam, který když pochopím, tak se budu řehtat na celé kolo. Nebo je to možná pochopitelné fanouškům nějakého podivného odvětví scifi nebo jen divákům ve Velké Británii. Pokud mi však někdo bude pochopen vysvětlit, co je na tom vtipného, rád si sním o tom podiskutuji přes e-mail.

Sice má zde tento snímek velmi dobré hodnocení, ale nemohu si pomoci, musím dát jen tři hvězdičky, neboť jsem od toho čekal víc. Mým problémem však možná je, že jsem čekal komedii, u které se budu válet smíchy. Ne, nenachytal jsem se na Mr. Beana, alias Rowana Atkinsona, který zde hraje nezvykle umírněně (jeho postavu by ovšem mohl hrát v podstatě kdokoliv), ale na slibnou zápletku ohledně roztomilé "babky čističky". Bohužel (pro mě) je film spíše lehkou, romantickou, úsměvnou a lehce černou komedií. Ano, píši "lehce černou", myslím si, že během stopáže se dalo vytěžit mnohem více a nějaká brilantní závěrečná dvacetiminutovka to nezachrání. Ostatně leckterý díl "Vražd v Midsommeru" byl lepší. Nicméně celou dobu jsem se shovívavě usmíval (ale opravdu nahlas nezasmál), tak dávám alespoň za tři.

Se sci-fi je to u mě téměř vždy stejné. Největší napětí si užívám dokud se ty mimozemské potvory neobjeví, dokud si jen můžu domýšlet jak asi vypadají, jací jsou, prostě nechat působit vlastní fantazii. Pak to ale většinou bývá zklamání (Leviathan, Koule, Kontakt). Ve Válce světů víme téměř hned "o koho jde", ale ono mi to tady až tolik nevadí. Mimozemšťané sice působí spíše jako z nějaké moderní verze Dne Trifidů (ona Válka světů také JE moderní verzí románu H.G.Wellse), ale vše nahrazují jako vždy dokonalé triky nebo patřičná dávka ohromujících a nápaditých apokalyptických scén (lidé zavěšeni v koši, "válka" na louce, úvodní destrukce mostu apod.). Takový film si člověk musí vychutnat je v kině se super stereo-kvadro-dolby-digitál-ajánevímcoještě zvukem. Přijemné pro mě bylo herectví Toma Cruise a absence nezbytného patosu á la Den Nezávislosti. Ve filmu lze najít i několik celkem silných motivů, např. rabování (jak aktuální po záplavách v New Orleasu počátkem září 2005), snaha po ukořistění auta nebo rozhodnutí mezi synem a dcerou na té louce. Jediný důvod proč tento film nemá ode mne pět hvězdiček je někdy až nesnesitelná a histerická Dakota Fanniing (i když její herecký talent je nesporný).

(MOŽNÉ PROZRAZENÍ DĚJE) Osamnělé a podivné farmy či dílny v širé pustině, kde žijí ještě podivínští "týpci" mají v historii hororu jistě své místo. Nesčetněkrát je využili američtí tvůrci a jak je vidět, ani proti nožci nezůstávají pozadu. Po shlédnutí "Wolf Creeku" ale nutno říci, že to umějí nějak lépe, či spíše syrověji. Žádný happy-end, žádní svalovci, kteří nakonec s monstrem či padouchem nakonec zatočí. Tenhle film mi svou amtosférou hodně připomínal dávno uváděný (rovněž australský) TV film "Ponor do temnot" nebo americký "Cabin Fever". Ale Austrálie prostě své vyprahlé, nekonečné pláně, spalované horkým sluncem, dokáže náležitě využít. Při všem tom horku však mrazí z faktu, že jde o příběh dle skutečné události. Oproti svým americkým "kolegům" oplývá tento horor několika "lahůdkami" typu propíchnutí míchy loveckým nožem, přibití na kříž, či dlouhou, téměř pětiminutovou scénou bezmocného křiku přivázavné, zkrvavené oběti ke sloupu. Tvůrci se nevyhnuli ani (dle mého názoru) některým nelogičnostem - např. proč jeden z hlavních hrdinů ke konci prchá pustinou a nedrží se spíše poblíž příjezdové cesty, která nutně musí vést na větší silnici nebo proč poté, co se hrdinkám podaří padoucha zdánlivě zněskodnit, ho potom tlučou puškou přes záda a ne přes hlavu. Ale kdo ví, jak by reagoval v podobné situaci on, že? To však nic nemění na faktu, že jde o hodně syrový a brutální horor.

Upřímně řečeno čekal jsem od toho víc. Není to špatné, neurazí, ale až na výjimky ani příliš nepobaví. Některé pasáže jsou poměrně zdlouhavé, např. nekonečný dialog o vínu na terase domu - ten ocení asi jen opravdoví znalci vína. Ostatně bez skleničky vína po ruce se tento film snad ani sledovat nedá. Takže závěr? Viděl jsem to, hezké, šlo to. To je celé.