GrungeChild

Sviňák zvládnul zaprasit celé filmové plátno poctivou, hutnou a výživnou špínou, ale když přišlo na úklid, nebyl po ruce žádný decentní hadr, kterým by ten bordel stáhl, aby taky divák viděl někam trochu dál. McAvoy je prvotřídní a naprosto uvěřitelné prase, schizofrenická zoo jako by vylezla přímo z Kubrickova Osvícení, ale víc než několik blažených chvil zvráceného potěšení po téhle hloubkové sondě do života průměrného, zdravého muže v nejlepších letech nezbylo. Ovšem i za to se cení. 3*

Pokud vás operační systém začne otravovat s citovými výlevy, neváhejte, a hned ho odneste na zákaznické centrum. Jinak se taky může stát, že už se z té záplavy virtuálních emocí nevyhrabete, a skončíte jako chudák Theodore. Při úchylné souloži s oplzlým wi-fi routerem. Ale jinak, vykrádačka Black Mirror nebyla zas tak zjevná, jak jsem si původně myslel, a všechno to sice unyle a ulepkaně, ale přesto poměrně bezbolestně doklouzalo až do kýženého závěru. Tak proč by ne. Občas neuškodí zabrečet si společně se svým handsfreečkem. 3 a půl*

„Exceptional nigga“ story se předminulý rok povedla rozhodně líp, než loni. To je asi jediné, co mám chuť na závěr filmu dodat. V seriózní verzi Djanga pod bičem otrokáře žel neexplodovalo tolik hlav, jako v té nespoutané, a navíc se nelze zbavit dojmu, že potoky slz a MonteChristovského pocitu křivdy, vyhnané filmovým zpracováním do závratných výšin, tu měly jediný, čtyřiadvaceti-karátový důvod. Bez znalosti Hladu, Studu či jiného z McQueenových pocitů mi nezbývá než konstatovat, že se mi tohle zpracování prostě nelíbilo. Jakási podivná směs klasického hollywoodského honu na zlatého otroka (rasisti!), a čehosi zajímavějšího, co ale nedostalo tolik prostoru, abych bez výčitek vyplázl hvězdu navíc. Konečné zdůvodnění, tedy kvůli tomu, „že je“, se kterým slíznul snímek Oscarovou bavlnu, chci říci smetanu, zatuchlé společenství Akademiků zadupalo zase o sáh hloub. 3*

Melancholický Černý Petr, který svou vlnu rozhodně nezapře, ale povahou si tak nějak zazdil cestu k divákovi. Možná, že někdo tu zeď nakonec probourá ("Tady se všechno měří na cihly."), ale mně se to celou, příjemně strávenou intimní hodinku života a perfektní filmařiny, bohužel nepodařilo. V rámci šedesátkové éry za 3* a půl, k poměrům současné české kinematografie to pochopitelně nemá smysl vůbec přirovnávat. "Chce trochu trpělivost, ale zato je dobrej."

"Dojemný" příběh tří umělců (magorů) v pravém slova smyslu místo očekávaného dokumentu o indie hrách rozhodně moc nepotěší, tedy alespoň v mém případě ne, zvlášť když film díky své předlouhé stopáži nasadí tak vražedné tempo, že má člověk chuť přeskakovat scény už po první třetině, ale díky povedené řežii a scénáři (zvláště v poslední části) nemá divák až tak neodbytný pocit, že zabil 94 minut svého života koukáním na zarostlé geeky a poskakující příšerky. Zpracování provázanosti osobního a pracovního života, stejně tak jako osudů ve skutečné i virtuální realitě, je rozhodně zajímavý přínos, ale omezit indie scénu v očích diváka na tři skákačky, a nezmínit to obrovské univerzum úžasných počinů, když už film nese hrdě jejich jméno, je podle mě hřích, za který se bude jistě někdo smažit v pixelovém pekle. 3*

Lesk světových celebrit snad nikdy nevypadal mizerněji a více kýčovitě, což byl možná jeden ze záměrů zpočátku nadějně vyhlížejícím snímku o flegmatickém mladém fetišistovi a několika rozmazlených pipkách. Provokativní námět se však nepovedlo zpracovat úplně ideálně, snímek vás nenasere zrovna přehnaným deptavým pohledem na dnešní společnost, ale spíše nudou, naivitou a neutuchajícím pocitem, že "by se to rozhodně dalo udělat líp". Čekal jsem více nadhledu, kousavější prvky satiry, větší dopad na diváka, zajímavější myšlenky v závěru a velmi přeceňované herectví Emmy Watson, ovšem dostalo se mi pouze posledního. Ne vážně, kroutit se s vyplazeným jazykem umí asi líp než Miley Cyrus, ale jinak se jí nedá věřit absolutně nic, a nejmíň to, když hraje, že lže. Příště bych ocenil více prostoru pro po všech stránkách zajímavější Taissu Farmigu. I přes všechny výtky je ale Bling Ring natolik kůůl, že pod 3* jít prostě nemůžu.

Jo, s CGI se to holt čaruje, to se pak může kouzelníkem snadno stát třeba i oslizlý zakladatel sociálních sítí. Na "horsemany" se sice kouká hezky, ovšem nějak se z filmu vytratila veškerá prestiž, a postupem času je stále více patrné, že tvůrci nemají absolutně žádné eso v rukávu. Nehledě k hereckému obsazení, které je naprosto mimo (až mi přijde, že tvůrci sice najali vhodné lidi, ale nějakým nedopatřením je obsadili do špatných rolí - zamyslete se nad tím!), původně plánované grandiózní finále, kdy se má divák chytat za hlavu, a s debilním výrazem dokonalého prozření pátrat v paměti, jak jen ho mohli tvůrci takto ošálit, se promění ve vykonstruované bahno, kdy bylo evidentně potřeba mámení nějak zajímavě utnout. Snímek nenabídne divákovi žádné indicie, které si může skládat dokupy, žádné otázky, na které by se našly rozumné odpovědi, jen ho nechá sledovat hezky pozlacený nával amerických klišé, které rozproudí sem tam odhalení nějakého toho tríčku, ovšem ty největší špeky se z filmu bohužel vytratily. A aby toho nebylo málo, Morgan Freeman opět musí pronést pár svých šóšengských mouder, bez toho by se žádný správný AAA film prostě nemohl obejít. Pouze jako místy zábavná oddychovka, nic víc. 3*

Letošní poměr debilních vs. vtipných fórů dopadl vyjmečně ve značný neprospěch filmu, poznamenaného očividně velmi slabou režií a scénářem, ale občas se ten správný ScaryMovieovský feeling vynoří, a pokud máte v živé paměti snímky, do kterých se David Zucker strefuje, tak to musí nutně vykouzlit úsměv na tváři každého "retardovaného spoluobčana". Ze sálu bych asi odcházel těžce zklamán, ale pro gaučovou projekci to není žádné zlo. Pochroumané 3* za nejslabší díl série.

Úchvatně prostoduchá story natočená tak brilantně, že se od toho člověk prostě nemůže odlepit. Každý záběr, každý odstín a každý pocit jde dokonale ruku v ruce s tím následujícím, takže si uvědomíte až teprve po hodině a půl, že se tam vlastně skoro nic nedělo. Stokerovi po asijsku se snaží uchvátit perfektními detaily tak moc, že už bych se na to znova podívat snad ani nechtěl. Ovšem na andělskou tvářičku se znamínkem krásy, a rozevlátou sukýnku, co k ní patří, se hledí rozhodně hezky, na poprvé tedy jednoznačně neublíží. Příjemné souznění k sobotní podvečerní depresi, lepší 3*

Hm, tak vám nevím. Musím se přiznat, že mě to celkem bavilo, ale skutečně netuším proč. Opravdu bych nečekal, že se přistihnu při obhajobě tohoto prapodivného dílka, zvlášť po té záplavě někdy až komicky špatných hereckých výkonů, režisérských nápadů, kterým se nedá říct jinak, než debilní, a všudypřítomným závojem klišé, který za sebou táhne Robova ospalá družka jako umolousaný hadr, ale tak nějak si nemůžu pomoct. Myslím, že jeden z hlavních účelů snímku, tedy ukázat, že Sheri je i ve svých letech stále celkem použitelná prdelka, film splnil, a i když by se mu dalo vytknout snad prakticky všechno, co obsahuje, i to, na co si nejspíš hraje, ale (naštěstí) neobsahuje, přesto mě sledování Lords of Salem bolelo kupodivu daleko míň, než projekce spousty jiných „rádoby art hororů“, jejichž hodnocení se bohužel pohybuje v úplně odlišných číslech. Snesitelné 3*