Joges

Hmm, dobrý to bylo. Některé herecké výkony byly skvělé, ty dětské obzvlášť pozoruhodné, ale to téma. Kolik je dnes rozhádaných a osudem sužovaných rodin. V mém případě se famózní prožitek z filmu nekonal.

Pravda, v thrilleru Bez dechu bylo mnoho nelogických a nepravděpodobných situací, ale když to všechno pominu, u filmu jsem se docela bavil, tak nevím, proč jej zatracovat (někdy se nemá brát všechno vážně). Snad si jen myslím, že lépe než Taylor Lautner by roli odehrál Shia LaBeouf.

Hanebný pancharti mě příliš neoslovili. Scénář je pozoruhodný, námět velmi nápaditý, myšlenka ctnostná, obsazení skvělé, Melánie Laurent okouzlující, kamera na jedničku, závěrčná scéna i myšlenka dokonalá, přesto mám raději válečné snímky podle skutečnosti. Firer hrozí francouzskému muži, "tak kdepak ukrýváš ty Židy". Statný sedlák se rozpláče a vypoví pravdu, "Jsou pod podlahou". :)

Na Děti z Timpelbachu je potřeba nahlížet především jako na francouzský film. Je v něm něco z Knoflíkové války, něco z Mikulášových patálií. Nebudete-li očekávat americkou fantasy, docela se pobavíte.

Docela příjemný, vzpomínkový (místy i zdlouhavý) film o cestě za dávnou láskou. Film "drží nad vodou" především bravurní výkon Christophera Plummera.

Atmosféra, výprava i hudba filmu je výborná, skvostná, herci jsou dobří (žádné béčka). Logika příběhu (především závěrečné finále) a děj samotný však pokulhává.

Výkony herců jsou naprosto dokonalé, scénář je ale bohužel místy dost ubohý, nepropracovaný. Havelka dostal nápad, rychle ho hodil na papír a u většiny vyhrál. Já mu ale všechno nevěřím.

Co na tom kdo vidí, to nechápu. Je to jen obyčejné drama, nic výjimečného. Herecké výkony jsou toporné, standardní, obličeje postav zase smutné, ublížené, přitom konání a činy už nejdou víc do hloubky. Ústředním námětem se vleče jediný proglém - chudák hoch je gay, a to jediné je na celém filmu moc a moc smutné a zároveň nudné. Převážně zde dostává prostor TICHO a vážná hudba se sem nehodí. Nic proti černochům, ale tenhle příběh mě vážně nezaujal (např. propracovanější filmy "12 let v řetězech" nebo "Race" mě oslovily daleko více). Celé to působí jako nahrávka do cen Academy Awards – Oscars.

Snažil jsem se, ale filmy, přesněji náměty Quentina Tarantina mě stále neberou. Dlouhá jízda a dvě hodiny tlachání o ničem - typická konverzačka, kterou lze odpapouškovat v divadle. Teprve po dvou hodinách se začalo něco dít, ale i tak bylo pozdě. Příběh postavený na výpovědi někoho, přesahující rámec něčeho s typickou morbidní tečkou na konci mě vážně nezaujal. Jenom dvě zasloužené megahvězdy: 1. za vynikající hudbu Ennia Moriconeho a 2. výborné přírodní prostředí + kameru + český dabing dohromady. Ani ň navíc.

Strašně naivní a splašený film, Číňani by se do podobných počinů pouštět neměli, výsledkek působí trapně. Podobné témata zpracovává na jedničku Nicolas Vanier, ten nemá ve zpracování námětu konkurenci. Jediná plus Totemu vlka jsou působivé prostředí a český dabing.