Eluin

V zásadě dost dobrý film (uvažoval jsem o 4 hvězdách), který - byť spíše připomíná zfilmovanou povídku - dokáže navodit slušnou atmosféru, která je podepřena o autentické herecké výkony.

Před nějakým časem jsem se zde vypsal ze své lásky k izraelským seriálům. Je to láska slepá a lehce iracionální, nicméně tak už to v emoční oblasti bývá. Lehiyot ita (v angličtině se to překládá jako "She is with me", popř. někteří seriál mohou znát pod názvem "Beauty and the Baker") není typickým izraelským seriálem (tak, jak si jej asi spousta našinců představuje). Jedná se totiž o romantickou seriálovou komedii se všemi klady i zápory, které tento specifický žánr provázejí. Něco málo k příběhu - Amos Dahari je běžný mladý muž, který pracuje v pekárně svých rodičů. Jeho život se ale změní ve chvíli, kdy se v jedné trochu "hoch" restauraci (kam pochopitelně normálně nechodí a dostal se tam jen proto, že mezi ním a jeho šílenou snoubenkou se schyluje ke sňatku), čistě náhodně setká s jednou izraelskou supermodelkou, která je tak trochu milionářka (nebo tak nějak). A co čert nechtěl… Ano, je to tak trochu Popelka naopak, nicméně docela zábavná. Přiznám se, že jsem si po dvou sériích docela zamiloval různé izraelské slovní hříčky a zdrobnělinky, které dokážou dělat ze svých jmen. Příběh (což platí zejména pro hlavní zápletku první série) je bohužel dost předvídatelný a jen málokdy vás překvapí. Chválabohu to ale neplatí pro vedlejší linky, které jsou podle mě dost nápadité a nečekané. S příchodem druhé série (ano, seriál má zatím dvě série a prý se připravuje třetí) se ale zlepšuje i hlavní dějová linka a i když si často u sledování říkáte (aspoň já si to tak říkal), že hlavní postavy jsou hrozní pitomci a své trable si zaslouží plnými doušky, tak o napětí není nouze. Humorná složka je dost individuální, některé vtipy jsou podařené, jiné méně. I zde platí něco podobného jako u příběhu, tedy že vedlejší linky často nabízejí dostatek prostoru k lepšímu humoru. Obecně druhá série mi přišla lepší ve všech směrech oproti sérii první. Je vidět, že scenáristům (ale i hercům) se seriál dostal dostatečně pod kůži. Za mě je ale seriál Lehiyot ita velmi solidní oddychovou zábavou a jen doufám, že nějak půjde sehnat i chystanou třetí sérii. Konec té druhé je totiž dost napínavý… P. S. A aby bylo klišé naplněno dostatečně, tak i zde se chystá americký remake.

Delfínek...

Konečně jsem tento známý film viděl, je pozoruhodné že i po těch letech (a i když víte jak to celé dopadne) má snímek velmi silný dopad. Jediná filmová "role" sportovního multitalentu Emericha Ratha (Běchovice měl tehdy za 40 minut!).

Dvě hvězdy - ani o chlup víc, Tomb Raidera je mnohem lepší hrát než se naň dívat ve filmové podobě.

Roztomile sentimentální film.

Mě to tedy hodně pozitivně překvapilo. Filmy Bohdana Slámy jsou milé ve své přirozenosti a uvěřitelnosti. Tady ještě potěší zajímavé prostředí pražských otužilců.

Překvapivě docela dobré a v rámci subžánru patřičně děsivé, což překlene i některé méně viditelné pitomosti.

Internetová televize Stream relativně nedávno zařadilo do své programové nabídky nový pořád s názvem Černota. Ten má pojednávat o drogách, prostituci, bezdomovcích, zkrátka o všem, co tvoří jakousi odvrácenou stranu našeho hlavního města. Chtělo by se pln zadostiučinění zakřičet "Hurá!", nicméně v éře "infotainmentu" je třeba být opatrný. V případě Černoty se tato opatrnost vyplácí. Na Streamu je poměrně široké spektrum různých pořadů, většinou se ale jedná o díla, která jen málokdy přesahují 10 minut. Stručně, jednoduše a úderně vše dostat do krátkého časového úseku tak, aby se potenciální divák nenudil a neměl důvod "přepínat", popř. přeskakovat ve videu. Samozřejmě to nemusí být vždy zcela na škodu, osobně mám rád například pořad Uzlíky na jazyku, nicméně často to může vést k přílišnému zjednodušování, což se v případě Černoty děje celkem často. Zásadní problém ale není v délce. Stačí vidět jen několik dílů, aby aspoň trochu pozornému a problematiky znalému divákovi došlo o co tu vlastně jde a na jakou strunu našich emocí budou tvůrci (jen tak pro zajímavost, duo tvůrců Fiala - Klesnil proslulo předtím tvorbou různých internetových "pranků"...) hrát. Mám silný dojem, že v podstatě samotná látka a podstata problémů je jim víceméně fuk, zajímá je jen jaký efekt bude jejich dílo mít na internetu a kolik získají shlédnutí (a tím i potažmo peněz). To je samozřejmě problém, protože více než výčet faktů, která obsahují například informace o tom, že počet drogově závislých na tvrdých drogách u nás klesá, že oni pověstní "černoši" prodávají - podobně jako v jiných evropkých městech - drogy zejména zahraničním turistům, apod., funguje přehánění a hon za senzacemi za každou cenu. "Potěší" i raně devadesátkový pohled na drogově závislé a bezdomovce. O skutečných příčinách toho, proč lidé začnou drogy brát (popř. proč se dostanou na ulici) se toho moc nedozvíme. Proč taky, je to komplikované na rozkrývání a diváky by to moc nebavilo. Daleko lepší je udělat dostatečně "cool" záběry na to, jak jsou ti feťáci hnusní, jak se vykrouceně pohybují, apod. K tomu pochopitelně hraje dramatická hudba, kterou doprovázejí oba chlapci s vážným výrazem ve tváři. Do toho bulvární popisky typu, "Drsný důkaz! Neuvěřitelné!", apod. Bohužel je vidět, že vést debatu o drogách bez zbytečné bulvarizace a stigmatizace zatím stále není samozřejmostí a v nejbližší budoucnosti se to asi ani nezmění.

Izraelský seriál - to už je v posledních letech mezi televizními diváky docela slušný pojem. Pojďme si to zrekapitulovat, máme tu skvělý Hatufim (který se stal předlohou pro úspěšný americký seriál Homeland) a oceňovanou Faudu (byť zde jistě existují oprávněné výhrady). Mezi tyto úspěšné projekty se může zařadit i seriál s pro našince tajemně znějícím názvem - Bnei Aruba (v originále בני ערובה), což se dá s dopomocí google translate do češtiny přeložit jako "rukojmí". Není asi velkým překvapením, že v USA se rozhodli natočit vlastní verzi s názvem "Hostages". Zdá se, že izraelské seriály jsou velmi inspirativní. On už název tak nějak shrnuje vše podstatné. Izraelská dobře situovaná rodina (matka je špičkový chirurg, otec ředitel školy) s dvěma dospívajícími dětmi se stane rukojmím skupiny neznámých maskovaných osob, které jednoho večera provedou v jejich bytě úspěšnou "invazi". Co tyto osobí chtějí vyjde najevo poměrně záhy, nejedná se o nic menšího než o smrt samotného izraelského premiéra, kterou by měla způsobit právě matka, jež je pověřena jeho operací. Nastává poměrně působivé drama plné nečekaných zvratů. Co dál? Zachránit svoji rodinu, nebo život premiéra? Takhle napsané to zní docela zajímavě a skutečně příběh je v první polovině seriálu velmi dobrý a napínavý. Každý detail tu má svůj význam a vy se jen letmo u obrazovky můžete dohadovat jak co skončí. Bohužel se seriálem se to má jako s dobře okořeněným jídlem, které je jinak ale docela slušný "shit". Někde ve své druhé polovině (seriál má 10 dílů) mi totiž začalo docházet na jakou strunu tvůrci doopravdy hrají. Seriál - snad po vzoru některých severských počinů - šíleně překombinovává zápletku, což působí trochu matoucím dojmem, ale hlavně je to velmi neuvěřitelné. Když se navíc nad některými nelogičnostmi zamyslíte, tak vás napadne fůra jiných možností, jak šlo danou situaci řešit lépe a jednodušeji (a v neposlední řadě bezpečněji). Ony eskapády jsou zde ale jen kvůli gradaci a oslím můstkům pro další šílenosti, které si autoři pečlivě připravují. Ok, jednou za čas se něco podobného dá snést, ale tady je to - zejména v druhé půli seriálu - přítomno takřka neustále. Ve výsledku to dost otravuje. Korunu všemu nasazuje poslední díl (respektive poslední první série, po 3 letech bylo totiž natočeno pokračování), kde se vše jakoby vysvětlí, nicméně to vše je podáno takovým způsobem, který asi úplně neuspokojí (minimálně v mém případě). Uznávám, že suma sumarum to ve výsledku tak hrozné asi není. Potěší zajímaví herci (např. Ayelet Zurer, kterou asi budete znát jako Miladu Horákovou z filmu Davida Mrnky), nicméně na to jak je to slušně rozjeté, mě seriál trochu zklamal. Zklamáni asi bude i v případě, že: a) očekáváte palestinsko - izraelské politické drama (ne, to tady fakt není), b) očekáváte film ve stylu "home invasion", c) máte ve zvyku ve filmech fandit "otcům od rodiny", ten z tohoto seriálu je totiž hrozný vůl. ÚPRAVA: po druhé sérii se mé soukromé hodnocení překlopilo ke 2 hvězdám. Dívat se na to pořád dá, ale těch našroubovaných neuvěřitelných akcí jsou tam tuny.