Eluin

Velmi dobrá televizní inscenace ze starého Říma (a propos, proč už se dnes nic podobného netočí?), kterou jsem si po letech znovu oživil a musím přiznat, že i za tu dobu neztratila skoro nic ze své aktuálnosti a atmosféry. Skvělý výkon pana Postráneckého.

Nekorektní film v pravém slova smyslu. Pro někoho možná až přespříliš vulgární a konfontační humor, ale musím se přiznat, že jsem se v kině velice dobře bavil.. "Is it a boy or an abortion?"

Dobrá komedie, nicméně se nemohu ubránit dojmu, že kdysi se mi líbila daleko více...

Do jisté míry se jedná o ojedinělý zjev v československé kinematografii, na nějž vzdáleně navazuje snad pouze Poslední přesun. Inspirací pro snímek byla jistě vyhrocená mezinárodně politická situace v šedesátých letech. Tehdy skutečně stačilo málo a svět se mohl zmítat v křečích postapokalyptického světa. Onen pocit strachu se tak stal zdrojem nápadů pro mnohé umělce. Režisér Schmidt - a Juráček jakožto scénárista - (který mě učaroval snímkem Vracenky, podle mého názoru trochu neprávem opomíjeným dílem krátce porevoluční kinematografie) a jeho kolektiv se svého "úkolu" zhostili nad míru dobře. Atmosféra světa situovaného zhruba 30 let po jakési globální válce je přesvědčivá. Na Zemi ještě žijí lidé, moc jich není, ale žijí. Otázkou však je, jsou to ještě vůbec lidé? Příběh se soustředí na skupinu osmi žen, která putuje krajinou, loví (často velmi brutálně) zvěř a hledá nějaké jiné lidi (zejména muže). Film je to spíše minimalistický, dialogů tu moc není, což může být pro leckoho trochu překážka. Film se mi líbil, mám rád takovéto tajemné a snad i trochu zapomenuté kouty československé - české kinematografie.

Tak zombies (nakažení) se nám ze Španělska přesídlili do Berlína.... Už je to takříkajíc za humny.. :-) Moc dobrý film, který se bude líbit zejména fanouškům subžánru.

Krásná Hanekoho filmařina, kde zase tak nejde o to, kdo je oním člověkem za kamerou.

Silný zážitek, zejména scéna ve sklepě... Po vizuální stránce se jedná rovněž o velmi dobrý počin. Na poli apokalypticky laděných filmů pro mě stále zůstává jedničkou snímek Vlákna, nicméně Cesta se mi také líbila (byť je točena zase zcela úplně jinak).

Skvěle zachycená atmosféra doby v tomto, podle mého názoru, dost nedoceněném díle.

Zajímavý námět, který ale sráží dolů příšerná režie s hrůzostrašným hudebním doprovodem.

Poměrně známý korejský snímek jsem shlédl v režisérské verzi, díky čemuž jsem zkoušel tipovat která scéna patří mezi tu cca půlhodinku, jež se nakonec ve verzi pro kina neobjevila. Mám několik vážných kandidátů. Film jako takový je v podstatě romancí mezi majetkově nerovným párem, což není nic nového pod sluncem. ON a ONA (korejská jména si ke své škodě takřka nikdy nepamatuji) se do sebe kuriozně zamilují a plánují společný život. Svět ve filmu ovšem není tak idylický, jak by se snad zprvu mohlo zdát. Zápletka tedy působí poměrně tuctově a z velké části v podstatě i je, co však film vynáší mezi (patrně) nejlepší jihokorejské snímky poslední dekády, je jeho provedení, které veškeré emoce "ždímá až na kost" (a to prosím neberte nikterak pejorativně). Druhá polovina filmu rozhodně není nic pro emocionálně slabé povahy, doporučuji vybavit se potřebným počtem papírových kapesníčků. Trochu mě na filmu iritovala hudba, zejména ta, u níž jsou uvedeny (v mé verzi) české titulky, ale není to zase nic tak hrůzostrašného a své místo ve filmu má. Herecké výkony se mi těžko hodnotí, protože obecně u asijských herců mám trochu problém s jejich prací s mimikou, nicméně obě hlavní postavy působily velmi uvěřitelně a věrohodně. Film je celkově dost soudržný a technicky vybroušený k velmi pěknému pokoukání. Více než 2 hodiny strávené u tohoto filmu nepovažuji za promarněný čas, pokud se Vám třeba líbí filmu typu americké Love Story, tak je sledování "A moment to remember" doslova povinností.