Poslední přesun

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 21: ČESKO: Proboha, tohle bylo zase co? Fakt je mi líto, že tady „musím“ hanit jeden z prvních vzácných pokusů o ryze české sci-fi po rozdělení federace, ale to už mi připadala zdařilejší Nesmluvená setkání Ireny Pavláskové. Vím, že české filmové devadesátky byly často hodně divoké, mnozí tvůrci se pokoušeli o napodobování západních vzorů a žánrů, no a tenhle pokus o postapo... prostě nevyšel. Debutující režisér se snaží vytvořit temnou atmosféru, ale každou chvíli si ji pak zabíjí totálně rušivou hudbou nebo příšernými dialogy, v nichž se mezi dementním plácáním třeba o hamburgerech začnou nahodile objevovat skoky do filozofických úvah o podstatě člověka. Bohužel celý film včetně hereckých výkonů Bartošky a Mrkvičky v jeskyni působí tak bizarním dojmem, že i více drobných záblesků relativně zdařilého postapa jsou snad pokaždé vystřídány prvkem či scénou, kdy jsem už Poslední přesun jako ani trochu povedený seriózní film brát nedokázal. Přehlídka naprostého trashu... Z epileptického blikání světel, jaké se spustilo v nejednom záběru v druhé polovině, mi zrovna moc dobře nebylo a měl jsem pocit, že jen demonstrovalo, kam až neschopnost vytvořit atmosféru méně násilným způsobem zašla. A jako parodie to nefunguje rovněž, snad jen pijácký závěr se fakt povedl a líbil se mi svým ztvárněním, nicméně pak už nastal úplný konec filmu. [25%] (26.06.2023)

Psychedelická divoká devadesátá se dost podepsala na této postapo scifi.. Ale ne, že by to bylo na škodu! Dost dobrá práce s prostorem a napětím, ani ty logické kiksy a nedořešenosti nejsou tak úplně zásadní. Skvělý vtípek, kdy ve vojenském skladišti mezi vyrovnanýma brašnama s plynovýma maskama, termoskama a ešusema naštosované sošky Oscarů.. (25.03.2011)

Mě se potvrzuje, že Hanzlík je fakt špatný režisér. Je zázrak narazit na ČESKOU SCI-FI, páč tenhle žánr se v Česku vůbec netočí, ale co bylo tohle? Nějaká snaha o psychedelično tady působí strašně nudně a otravně, postavy pronášejí hrozně divné dialogy, všichni se tu chovají jako idioti, pak je tu kočka, co se náhodně zjevuje a mizí, taky kupa nelogičností... A to není všechno. Navíc, vybraná hudba se tam hodí asi tak, jako se Moravanka hodí do Klubu rváčů a vždycky začne znít úplnou náhodou a naprosto nesmyslně. A nominaci na zvuk nechápu, to na tom byl český film v roce 1995 tak špatně? Jako, já české devadesátky mám docela rád, ale tohle prostě není dobrý film a i když je to jedna z mála českých sci-fi (a že jich je sakra málo), zapadla nejspíš právoplatně. 1* (07.04.2019)

Za Bartošku a Mrkvičku po jedné* Podle mě je to prostě nepovedený, nedotažený pokus o post apokalyptické dráma. Ačkoliv v úvodních titulcích může někdo pookřát nad jmény dvou členů Lucie podepsanými u hudby, opak je pravdou. Hudba a její zbytečnost ve většině filmů začne postupně dost lézt na nervy. Natáčelo se asi v nějakém vojenském prostoru a v nějaké opuštěné továrně. (13.02.2020)

Poslední přesun je dalším ze snímků, které se špatně shání. Na DVD nevyšel, VHS jsou pryč, v TV se nehraje a i pokoutní sehnání bylo dlouhou dobu nemožné. Vyplatilo se čekání? Ani moc ne. Snímek trvá devadesát minut, ale vleče se děsivě. Brabcova kamera místy slušná, herecké výkony ujdou (hlavně přisprostlá postava tehdy třináctileté Sandry Novákové), ale zároveň naprosto nesedící hudba (a to jsem měl některé písničky od Lucie rád). V rámci českých (československých) postkatastrofických snímků jde o bídu, případné zájemce odkazuji na Konec srpna v hotelu Ozon či méně známou Massebu. (26.05.2011)