mrtvej pes

Čtvrtá řada je ta, od které to pomalu šlo do kytek. Ráda bych hodnotila méně než čtyři *, ale potřebuju si ponechat prostor pro příští řady, kde půjde hodnocení dolů. Rovným pádem.

Prvních patnáct minut - vata; posledních pět - vždyť víme. Jen za konec bych dala pět, za zbytek chci od scénáristů vrátit čas.

Sansa staví Zimohrádek ze sněhu, silná scéna s Oberynem, Bronn to zase šperkuje. Ve čtvrté sérii se hrozně rozhoduje, jestli je díl dobrý, nebo jestli je špatný, protože zatím žádný není tak akorát špatný, ani tak akorát dobrý.

Skvělé scény se Sansou, jenže co ten nesmysl za zdí?

Sice se stane málo, ale Oberyn, Brienne a Jaime dodávají "banter", zatímco Sandor a Arya v prvních a posledních pár minutách vyvažují všechno, co se za zbytek dílu nestalo. Ještě to není nejhorší!

Statické. Spoustu scén zaplácli tím, že se jen žvaní, anebo ani to.

Standa a Sandor září celou sérií. Stannis the Mannis!

Ten samý příběh, ale jinak. Jak se zachází se ženami po světě, a to po celém, je snad všem jasné, i když někteří by to radši neviděli. Ti se pak schovávají za ego, za to, že tohle se stane jedině v Indii... No, ne. Jestli je chlap špína, o tom vážně nerozhoduje národnost. O to víc pak člověka naplní, že Vanaja zůstane až do konce nadrzlá, svá, se svými sny a cestou. Je navíc pravda, že film má svá (kulturní) specifika, pro která si ho stojí za to pustit. Z vizuálního hlediska jsou to třeba scény, kde stačí i dlouze pozorovat, jak tančí Vanaja a jak zase na ní tančí světlo a stíny. Z jiného soudku je to zase hudba ("Desátého dne se z tebe stala Durga").

Tady si zas někdo plete sex a "greyovská" znásilnění. A ten konec by nasral i menšího Buddhu.

Nač těch prvních padesát minut?