NeutrinoX

Neslané a nemastné, asi jako ona slavná filmová mast.

Nebýt tohoto fimu, nevěděl bych snad dodnes jak to vlastně bylo:) Nezapomenutelný zážitek z filmu tvoří především mluvený doprovod Werichův.

Příjemně nudné. Snad je to trochu vyčpělým humorem, že v tomto filmu spatřuji počin nevýrazný, až obyčejný, ale nikoli urážející nebo bouřící emoce - film na příjemné líné odpoledne. Mimochodem: Štěk cimrmanovců nepovažuji za nikterak velkolepý počin.

Příběh se v určitou chvíli přelomí a z vykreslování životního příběhu jednotlivých postav a koplikovanosti vztahů v rámci určitého sociálního prostředí, se snaží stát filozofickým (prozření blba) - zde se mi už mírně přestává libit. Výkony herců jsou tak skvělé, až jsou místy přehnané a vybičované do pitvoření. Nicméně film hodnotím kladně za sondu do určitého sociálního prostředí a vytknutí některých problémů.

Stačí, když povím, že to bylo smutně nádherné.

Blondie!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Andrej Tarkovskij vypráví a jako prostředek pro svou výpověď si zvolil filmové plátno - jeho prostřednictvím vypráví svou poezii obrazu. Prostředkem není ani tak mluva, jako obraz - obraz životních cest, hledání smyslu života, smyslu existence, smyslu činnosti, hledání štěstí... Příběh se nese krajinou, kterou si člověk pokusil podmanit, jeho pokus byl zmařen a teď ční, jako kosti zdechliny, z travin torza jeho snahy ovládnout řád, který ani důkladně nepoznal. Člověk je zde nechápajícím návštěvníkem, který sleduje vnitřní řád, do kterého nemůže zasahovat - cítí se ohrožený. Stalker je meditativním filozofickým dílem nad hledáním smyslů, vztahů mezi lidmi (narážení na komunikační bariéry, zahleděnost do vlastních světů) a vztahů lidí ke svému okolí. Film je poměrně nefilmový - oddálený zavedeným schématům,složitý, málo čitelný, bez pevně uchopitelného a jednoduše interpretovatelného děje, neohraničený... ostatně takový jako je sám život. Tarkovskij vybudoval na základech položených knihou Strugacských - Piknik u cesty vlastní příběh myšlenek, nad jejichž obsahem se budeme zamýšlet snad donekonečna.

Postapokalyptická vize budoucnosti. Svět se změnil, změnili se lidé, vše pohlcuje déšť snášející se z nebe, tekoucí po fasádách domů a promáčejíce vše a všechny. Všudypřítomný reklamní nátlak pronikající do nitra domů spolu s deštěm. A v tom všem se objevuje jeden policista lovící androidy toužící po životě - po jeho prodloužení, po žití a vnímání. Scottovi se povedlo stvořit ponurý (děsivý...) svět budoucnosti a do něj zasadit příběh lovce umělých lidí Deckarda, jež má za úkol vypátrat a odeslat na odpočinek uprchlé androidy skrývající se na zemi. V čem je film tak dobrým? V jeho temnotě a nadčasovosti - jeho realita se nevzdaluje skutečnosti, ba naopak.

Krom zobrazení mučení Krista a zajímavého stylu natočení mi film nic hlubšího a zajímavého nenabýdl, což je u takového díla velká škoda. Mnoho poviku pro nic moc:)

,,Klid, včera jsem se v baru díval na Matlocka. Sice nešel zvuk ..." :D