Režie:
Antonín MoskalykScénář:
Arnošt LustigKamera:
Jiří KadaňkaHudba:
Luboš FišerHrají:
Jiří Adamíra, Lenka Fišerová, Martin Růžek, Čestmír Řanda st., Ilja Prachař, Vladimír Ráž, Felix le Breux, Vladimír Hlavatý, Miloš Nedbal, Otto Šimánek, Jiří Bruder, Antonín MolčíkObsahy(1)
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je příběh z roku 1943. Krásná Kateřina (Lenka Fišerová), které hrozí smrt v koncentračním táboře, se náhodou dostane do skupiny bohatých Židů, a tak jí svitne naděje na záchranu. Nacisté však s "nižší rasou" hrají zákeřnou hru, v níž chtějí získat veškeré finance z jejích bankovních kont... Televizní film režiséra Antonína Moskalyka získal Cenu mezinárodní kritiky na festivalu Prix Italia a Hlavní cenu na festivalu v Monte Carlu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (144)
80% - Syrově mrazivý film. Jiří Adamíra jako nacistický plukovník se svým zmijím výrazem je naprosto dokonalý. Mám trochu problém uvěřit příběhu, nejsem si jistý, zdali by Němci, byť hnáni vidinou zisku tučných kont, byli ochotni provést takovou šarádu - cesta vlakem do Hamburku, dvojí návrat do tábora, přijde mi to už příliš vykonstruované. Pokud se taková či obdobná akce skutečně udála, pak se všem omlouvám. Ale i tak je film působivý a výborně zrealizovaný. ()
S knihou tento film nemůže moc konkurovat, ovšem musim hluboce smeknout před hereckým obsazením. Jednoduše, sedí na jedničku. Dále bych se měl možná omluvit panu režisérovi, p. A. Moskalykovi, jelikož zfilmovat tak brilatní dílo, jako je kniha od A. Lustiga, je opravdu odvážné. Scény s hororovou hudbou tomuto filmu dodávají také patřičnou jiskru Hluchá místa se tu hledají velmi nesnadno. Film je ,jako celá kniha, po celou dobu velice zajímavý. 90 %. ()
Hrůzostrašný film, s děsivými a velmi působivými scénami, a místami s téměř hororovou hudbou. Napjatá, dusná a velmi tíživá atmosféra od začátku až do konce, skvělé herecké výkony všech protagonistů. Bohatí židé doplatí na svojí důvěřivost. Jiřího Adamíru a Jiřího Brudera za ztvárnění svých rolí, asi neměli tehdejší diváci zrovna moc v lásce. Ale přesto skvostně zpracované a bohužel i pravdivé. Novela (příběh) je prý ale ve skutečnosti o poznání lepší. Tak nevím.? Bohužel jsem ještě neměl tu možnost se s ní seznámit. ()
No a?? Co tím chtěl autor říci?? Že několik milionářských lidí se hnalo do Evropy, aby zde dále hamounili?? Protože proč jinak?? Přece znali situaci ne?? A morální poselství?? Do toho mi zase vůbec nezapadá postava Kateřiny, která se živila kdovíčím, ať tvrdí o sobě co chce. Takže zbývá jen herectví, což v téhle sestavě snad není třeba rozebírat, ale to je asi jediný větší přínos. Dějově je to u mne prostě blbina. Skáče to sem a tam, vrací se to zpět jen proto, aby se to zase vrátilo tam, kde už to bylo. Poměrně nudné televizní zpracování Lustigova díla. 6526/6642 ()
Mrazivé drama o nepředstavitelné zvrhlosti fašistické ideologie, které se svou působivostí může směle řadit mezi takové klenoty žánru jako Spalovač mrtvol či Vyšší princip. Ač film televizní, odehrávající se v několika málo interiérech a založený převážně na dialogu, je síla některých jeho pasáží hrůzostrašná. Jenom samotná scéna se „sušárnou vlasů“ by měla být právem označována za to vůbec nejlepší z dějin české kinematografie. Scénáři nepochybně prospěl spolupodíl Arnošta Lustiga, tedy autora původní povídky. Ač to u televizních filmů nebývá zvykem, pochvalu zasluhuje i kamera a hudební složka. Modlitba za Kateřinu Horovitzovou rozhodně není pohodovým filmem pro nedělní odpoledne (ač jsem jí paradoxně zrovna v takový čas viděl), čili se na ní nedívejte, nechcete-li upadnout do stavu těžké letargie, kdy nebudete schopni věnovat byť jen část své pozornosti věcem s filmem samotným nesouvisejícím. Pokud naopak máte náladu pod psa a jisté vychýlení nepříznivým směrem nebudete pokládat za přítěž, již déle neotálejte – podobných utajených klenotů není mnoho. 90% ()
Galerie (8)
Zajímavosti (4)
- Podle románu Arnošta Lustiga, který tento příběh napsal během jediné noci. Inspirováno skutečnými událostmi. (Lucas87)
- Příběh je založen na dvou údajně pravdivých příbězích, a to o zajetí židovských podnikatelů na Sicílii a o osudu jisté polské herečky, která byla předlohou pro postavu Kateřiny. (Tom_Lachtan)
Reklama