Jizi

On a Ona fungují jako zrcadlová kniha, čtete stejný příběh, ale pokaždé v jiném jazyce. Zatímco on je laděný do modrých tónů a poměrně rychle vám odkryje schéma událostí (velká láska, obrovská ztráta a snaha se s ní vypořádat, jak jen to jde), ona v teplých barev by bez předem shlédnutého Něho by naopak asi nedávala moc smysl, protože její příběh je roztříštěný jako ona sama. Ale copak by mohla matka, která ztratila tak brzy dítě, být jiná? On jde dál, jak umí - snaží se žít a pokračovat, ona zjišťuje, že vlastně neví, jak by ten krok měla udělat... Je to velice silné vyprávění se skvělými hereckými výkony, ze kterého mrazí (protože co by asi zbylo z vašich manželství, kdybyste si museli vypořádat s tím samým? Já nevím...).

Úžasný dokument o neskutečném závodu. Ultramaraton o pěti okruzích, který se koná v americkém Tennessee je parametry pravděpodobně nejtěžší na světě.Je to hardcorový trail bez značení, občerstvovacích stanic a vlastně jakéhokoliv zajištění, jehož se každý rok může zúčastnit pouhých 40 vyvolených. Dokument je suverénně to nejlepší, co o běhání zatím vzniklo. Jestli máte v sobě jen špetku (běžeckého) šílence, tohle prostě musíte vidět!

Před úsvitem jsem toužila být mladší a svobodná a bezdětná a moct znovu potkat ve vlaku toho svého Jesseho a něco podobného prožít. Před soumrakem mě zarazilo, jak je čas nemilosrdný a jak byl na obou hlavních hrdinech poznat (až jsem z toho šla prohlížet naše staré rodinné fotky...). Tam kde první dva díly byly jako z jiného světa, do kterého bych chtěla patřit nebo alespoň nakouknout (protože kdo by nechtěl prožít osudovou lásku, která nakonec dojde naplnění?), Před půlnocí bylo jako nastavené zrcadlo. Měla jsem neodbytný pocit, že s námi scénarista asi potají žije, u spousty scén, obzvlášť u těch, které směšné být nemají, jsme se smáli s mužem oba, protože ten scénář je skutečně ze života a podobné scény jsme si přehráli v našem vztahu nespočtukrát. A stejně jako život si i celá trilogie zaslouží, navzdory všem (karam)bolům, nejvyšší možné hodnocení.