Fenri

Je to hodně ploché, jednoduché a celkem předvídatelné. S postavami se člověk moc neztotožní a napětí nevydrží. Klišé se nedají spočítat ani kalkulačce. Navzdory tomu je to ale dost pitelné, dokáže zaujmout zvláštní, lehce papírovou atmosférou a udrží mou pozornost. Hodnoceno po čtyřech dílech.

Může mi někdo vysvětlit, jak to, že tvůrce pořadu byť jen s nápadem na takovou hovězinu nevyhodí z ČT oknem?

Brr, teda viděl jsem půldíl a slyšel jsem půluchem další, ale strašný. Vtipně (v tom špatném slova smyslu) cynický a znuděný voiceovery, kterýma se seriál snaží o to, aby se v něm aspoň něco dělo, jsou běsný, k tomu herci, kteří jen prkenně předříkávají neobratné repliky. Mně to stačilo.

Pilotní díl uhrančivý. Jestli to takhle půjde dál, jde tenhle seriál mezi mé nejoblíbenější. Skvělá režie, dobří herci, fantastický hudební podkres. Při některých scénách jsem přivíral oči a skoro omdléval.

Seriál čtvrtá hvězda ode mě dostává i pátou hvězdu, a to ne jen proto, že oplývá osobitým humorem (který určitě nesedne každému), ale především za po dlouhé době odvážný tvůrčí krok české televize a vystoupení z totální šedi. Palec nahoru.

Woody po výletech do pohádkových evropských měst a letních romancí zahrál po delší době na hlubší strunu, a ladí mu to sakra dobře. Nádech komické karikatury snobismu, tedy Woodyho klasiky, kterou film nabírá zpočátku, stírá a na konci totálně rozmázne do hlubokého nedostatku endorfinů a smutného rozčarování. Nezastírá však svůj osobitý rukopis - taky kdo by to od něj čekal - postavy vykreslené přesně a výstižně, tuny do puntíku vyšperkovaných dialogů (ač tentokrát mnohem méně prázdného tlachání), a k tomu perfektně vybraní herci, kteří hrají jako o život. Ovšem mistrovským počinem je ona nemohoucnost diváka, který vhledem k postavě, která se nedokáže vyrovnat s tím, že její život byl pouze bublina, a snaží se jí nahradit bublinou ještě větší, a tak se tedy s komické postavičky stává dokonale semletou troskou, nedokáže zaujmout stanovisko, protože ač nesympatická a povrchní, nejde ji nelitovat, ale nejde ji mít rád, ani s ní soucítit. Allen se zkrátka na stará kolena vzepřel a vydal ze sebe film, kterým dokazuje, že stále dokáže točit relevatní filmy. Asi jsem nikdy nebyl po jeho filmu takhle semletý.

Schematické, předvídatelné, ale v celku milé. Trochu se tematicky a žánrově přibližuje Fringe, jen s tím rozdílem, že to nemá Abramsovský haluze, chlápci jsou namakanější a namyšlenější, a holky nosí kratší sukně. Zvedám o hvězdu nahoru kvůli Marvelu, který se seriálem rozhodl fanouškům ulehčit čekání na další superhrdinské filmy a drží koukatelnou laťku. Zkrátka zabijačka ztraceného času.

Teda ale možná to je přehnaným očekáváním, ale tohle se prostě nepovedlo. Další akčňák-komiksák od DC, který to bere vážně, snaží se udělat dusnou atmosféru a nechrlí vtípky jako Marvel, ale tentokrát je to zkrátka jenom dvouhodinová smažba baráků, betonových konstrukcí, výbuchů a nic víc. Polovina scén je jen digitální smršť, kde se občas mihne ksicht herce, natočený někde v zelené komoře. Vedlejší postavy jsou schématické a vypadá to, jakdyby tam byly jen proto, aby vůbec byly. Takže vám je jedno, jestli ti pozemšťané vlastně pochcípaj nebo ne. Plus je za snahu oživit Supermanův původ, ale to je sakra málo a v podstatě také dost plytké. Supermanův příběh vlastně nedojme a jeho jakási snaha o dilema nebo co vůbec nefunguje. Milostný příběh je jen proto, aby se uživila ženská postava (aneb sežen pěknou ženu a pistoli a natočíš film - akorát tady se z pistolí staly nefunkční hračky) a záporák není nijak vynalézavý či originální. Prostě chce zničit planetu, no to je toho. Takhle Snydere ne, a to jsem tě málem na rukou nosil za Watchmeny. Sice je Superman asi méně nosný pro film, ale dalo se z toho vyždímat víc, než jen bezpohlavní akce.

Film, který má smysl vidět na monstrózním plátně. Film, kde 3D není jen samoúčelná manýra. Film, po všech stránkách vybroušený do excelentní hladkosti a dokonalosti. Ať už jsou to herecké výkony, hrátky s kamerou i gravitací, nebo naprosto geniálním soundtrackem, nezbývá než sedět přikovaní na sedačce a létat vesmírem s hlavní hrdinkou. Pihou na kráse tak zůstává zas a pouze málo odvahy - odvahy vymanit se ze spárů kulturních schématů a zkrátka se vysrat na doslovný, heroicky emancipační šťastný konec. To hlavní se ale z filmu neztrácí ani tak, ba naopak - po konci jsem teprve docenil, že se tady dole mám čeho chytit.//Edit: Přidávám po týdnu hvězdu, páč jsem se několikrát přistihl, jak se do filmu v myšlenkách vracím nebo brouzdám po Soundtracku. A to už něco znamená :)

Tarantino ohlásí nový film a celý svět jde a priori do kolen. Ne, ani tentokrát to za tolik povyku nestojí. Tarantino si sice drží vysokou laťku a osobitý styl, ale ani tentokrát mi svýma koulema nevymaloval kurník. Možná - už pomalu začínám mít dojem, že jinak to asi nebude - mi prostě Tarantino nesedne tak, jako jiným. Bavit jsem se bavil, jako u každého jeho filmu, ale pořád mám pocit, že na jeho masterpiece čekám. A opouští mě pocit, že se ho někdy dočkat musím. Tak jako tak filmy točit umí, a rozhodně má cenu jeho tvorbu sledovat. Ten brutální hype je pro mne ale nepochopitelný.