zette

Poctive zrezirovany a zahrany film, ktery ovsem nema nic navic. Ohrany scenar, clovek ma az nekdy pocit, ze se takove veci deji v kazdem cirkevnim zarizeni pro mladez. Zaver filmu me na rozdil od ostatnich divaku nechal chladnym.

Film jsem bohuzel videl v puvodnim zneni, bez titulku a tak mi nektere dialogy usly. Jinak se ovsem jedna o krasny film a vztahu postarsiho muze a dvou mladych sirotku uprostred valecneho Sarajeva. Atmosfera je nasata valkou a pusobi velmi autenticky. Film doprovazi i krasna hudba, dobry filmovy pocin.

Jasne, dnesni mladezi uz tento film nic nerekne. Me ale pobavil spolehlive, spousta vtipnych scen (chlapek na schodech u Jednoty pije treti lahvac a detem rika: ... "a vubec, neobtezujte pracujici lid"). Kratka stopaz pomaha faktu, ze se ve filmu stale neco deje. Jedna z poslednich roli Vladimira Mensika uz naznacuje, ze byl v poslednim tazeni. Skoda spatnych hereckych vykonu detskych predstavitelu.

Hodne povedeny scenar, kteremu by klidne slusel celovecerni format. Skoda hereckych vykonu, v cele s katastrofalnim Censkym.

Po celem dni na nohach jsem v osm zapadl do gauce a chtel jsem se podivat na neco odpocinkoveho. V zadnem pripade jsem nemel v umyslu film hazet do odpadu, film ovsem predcil ma ocekavani. Cire silenstvi, kdo nevidel neuveri, kdo videl, nezapomene...

Mam za to, ze se scenar mohl jeste vice vysperkovat. Potencial nametu urcite prevysuje samotny pribeh. Boris Karloff je nesmrtelny a jeho navsteva u slepce je ozdobou celeho filmu, neskutecne jsem se bavil. Slusne jsou i davove sceny a kamera.

Dobre odvedena prace, je to vtipne, ma to pointu a predevsim tri zajimave postavy:-). Pokud se skutecne jedna o studijni cviceni, na tema "vymena kola", tak klobouk dolu.

Mastroianni ma za sebou daleko vice filmu, ktere nas presvedci o jeho mimoradnem hereckem nadani, nez jake predvedl ve Vcelari. Posledni jizda zivotem starnouciho muze neni v nicem originalni a podobnych filmu jsou stovky. Angelopoulos me pri svem druhem pokusu opet nijak zvlast nepresvedcil. Sice se nejedna o spatny film a mnohdy mam tendenci nadrzovat filmum z filmarsky exotickych zemi (jake Recko na evropske pomery je), tak tady ctvrtou hvezdicku nepridam.

Bela Tarr podle me timto snimkem svetove kinematografii nic noveho ani originalniho nedal. Vsechno uz tu bylo a myslim, ze i v daleko poutavejsi forme (Bergman, Vlacil, Tarkovskij). Treti hvezdicku pridavam pouze za hudbu a zvuk.

Ja, ktery nerad chodim po tme ze schodu, je parkour jako z jine planety. Tuto modni zalezitost jsem uz nekolikrat videl v ruznych shotech a musim rict, ze se na to vzdy rad mrknu. Onen parkour je vlastne, dost mozna jediny duvod (pokud nejsi teenager a neobdivujes nekoho z hercu..., ja neznam nikoho...), proc film videt. Ve filmu je ho nastesti dost a natoceno to je velice dobre a svizne, radost pohledet. Film sam o sobe je jinak typicke becko, kterych v USA za rok natoci nekolik vagonu. Tento je alespon v necem originalni.