Galahad

Na začátku dokumentu mě upřímně vyděsila jeho forma, ale celkem rychle si to sedlo a já mohu dokument vřele doporučit všem, kteří se zajímají o život a dílo Richarda Wagnera. Pokud ho ovšem některá z našich stanic uvede. Já jsem dokument shlédl na německé kanále 3sat. Dokument je hraný moderní formou, proložený animovanými pasážemi a doplňovaný komentáři odborníků a také Wagnerovou pravnučkou.

Je to takový mix Felliniho filmů 'Sladký život' a 'Řím', pro mě osobně natočeno stravitelnější formou. Kouzelný film o lidech, kteří neumějí stárnout a vlastně ani nikdy neuměli žít.

Problém filmu je v tom, že není typicky Coenovský. Není v něm spousta pitoreskních postav, spousta absurdních situací a nečekaných zvratů. Pokud film přijmete jako minimalistický zážitek, tak nebudete zklamáni.

Silný kafe! Obdivuji oba hlavní hrdiny, jak tohle dokázali zahrát a nesmím zapomenout na Katharinu Schüttler, její herecký výkon byl 'einfach fabelhaft' a její mimika ... vražedná.

Na čistých pět to sice není, ale pokud jsem dal **** za "Habermanův mlýn" tak tohle bylo o level výš. Přesně tahle odvaha našim filmařům chybí a proto u nás vznikají jen šablonkovité filmy, byť sebelépe natočené a zahrané.

Mladá dívka kohosi hledá, možná svého milého, který se jí ztratil kdesi v Evropě. Vydá se tedy do Evropy, potažmo do Francie, kde dotyčného vyvolává na ulicích a namátkou zvoní na zvonky, jestli na něj někde třeba nekápne. Že se to zdá absurdní a nelogické? Kdo zná Kimovy filmy tak ví, že v jeho filmech není o nelogičnosti a absurdity nouze. Divák neznalý, který čeká, že se na konci vše uspokojivě vysvětlí bude na konci ještě zmatenější než na začátku. Kim ve svých filmech hojně využívá symboliku většinou korejských reálií. Zde mu k vyjádření symbolů slouží (většinou) křesťanské propriety a gotická architektura. V Kimově tvorbě je to spíš slabší kousek, ale pár velice slušných scén a nápadů se tam najde. Hlavní hrdinka je zahraná velice přesvědčivě a k tomu má film rozumnou stopáž. Takže Kimovým fanouškům můžu film s čistým svědomím doporučit. Perlička na závěr: film jsem měl půl roku na disku a čekal jsem, až někde seženu titulky. Dnes jsem se rozhodl, že ho zkouknu bez titulků a zjistím, že se v něm (téměř) nemluví.

Film s velikým poselstvím, romantiky pomálu a sci-fi ani náhodou.

Začátek mě nabudil, prostředek chytil za koule a konec docela nasral ...

Celkem efektní křesťanská agitka. Každý způsob je dobrý, když už mladí do kostela nechodí.

Woody stárne, proto jeho party hrají jiní, ale jeho filmy jsou stále mladé a svěží... a já mám chuť odjet do Paříže :-)