Bobstajn

A já se tak těšil! :( Hudbu od Cradle of Filth mám moc rád, takže jsem se plný nedočkavosti kouknul i na tento film s nadějí, že do sebe budou film i hudba zapadat. Bohužel, zůstalo u hudby. Něco tak amatérského si skupina mohla jistě dovolit někdy v době, kdy se dávala dohromady a cvičila po garážích, ale ne teď. Není tu nic, žádná známka herectví, triky jak ze středoškolského pokusu, dialogy na úrovni mateřské školky. Takže jedna hvězdička za hudbu, jinak naprostý odpad!

Kultovní záležitost ve své nejčistší podobě. A opět se ukazuje, že v jednoduchosti je krása. Čtyři až pět hlavních postav (dle série a dílu), dětinské kulisy a jednoduchá zápletka. Ovšem scénář doslova nabitý hláškami, odkazy a slovními přestřelkami mezi jednotlivými postavami vystřelil tento seriál do nebeských výšin. Co vyzdvihnout dříve - Rimmerovy vesmírné direktivy, pohled do Listerovy osobní hygieny a kuchařského umění, Kocourovy umělecké kreace nebo Krytonova snaha naučit se správně urážet Rimmera? Podívaná do každé nálady... bohužel jen do šesté série, odchod Rimmera a příchod Kochanské seriálu notně ubírá hvězdný pohon, osmá série už mi potom přijde jen jako natahovaná z nouze ctnost. A pozor, jeden z mála zahraničních seriálů, kde se mi český dabink líbil mnohem víc než originál.

Kvalitní ztvárnění Dantova veledíla, respektive jeho části. Film pochopitelně odpovídá době vzniku, má svoje malé mušky zejména v trikové části, ale hromadné scény kruhů pekla jsou skvělé a na svou dobu bych řekl i dost odvážné. Snímek se hlavně zaměřuje na scenérie a popisy, postavy jsou zde zejména ikonické. Hodně mi to stylem připomínalo Gibsonovo Umučení Krista. Doprovodná hudba mě zpočátku zaskočila, ale časem se z ní stala příjemná součást, která film umě doplňovala, i když bych víc uvítal čistě instrumentální ztvárnění.

Mám rád Bonda. Všechny ty jeho technické serepetičky, hezké holky kolem, jednoduché příběhy s "hodnými" a "zlými" chlápky. Není v tom moc umění, ale člověk se dobře pobaví. A přesně tak je to i v Dnes neumírej. Takže proč jenom tři hvězdy? Za útěk v ultrasportovním autě a následné surfování ve vlnách severního ledového oceánu. Kdybu tu scénku (a pár dalších) svěřili Jiřímu Trnkovi, dopadlo by to stokrát lépe...

Ale no tak, tohle přeci nemůžete myslet vážně. Možná už jsem moc starej, nebo nejsem dost otevřenej novým možnostem, ale tohle byl ten nejhorší...no ani nemůžu napsat film, prostě paskvil, jaký jsem kdy viděl. Chápu, že je to počin amatérský, tudíž bych byl ochoten odpustit kameramanova Parkinsona, nulový příběh, snad i triky, které bych s ingrediencemi z mojí kuchyně udělal zcela jistě lepší, ale PROBOHA, má to být film, takže tam mají HRÁT herci (je jedno, že amatéři). To, co tam předvádějí, nemá s filmem nic společného. Žádné emoce, žádná logika, ani trocha hereckého snažení. Takže pro mě rozhodně ztracená půlhodina, alespoň vím, že tomuhle rádobyrežisérovi se mám příště vyhnout obloukem... DODATEK: Aha, všiml jsem si, že Pan režisér má na svědomí i Cradle of Fear. Sakra, kdybych to věděl dřív, mohl jsem být ušetřen tomuhle mučení...

Dílo, které ve vztahu k jiným filmům této doby trochu pokulhává. Navzdory délce filmu (27 min, na tu dobu dost dlouhé) je děj dost hektický a útržkovitý, uměle napojován mezititulky. Na rozdíl od výrazně lepší verze z roku 1920 s Johnem Barrymorem zde nejsou vykresleny tužby Dr. Jekylla ani choutky Mr. Hydea, postavy se zde potloukají tak nějak bez cíle. A Mr. Hyde je postavičkou spíše komickou než děsivou, jak svým zjevem, tak chováním. Přesto si tento film z doby průkopníků filmografie své ocenění zaslouží.

Tak nevím, jestli se bavíme o stejném filmu, jako ostatní zdejší uživatelé, ale pokud se skutečně jedná o verzi z roku 1912, tak není moc nad čím jásat - chaotické, nesourodé, bez hlubšího obsahu. Spíše to celé připomíná špatně sestříhaný trailer k filmu než film samotný, což je částečně dáno i délkou snímku. Kromě hlavní postavy zde ostatní protagonické vystupují čistě ikonicky, bez náznaku herectví, a postava pana Hyda je víc bezcílně pobíhající pomatenec než ztělesnění zla. Takže dvě hvězdy za dobu a snahu a raději sáhněte po lepší verzi z roku 1913 nebo idálně po skvostu z roku 1920.

A další salónní perlička kouzelníka Mélièse. V té době z toho lidi museli sedat na zadek, a své kouzlo (a nejen nostalgické) si Pan režisér uchovává až dodnes

Další z velikánů němého hororového filmu, triumfální kousek Lona Chaneyho. Jeho fantom je znetvořený šílenec, který ale ukrývá poslední špetičky lidskosti. Je v dokonalém kontrastu s krásnou Mary Philbin, na oba dva je krásný pohled a oba také celý snímek táhnou strmě vzhůru. K tomu přidejme velmi povedenou hudbu v podání smyčců a klavíru a kvalitní scénář, a dostaneme unikátní dílo, které uchvacuje dodnes. Přestože je film chvílemi zbytečně natahován a má svá hluchá místa, nostalgických pět hvězd je oprávněných.

To nejlepší, co jsem kdy viděl, a nejspíše i uvidím. Naprostý vrchol filmové dokonalosti ve všech ohledech. Film, který spojuje řadu vtipných odkazů a hlášek s jedním z nejhlubších a nejdojemnějších příběhů. Celý snímek má stovky míst, kde se dalo zaškobrtnout, změnit jednu scénu nebo větu a celá tato křehká mozaika by se rozpadla. Naštěstí se tak nestalo, a my se proto můžeme znovu a znovu dívat na příběh člověka, který mění svět kolem sebe k lepšímu, aniž by si to sám uvědomoval, něco za to požadoval nebo při tom měnil sám sebe.