Reklama

Reklama

V tomto klasickém němém hororu zjistí mladá ctižádostivá operní pěvkyně Christine Daaé, že má tajemného ctitele, který jí chce pomoci stát se přední umělkyní. Tímto tajemným maskovaným mužem je Erik, známý také jako Fantom, ošklivě znetvořený samotář, který žije pod pařížskou operou. Když Fantom Christine zajme a vyžaduje její oddanost a náklonnost, vydává se ji zachránit její nápadník, vikomt Raoul de Chagny. Tento film se nejvíce podobá Lerouxovu románu a většina fanoušků jej považuje za jeho dosud nejlepší filmovou verzi. (Film Europe)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (82)

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Umelecké a zároveň depresívne prostredie s fantómom a jeho pudmi, ktoré sú rovnaké ako u všetkých pohľadnejších ľudí. Tiež chce lásku a symbolizuje typickú hororovú drámu nemého filmu. Odzrkadľujú sa tu napr. ľudské slabosti, emócie, svedomie... A táto téma je takisto obľúbenou adaptáciou pre rôzne inscenácie, ale že by ma to vyslovene chytilo - to nie. Z tých silnejších momentov sa dá vyzdvihnúť napríklad padajúci luster, stúpajúca hladina vody, pivničné priestory... Navyše je to ovenčené peknými kostýmami a maskami. A týmto to práve pôsobí elegantne temne (čo sa málokedy vidí hlavne dnes). A narozdiel od expresionistických motívov z Kabinetu Doktora Caligariho sa ťarcha sústredí predovšetkým do interiérov (tým bol Caligari výnimočný, že obsahoval jedinečné prvky a symboly...) ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Fantom opery se snaží kondenzovat šokující hrůzu a rozpadá se mu přitom celek, skýtající v obtížně přístupných zákrutách svého labyrintu mnohé temné otázky, jež by mohly anatomizovat tu kalnou interiérovou, podzemní existenci, která se skví (či spíše ztrácí) v centru jeho (ne)pozornosti, a dosáhnout tak sugesce hrůzy opravdové. Nadto je tento raný pokus ještě vychýlen z vypravěčské osy zacílené k marné pointě, statickými jevištními mezihrami, které by přeci bývaly mohly být dokonalými tapetami smutku osamělého vyděděnce, kolorujícími jeho věčnou nespavost. Ptal jsem se, co je to za život v propasti, jaké jsou city neživené sluncem, ale plynovými lampami, leč dozvěděl jsem se, že pod maskou není víc než přespříliš snadno uvěřitelná legenda. ()

Reklama

liquido26 

všechny recenze uživatele

Mistr převleků, pán masek a muž tisíce tváří Lon Chaney ve své nejslavnější roli Fantoma pařížské opery. Viděl jsem 106 minutovou verzi. Bohatě by mi stačila o patnáct minut míň. Hlavně zezačátku bych výrazně ubral. Ty scény bez Chaneyho (podobně jako v pozdějším mluveném Drákulovi scény bez Lugosiho) jsou docela nudné. Oceňuju skvělé kulisy pařížské opery, tajemné kanály pod operou a skvělý make-up, který "zdobil" Chaneyho tvář. Na make-upy a masky byl Lon zkrátka frajer. ()

Oktavianus 

všechny recenze uživatele

Lon Chaney! Fantom! Opera! Gaston Leroux! Podzemní kobky! Baletky! Christina Daaé! Strach! Zhrzený milenec! Padající lustr! Znetvoření! Odmaskování! Tajné chodby! Strach! Úchvatná hudba! Erik! Maškarní bál! Maska rudé smrti! Na střeše opery! Romantika! Napětí! Varhany! Lon Chaney! Potápěč! Hrůza! Lítost! Protivní policajti! Teatrální přehrávání! Paříž! LON CHANEY!!! ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Atmosféra za milion, démonický Lon Chaney v dokonalé masce, obdivuhodné dekorace (kdyby mi Christopher Lee v úvodu neprozradil, že to není skutečné divadlo, ale pouhá napodobenina, nenanapadlo by mě to) a v nich se odehrávající strhující děsivý příběh o lásce / posedlosti. Za vrchol filmu považuji Fantomovo první odmaskování, ale například Maska rudé smrti také neměla chybu. Moderní "rocková" hudba z roku 1990 mi k filmu pasovala překvapivě dobře. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (21)

  • Norman Kerry, přestavitel Raoula, na Juliana jednou zaútočil, když jel na koni. Před skupinkou přihlížejících ho srazil na zem. (liquido26)
  • Rupert Julian měl většinu času spory s herci i techniky. S Chaneym skoro během celého natáčení nemluvil. Museli spolu komunikovat přes prostředníka. Poté, co po jedné hádce naštvaný Rupert Julian odešel pryč, režíroval několik scén Sedgwick. (liquido26)
  • Pro obnovenou verzi z roku 1990 s hudbou Ricka Wakemana vznikl speciální úvod s Christopherem Leem. Je to příznačné, Lee si totiž Fantoma opery sám málem zahrál v roce 1962. (D.Moore)

Reklama

Reklama