Ndnd

Začátky byly skvělé, ale to umělé natahování ničeho v několika posledních sériích už zábavné není. Pokolikáté se Robin vrátí k Tedovi nebo Barneymu? Místo točení 9. řady to raději měli důstojně ukončit...

Moje dojmy asi nejlépe vystihuje komentář od Mertax. I když jsem se těšila jak "malý Jarda", došlo mi, že nemůžu čekat převratnou pecku, jakou byl ve své době Alien (přestože virální videa ve mně takový dojem vzbuzovala). Možná z toho šlo vymáčknout víc, možná ne, možná režisérský sestřih ještě překvapí a možná je to jen skvělý odrazový můstek pro další díly. Každopádně to, co na sci-fi miluji (perfektní vizuální stránka, technické vychytávky a atmosféra) jsem dostala.

Plus za soundtrack. Mínus za nepochopitelný děj. Holka v blázinci žije v představách, že je v bordelu, kde všechny uchvacuje svým tancem, při kterém se přenáší do dalších představ? Velké mínus za "vykrádání" jiných filmů - neumím si to vysvětlit jinak než že to bylo záměrně tolik okaté...

Komedie, při které mám slzy v očích od smíchu, i když ji vidím po 10. Jean Reno a Gérard Depardieu mě dostávají každou minutu filmu stejně, jako to množství nezapomenutelných a originálních hlášek. Zaručený recept na zlepšení nálady (nejen) v deštivém počasí :)

Nesdílím většinový názor o úžasnosti tohoto filmu. Zanechal ve mě podobné pocity jako psycho Harsh Times, ale tohle je horší. Po Harsh Times jsem si řekla "Wow." Bale to zahrál parádně, ale stačilo vidět jednou. Při sledování Black Swan jsem si přála, ať už je konec (nemám ve zvyku filmy v půlce vypnout). Ta směska chaosu, halucinací a snů, snahy o dokonalost a šílených scén, ve mě vyvolaly opravdu nepříjemný pocit a divnou náladu, která mi zůstala až do druhého dne... 2* za výkon režie, Natalie Portman a Vincenta Cassela.

Film jsem dokázala pochopit až při druhém shlédnutí po několika letech od prvního. A hlavně ocenit. Edwarda Nortona jsem do té doby neznala a Brad Pitt byl pro mě spíše ten hezounek z bulvárů než kvalitní herec. Předvedli se oba dva. Přesto mi nejvíc učarovala Helena Bonham Carter a její Marla. Ta ženská měla charisma. Film, ze kterého možná nevyčteme žádné hlubší poslání, ale je jedinečný, nepředvídatelný a geniální. Hláška "You met me at a very strange time in my life" s Pixies jsou skvělou tečkou.

Občas trpím předsudky, díky kterým jsem tenhle film dlouho přehlížela kvůli jeho názvu. Vyvolával ve mě představu jakéhosi dojáku o mladých a dokonalých američanech. Naštěstí se z toho vyklubal docela kvalitní satirický snímek, jehož tahounem je opět skvělý Spacey a jeho schopnost zahrát cokoliv. Mám ráda filmy, kde postavy nejsou 100% kladné za všech okolností, ale jsou to normální lidi, co občas jednají zkratovitě, když jsou zoufalí. Celkově dobrý dojem z filmu mi ale zkazily scény, kdy měl Lester své představy o Angele, ta hudba byla děsná...

Už první tóny Grand Central a úvodní scéna na nádraží mi naznačovaly, že tohle bude můj šálek kávy. Ale že se mi K-PAX zalíbí natolik, že si získá místo mezi mými TOP filmy, jsem nečekala. Tady mě Spacey poprvé přesvědčil, že je Pan Herec. Kombinace hereckých výkonů, hudebního doprovodu a režie tvoří harmonický celek, který mě každou minutu filmu nenásilně přesvědčoval o své genialitě. Nejsem z těch, kterým vadí, že se druhá polovina ubírá trochu jiným směrem, naopak. Donutí to diváka přemýšlet, kde je vlastně pravda... Úžasný film o lidskosti, který mi po skončení zanechal příjemný pocit, přihlouplý úsměv na tváři a chuť se podívat znova.