Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (883)

plakát

Tenká červená linie (1998) 

Do pěti bych asi nešel, přece jen je to pořádně roztahané a chvílemi to ne že by přímo nudilo, ale zkrátka a dobře úplně to chvílemi neodsýpá. Ale naštěstí je tady plno momentů, které vás opravdu chytnou za koule nebo takové, které si opravdu prožijete a snažíte se pochopit, co asi tehdy ti kluci museli mít v hlavách a obdivuju je za to, co všechno museli dokázat. Opravdu tohle dokáže tenhle film ukázat opravdu silně - inu silná stránka Terrence Mallicka.

plakát

Kruh (2002) 

Horory nemám moc rád a od jisté doby se na ně ze zásady nedívám. A jedním z hlavních důvodů je právě tenhle film, který mi jednou bohatě stačil. Přiznávám, opravdu jsem se bál, je to vizuálně tak nakažlivé, že i teď když si některé scény vybavuju tak mám strach, že se mi o tom zas bude zdát. Končím. Víc na tohle nebudu vzpomínát. Je jasné, že tohle musí dostat za pět, i když to vlastně nesnáším.

plakát

Král Artuš (2004) 

Nevím úplně přesně proč, ale mám slabost pro tenhle film. Mám rád Gruffuda a Keiru Knightley, taky Raye Winstona a Tila Schweigera, rovněž Madse Mikkelsena a Stellana Skarsgarda. Když se tak na to podívám - ano, film je nabitý odshora dospoda hvězdami první kategorie i herci ne tak známými, ale o to lepšími. Nakonec i ta Zimmerova hudba se tady dá ještě vydržet, ne jako v jeho pozdějších filmech. Pro mě je to ten typ filmu, na který se kdykoli znovu podívám a dokáže mě udržet, i když vím, co bude, jak to skončí apod. Takže asi dobře odvedené filmařské řemeslo (uměním bych to rozhodně nenazval).

plakát

Madagaskar (2005) 

Abych řekl pravdu, nevím, proč zrovna Madagaskar si získal takovou oblibu a tolik pokračování. Pro mě to nijak nevybočuje z řady klasických animáků. To, co se mi tady ale opravdu líbilo byl samozřejmě Král Jelimán. A tím bych asi tak výčet toho výrazně povedeného ukončil.

plakát

Bídníci (2012) 

Velice příjemné překvapení a to vícero důvodů - vizuální stránka je naprost úchvatná, vše je jen tak lehce přehnáno, že se tomu stále dá věřit a nepůsobí to až příliš fantasy nabubřele nebo divadelně. Stejně tak hudba samotná - dosud jsem znal snad jen dvě árie, ale musím přiznat, že výborných míst je tady víc než dost a co oceňuji je to, že každá postava dostává možnost vyniknout. Herecké obsazení je výborné a povětšinou se i se zpěvem herci popasovali docela dobře. Vidět Wolwerina s Maximem, jak si dávají pěvecké battly, místo aby do sebe řezali mečem nebo adamantiovými drápky, taky stojí za to. Sice to pěvecky není mistrovské, ale o to je to uvěřitejnější, protože ten hlas k postavám sedí a je vidět, že to opravdu hrají a není to jen nějaká koncertní exhibice, ale opravdové herectví a hluboký příběh. Tím se dostávám k závěru - Příběh Bídníků je jeden z nejsilnějších vůbec, co v muzikálech znám, což bude určitě i tím, že příběh původně samozřejmě není muzikálový, ale mistr Hugo si s ním opravdu pohrál, vykreslil všechny postavy do detailů a režisérská ruka Toma Hoopera vše jen kontrolovala, aby nic nevybočilo. Už motám. Končím. Byl jsem spokojen, určitě někdy dám znova.

plakát

Blade Runner 2049 (2017) 

Já musím jen dva, je mi líto. První hodinu a půl se neděje vůbec nic. A to nic je až takové nic, že pak následoval desetiminutový spánek v kině, snad jsem nechrápal a nebudil lidi okolo. No a když jsem se probudil, stále se nedělo nic. A jelikož se nic nedělo ani v těch inkriminovaných deseti minutách, vůbec o nic jsem nepřišel - naopak jsem nabral síly vydržet zbylou skoro hodinu a půl, kde se dělo... už aspoň trochu. A to jen proto, že až asi tak po dvou hodinách se ve filmu poprvé objevil Deckard. Jediná scéna, u které jsem s nostalgií v oku zavzpomínal na vynikající jedničku, byla úplně poslední Goslingova scéna. A jedním z důvodů bylo, že se vrátil nádherný Vangelisův hudbení motiv z jedničky a konečně přestala hrát ta nabubřelá Zimmerova pseudohudba. Je asi moje chyba, že jsem měl velká očekávání, ale stejně jako u Dunkerku, nedošla ani trochu naplnění. Sorry, tenhle film už nechci vidět. Ztratit tři hodiny života stačilo jednou, netřeba opakovat.

plakát

Alenka v říši divů (2010) 

Už jsem byl připraven dát alespoň tři, ale za ten Deppův tanec před koncem to fakt nejde. Plusy - Alenka je krásná, Depp není protivný (nemá naštěstí tolik prostoru jako obvykle), dabing povedený (zvlášť Wilhelmová a Bartoška), Elfmanova muzika jako vždy příjemná, stejně jako Wolskeho kamera, no a Burtonův vizuál povětšinou zajímavý. Minusy - celé to nedrží vůbec dohromady, nedá se tomu věřit, je tam plno (i na pohádku) dějových lapsů, není to ani dostatečně naivní, aby se člověk uvolnil a byl dítětem, něm a to ani dostatečný nadhled, aby se člověk uvolnil a občas zasmál - film neví, co vlastně chce. Jakoby Burtona předloha a studio Disney svazovali a vedli ho někam, kam úplně jít nechce... Na závěr podotýkám, že absolutně neznám knižní předlohu, možná kdybych na ní vyrostl, bylo by to jiné... lepší?

plakát

Selský rozum (2017) 

Chválabohu za tento dokument. V tomto případě je obsah stokrát důležitější než forma, která pochopitelně není nijak dokonalá, ale zobrazované téma a praktiky té hornouherské estébacké kurvy doufám rozsvítí i ve vymazaných palicích těch vypičených závistivců, kteří jsou stále ochotni jej za koblihu zvolit.

plakát

Návrat blbýho a blbějšího (2014) odpad!

Tohle fakt ne. Stačila mi jedna minuta, během které se mi kůže obrátila naruby, z uší začala stříkat krev a oči se zatáhly černým zákalem. Jediná minuta bohatě stačí, abych s absolutním klidem zařadil tuto "komedii" mezi nejhorší "filmy", jaké kdy byly stvořeny.

plakát

Cesta času (2016) 

Jsem rád, že jsem to viděl, i když mnoho věcí ve filmu je na můj vkus až příliš metaforicky řečeno, že to chvílemi zní jako nesmyslné bláboly, ale což, není to tak často a pokud se člověk do filmu opravdu ponoří a nechá se unášet fantastickou vizuální stránkou, stejně ten text moc nevnímá ;) a spíš jen nevěřícně zírá, co všechno na naší planetě existuje a jak ku.va tohle dokázal natočit! :)