CheGuevara

Jak teď rozlišit mezi diváckou reakcí a samotným filmem? Byt si myslím, že Bláhovec se tomu snažil vyhnout seč mu síly stačily, tak valná část publika se prostě neubrání lacinému moralizování. Můj svět, který je na hony vzdálený tomu zobrazovanému, je prostě apriori lepší, bohatší a sofistikovanější, než mediální projekt 5Angels. A tak je dokument paradoxně nejsilnější, nikoliv v eklovitých pasážích, ale v intimních rozhovorech mezi dcerou a otcem. Tam jdeme na dřeň. Škoda, že podobných scén není ve filmu více, pak by to nemuselo místy vypadat jako panoptikum vzdáleného světa.

Smetana se dostal z vězení a taky z televizní obrazovky. A nutno říct, že mu to hodně prospělo. Rozšířená verze nechává některé scény mnohem lépe doznít a konečně mám z Romana stejný pocit, jako sami tvůrci - sympatický ničema. Z nedovařeného televizáku, tak vlastně vznikl docela kompaktní a ucelený dokument o jedné ne zrovna vyvedené revoltě. Jen se nedokáži zbavit pocitu, že v současné době, kdy ODS balancuje na hraně přežití, je ten dokument zoufale neaktuální. Anebo je to jen zbožné přání.

Jak se vaří dějiny ve mě vyvolávaly spíše rozpaky, ale zato Sametoví teroristé ve mě budí všeobecné nadšení. Kerekeš svoji metodu inscenace dovádí až do samotného extrému, ale ono to překvapivě funguje. V některých pasážích se dokonce hlavním představitelům dostává natolik pod kůži, že si o tom ti "autentičtí" dokumentaristi s rozklepanou kamerou můžou jenom zdát. Přestože se na oko vyhýbá nějakému silnějšímu přesahu, tak to téma tam je. Limity antikomunismu a relativita terorismu, jako mantry současnosti, stojí za důkladnější rozbor. Kerekeš a spol. nakopávají, tak kdo se toho ujme? Ale jinak jsou Sametoví teroristé mnohem napínavější a dravější než většina československé produkce.

Raději mlčím, bo bych musel být zlej. A zas tak dobře natočený to taky nebylo. Jen bych zdůraznil, že je obecnou praxí platit ústředním protagonistům za to, že v dokumentu vystupují. Je to svým způsobem práce a taky dávají všanc kde co, takže je logické jim za to zaplatit. Tedy nechápu, proč bychom měli drogově závislé z tohoto koloběhu diskriminovat. To jako až budou dělat v Tescu za pokladnou, tak by taky neměli dostat plat?

Jako hrubý střih dobrý, teď si jen počkat na finální film do kina.

A takové dobré téma se z toho nakonec vyklubalo, jen kdyby si většinu zajímavých situací nenechal Dušek utéct mezi prsty. Například dokonalá postava státního úředníka, který splňoval snad všechny stereotypy o úřednících, dostala tak hanebně málo prostoru, že začínám mít pocit, že ani sám režisér nevěděl o čem vlastně točí. Nějaký obecný přesah nebo hlubší zamyšlení? To aby člověk pohledal v hromadě banálních a značně nesourodých situacích. Navíc samé figurkaření a nic z toho nejde na dřeň. Ale i tak pár momentů jsou neobvykle silné, např. bezradné děti loví ze své paměti, co jsou ty Lidice vlastně zač, anebo babička: "a proč by se jako Němci měli omlouvat? To nacisti by se měli omlouvat". V těchto momentech jde Dušek k samotné podstatě, jen škoda, že jsou to spíš ojedinělé momenty.

Zdejší "odpady" krásně ilustrují, že by tu bylo zapotřebí ještě sto takových Klusáků a Remundů, aby se aspoň trochu něco z toho našeho maloměšťáckého marasmu změnilo. Mé výtky ale míří spíše k celkovému pojetí. Kde jsou ty Nošovice nebo Český mír, kdy oba režiséři umně demaskovali naši mediální krajinu a dokázali otřást s jakýmkoliv mediálním obrazem. V Tanvaldu naopak využívají reportáž a záběry české televize jako jeden ze základních kamenů svého vyprávění - nebo-li je to samotné televizní zpravodajství, které nám předžvýkává fakta. To by bylo tak těžké vytáhnout něco navíc přímo z reportéra Samka? Celé by to dostalo mnohem širší rozměr. Navíc celé to pojetí dokumentu jako detektivky mi přijde jako nešťastné. Všechny televizní štáby přijaly roli soudců a pátraly po vinících střelby, jen aby svým věrným divákům mohli předžvýkat "jak to teda celé bylo" a aby se mohl spokojený divák uvelebit do svého křesla s pocitem, že pravda zvítězila. Pravda nezvítězila a těžko se jí dobereme, od toho bychom tu měli mít fungující justici. Kdyby se autorská dvojice zaměřila hlavně na samotný rasismus a jeho kořeny, měl by pak dokument mnohem větší přesah. Takhle se debata stáčí jen na to, zda to byla vražda anebo ne. Bojím se tak toho nejhoršího, že autorská dvojice ztrácí pod vedením České televize své ostré hrany, a stávají se z nich investigativní reportéři na nedělní večer, ale i tak je to vlastně TOP českého "televizního" dokumentu. PS: A je mi šumák, jak moc je to subjektivní, takhle nějak má autorský dokument vypadat. Uvědomte si, že je to jejich svědectví, na což během celého dokumentu záměrně upozorňují. Tak jakápak manipulace?!

To Oliver Tate byl aspoň vtipný, uměl lépe vystihnout dobu středoškolských lásek a uměl vyprávět, jak rafinovaně tak přímočaře. Oproti tomu "Perks" nabízí jen obnošený huňatý svetr pro začínající hipstery. Ale ať nejsem jenom kousavý, tak celkové poselství, že za všechno si vlastně můžeme sami a všechno je to jenom v našich hlavách, je vlastně v podstatě fajn, jen by to nesmělo být jediné, co si člověk z filmu odnese. PS: Ale za Bluntmanovu reakci to asi stálo natočit, škoda, že tak hysterický nebyl i ten film. :)

Ano, je to stále ten Stoppard, a ano, je to stále ten samý rošťák Wright. Zasadit celý film do jednoho divadelního sálu je brilantní nápad, obvzlášť pokud se jedná o tak vypjaté melodrama jakým je Anna Karenina. Ač postavy cestují mezi Petrohradem a Moskvou, tak jsou neustále pasivními figurkami, které se sice mohou vnitřně bouřit, ale sami nic nezmůžou. Jsou uvězněni ve škrobené ruské společnosti a jediným východiskem je v podstatě očisťující venkov. Vše podstatné se odehrává ve tvářích a nitru našich hrdinů a jakýkoliv ideál svobody, nespoutané lásky je tak jenom divadelní iluzí. Pokus o narušení zaběhnutých pořádků je tak už na začátku odsouzen k neuspěchu. A právě proto se neustále ocitáme v těch samých kulisách téhož divadelního sálu, kdy se do skutečných exteriéru dostáváme pouze zřídka a právě tyto scény mají roli jakéhosi vnitřního očištění. Myslím, že by i takový Čechov z toho měl radost. Potud všechno klape na jedničku. Tvůrci si však někdy až okatě zahrávají s kočičím zlatem v podobě kýčovitých obrázků, za které by se nestyděl ani Franta Brabec, a to u tak chytrého filmu jednoduše nečekáte. PS: Pro zasvěcené, kteří mají Wrightovu Pýchu a předsudek nemálo v oblibě, je tam jedna scéna, kdy prostě zaplesáte štěstím. Aneb jak by to na Pemberley vypadalo po deseti letech . PS2: Někteří kritici se vás budou snažit přesvědčit, že nová Karenina se snaží o jakousi antitezi melodramatu. Já na to zcela vědomě prohlašuji, že právě Wrightova a Stoppardova Karenina je čistým melodramatem, ví to o sobě a je na to hrda. Nenechte se tak ošálit divadelní stylizací, melodrama je to jako řemen.

Nejsnažší cesta je současně i cestou do pekel, u dokumentu to platí dvojnásob. Pokud někdo pojímá dokumentární film jako prostředek pro zesměšnění svých aktérů, tak jako Martin Dušek u svého nového "dokumentu", tak je to spíš k pláči, než k smíchu. Ani stopa po hlubších myšlenkách, nepříjemných otázkách či komplikovanosti samotného tématu. To, co se u Vikingů z Brna zdálo jako mimořádné selhání tvůrců, tak u pejskařů z Brna to už vypadá na programovou koncepci. Co takhle dokument o dokumentaristech z Čétéčka? PS: A vůbec nejhorší byla diskuze po filmu, kdy sám tvůrce nedokázal obhájit vlastní myšlenky a vystačil si "ať si to diváci rozhodnou sami". Bylo mi z toho smutno.