Marqta

Už dlouho jsem neviděla takhle propracovaný snímek, kde není scéna, která by se ve filmu objevila jen tak "navíc". Ke všemu je přidáno vysvětlení, ke všemu je vždy (a často několikrát) odkazováno, všechno má zkrátka své místo a postupně se to poskládá dohromady. Celý snímek navíc plyne beze spěchu, což ve výsledku působí velmi věrohodně, realisticky a bylo příjemné to sledovat. Atmosféra (místy až lehce fantazijní) je sice temná,malebná, poeticky syrová a tajemná jako u většiny severských filmů, ale v určitých momentech ztrácí něco ze své chladnosti, což je příjemná změna. Těžko by se někomu povedlo Korunovační klenoty zařadit do jednoho žánru, nebo škatulky ať už z hlediska zpracování a nebo příběhu a to dává tomuhle počinu ohromné kouzlo. ----"Aby člověk něco dokázal, musí věřit, že je to možné."----

Krásná kamera, syrové barvy a povedený střih, atmosféra ležérní/francouzská/neobyčejně všednodenní řekla bych, prostředí a zpracování - všechno to funguje a hezky se na to kouká. Pojetí je lehce artové, důraz je na detailech jak významově tak při práci s kamerou. Líbilo se mi to ? To ano. Ale kromě toho mě film nějak obsahově nenadchl a i po emocionální stránce mě to lehce minulo. Příběh je silný, neříkám, že ne a herecké výkony jsou perfektní, ale prostě mě to nezaujalo, film pro mě nepřinesl žádnou zajímavou myšlenku, nic co by nějak vyniklo. A navíc bylo všechno silně předvídatelné. V začátku jsem se lehce nudila, jak se nic nedělo, pak jsem si říkala, že se to snad nějak rozhýbe, což se na chvíli opravdu stalo, ale nějak to ten jeden motiv celé neutáhl. Hodně silné tři hvězdičky.

A jé tady si někdo řekl, že se natočí dojemný velkofilm s jediným účelem ohromit diváky a přinutit je k pláči. Musím říct, že to se jim vážně povedlo- na konci jsem brečela, ale ne kvůli tomu, jak dojemný film byl- ale kvůli tomu, že jsem strávila asi dvě hodiny života sledováním něčeho takového. Určitě by neuškodilo, kdyby bylo ve filmu méně "dojemné" hudby a více realistických záběrů. Co se ale nedá odepřít je dobrá kamera, kostýmy a prostředí celkově.

Pohodový krátkometrážní snímek. S idilickou i když možná až lehce idealizovanou pointou. Nicméně, celkově se na to dá shlížet z různých pohledů a myslím, že každý, kdo se k tomuhle filmu prokliká si v něm bude moct najít něco pozitivního. To byl pravděpodobně i účel tvůrců a celá ta zimní a celkem i poetická atmosféra v tom jen pomáhá. Takže pokud chcete zahřát u srdce, koukněte na to a zbytečně nad tím nefilozofujte - toť má rada. Jinak herci jsou dobří i když nebylo moc prostoru na to aby se nějak extra projevili. A celý nápad, režie i scénář jsou taky fajn.

Doporučuji ke shlédnutí pokud nevíte kam se schovat při hře na schovávanou. Nebo pokud potřebujete dokázat, že přežít se dá všechno a na konci se prostě zvednete (možná sice trochu vrávoravěji a pomaleji) a odejdete dovyřešit vše, co vám ještě zbývá k dovyřešní...nechci spoilerovat, takže to je asi tak k ději....Vadila mi absurdita některých momentů, ale scénář byl povedeně napsaný, objevuje se i pár vtipných scén i když se jedná spíš o lehce černý humor. Herecké výkony byly parádní a nemůžu popřít že by hlavní myšlenka a motiv "udělej se" neměly něco do sebe.

Film, který chce zdánlivě řešit a pojímat tolik věcí, že z toho nakonec nevyjde téměř nic. Jen až nekonečně dlouhé cosi co z mravence dělá velblouda. Upřímně jsem nepochopila jaký byl vůbec záměr tvůrců, co chtěli dokázat a na co chtěli upozornit. Scény jsou často nehorázně dlouhé, se spoustou mluvení a bez jediné myšlenky. Hlavní postava byla doslova na zabití, což asi nebyl úplně účel. No prostě mi tenhle film moc nesedl, nebyla tam jediná postava, která by mi byla sympatická a příběh byl slabý. Moje hodnocení je někde mezi jednou a dvěma hvězdičkami a ještě přiznávám, že jsem čekala o hodně víc.

Žijeme namačkaní na sobě a stejně jsme sami.----"Vím, že jsem jediný člověk ztracený mezi miliony dalších."---- Tenhle film se podle mě povedl. Všechno působí upřímně, obyčejně lidsky. Trochu mi to tím způsobem jakým divák nakoukne do života postav připomnělo Amélii. Možná to chce mít na film správnou náladu, ale přišlo mi, že to ten problém izolovanosti je vystižený tak, že by to snad obrazněji vystihnout nešlo. Určitě se dá najít spousta námětů k zamyšlení, pokud máte chuť a čas, nebo se na to dá dívat jen na odreagování...---"Tohle je popatnácté, co jsem se zapsal na plavání a popatnácté, co nejdu. Miluju plavání, ale nesnáším všechno předtím a potom. Nesnáším sprchování před a po.Nesnáším svlékání a oblékání, sušení vlasů v zimě, mokrej ručník v tašce, mokrý plavky, mokrý žabky, nesnáším smrad chlóru......."---- >

Nemám tušení jestli to mělo působit kontroverzně, realisticky, moderně a cool, nebo jestli to mělo být šokující odhalení. Na psychologický film je to moc prázdné, na kontroverzní počin moc málo originální a na film o dnešních teenagerech a jejich problémech moc umělé a svým způsobem ploché. Čisté elegantní "high luxury" prostředí, šedý filtr na kameře, kontrasty černé a bílé téměř všude a dobře vyhlížející herci tomu dávají prazvláštní atmosféru, nebudu popírat že po vizuální stránce a nakonec celé audiovizuální stránce tomu nemám co vytknout. Úvodní scéna v divadle byla podle mě jedna z vůbec nejpovedenějších a o to víc mě zklamalo, že se z toho nestalo nic kloudného. Ze začátku jsem byla hodně nadšená a hodně zvědavá, ale po celkem krátké době (na to že film trvá skoro dvě hodiny) se děj zpomaluje a postupně dalo by se říci téměř zastavuje. Divák se poté začíná ocitat v jakési animované hektické ale prázdné show prolínané mnohými "psycho- klišé" výjevy. Nebudu vše házet do jednoho pytle a řeknu, že tam několik světlých momentů bylo, ale ne zas tolik, aby mě to udrželo od nudy. Co se týče konce samotného, nebyl tak špatný jako 15 minut které mu předcházely, to je asi tak vše co bych o tom mohla říct. Abych to nějak shrnula- koukalo se na to hezky, ale ten obsah byl převážně bídný, což je škoda protože námět by měl obrovský potenciál a s tímhle audiovizuálním zpracováním to mohla být opravdu pecka,,,ale tak co se dá dělat.

Ze začátku to vypadalo zajímavě se studeným vizuálem, šedým filtrem a velmi zajímavou kamerou. Atmosféra a prostředí všechno je studené, lehce děsivé, depresivní a děj ze začátky vypadal, jako že se z toho vyklube drsná syrová psychologická sonda. Jak to ale pokračovalo něco se stalo. Nevím, jestli to bylo tím, že se mi postava stávala čím dál tím méně sympatickou (prosím nechápejte to tak, že mi vadí "podivné postavy" co mají nejrůznější úchylky, nebo psychické poruchy - protože tak to není), jen tahle konkrétní postava....Nepochopila jsem význam sdělení snímku, závěr vyvrátil mou teorii toho o čem by snímek tak asi mohl být...Nevím, netuším, nechápu. Nevím jestli je chyba na straně zpracování myšlenky, nebo na mojí straně, že v tom nic nevidím-tedy nevidím v tom víc než to, co je na první pohled očividné....Váhám jestli dát tři hvězdičky za ten teoretický potenciál, kameru a atmosféru a ano i za herecký výkon Bien de Moor. Pokud máte někdo chuť a čas, vřele uvítám do pošty nějaké to vysvětlení a pointu, kterou jste v tom našli...

Film, který řeší od všeho trochu, ale vlastně nic. Všechny problémy jsou sice vykresleny- ve své odlišnosti a kontextu k ostatním, ale žádnému není věnováno dostatečné množství času. Nic není uvedeno ani vysvětleno- je to takový výstřižek ze zajímavého příběhu. Vůbec by mi nevadilo trochu více zápletek a akčnosti v ději.