Martensson35

Objektivně dobrá postapo záležitost. Je to sice taková další variace na téma ale musím uznat, že koncept komorního road movie napínáku, kde herci musí většinou držet hubu (neřeší se sračky, prosím víc takových) je mi sympatičtější než různé ukecané zombie filmy a deriváty šíleného maxe.

Výkon Cameron v tomto filmu nadstandartní. Postava matky, která si v zájmu záchrany dítěte pořídí další na "náhradní díly", ale poněkud to přepálí s jejím mrzačením až jí její ratolest-dárkyně dožene k soudu, kde musí předvést, že umí víc než rozšklebit usměv a zavrtět prdelí to bych si u téhle herky ještě před lety neuměl představit. Hold mladý naivky, party holky a zlatokopky nemůže baba hrát donekonečna. Je fakt, že už to asi nikdy nevypiluje k dokonalosti ale za mě dobrý. Jinak Cusacková taky předvedla, že dokáže slušně zaválet s emocema a Baldwin se svým psem "Soudcem" pobavil. Breslin hrát umí, ta druhá umírající mě kupodivu moc nevzala u srdce, čili jestli byl film pro někoho ždímárna emocí, tak mě to nepřišlo. Víc mě zajímal filozofický rozměr toho soudního sporu a tam mě potěšilo, jak to dopadlo. Zbytek OK. Ta scéna, kdy se kolem nemocniční postele sejde rodina, a začne hustit do holky za minutu 12, že by si měla přečíst o lidech, kteří se léčí silou vůle a je čas zjistiti si něco o alternativní medicíně mi dala najevo, že se koukám na kvalitní film.

Mě se Gabinovi různorodé postavy z padesátých let líbí. Ano, je to plejáda lidových hrdinů a strojvůdce Pinsard není výjimkou. Na rozdíl od pozdější (nebo dřívější) pašovi tvorby nemají až takovou hloubku, na druhou stranu nejsou ani oborově jednotvárné (gauneři nebo policajti). Slepý strojvůdce je opět příjemně neotřelá figurka a "Velkým" hezky zahraná. Ze zbytku ancámblu zaujal hlavně režisér komediálních klasik Oury jako decentní žárlivec. Šik učitelka je tam pouze pro potřeby rozproudit děj ve směru milostné zápletky, ale tak proč ne. Co se děje samotného týče, ani mi moc nepřišlo, že by to nějak brnkalo na city. Příběh je v podstatě jasný už od začátku, takže jsem spíš jsem sledoval herecké výkony a co se kolem toho bude blábolit. Tady se "tradice kvality" drží osvědčeného standartu, který málokdy zklame,  byť na zadek se z toho neposadíte. Chtěl sem si doplnit Gabina do sbírky a nejsem zklamán, ostatně to bych od toho musel mít přehnané očekávání a to jsem neměl, prostě jsem to chtěl vidět. Očekával jsem příjemnou oddechovku, která v rámci doby přinese něco málo neotřelého na plátno stejně jako Případ doktora Laurenta a v tom směru jsem dostal vesměs vše. Tak na co si stěžovat.

Bébelova dialogová smršť, mimika jeho zmuchlanýho xichtu, pohybové nadání, krásný ženský (Laforêt je víc kus než Marceau) a jeden z tak 3 nejlepších výkonů Krampola v dabingu. Co od toho kdo chce víc? Jestli se někdo po smrti Fuňése přiblížil jeho komediální zběsilosti, byl to Belmondo tady. Ta komedie má energii, šťávu, spád a nic otravného okolo. Vidím ji už poněkolikáté a neztratila nic ze šarmu. Můj vnitřní radar mi říká dát tady oba palce nahoru.

Film, který uzavírá 50 léta francouzské "tradice kvality" a bohužel se ještě nestihl překlopit do nového věku politického dramatu a tak je stále takový nepříliš úderný. Gabin jako vizionářský francouzský prezident, razící "myšlenku Evropy" a (na Francii) přirozeně také levicový kontra Blier, kterému jsem tu zápornou postavu sobeckého oportunisty nějak ne zcela uvěřit. Určitě by zasloužil víc prostoru pro vysvětlení svých pohnutek. Jinak film moc pěkný, vystoupení ve sněmovně je určitě jeden z vrcholů Gabinovi herecké kariéry, navíc se krásně zhostil hraní postavy ve 2 časových rovinách. Jeho výbuch ke konci filmu byl pro mě nečekaný, bohužel zase naráží na jeho protivníka, který tam v tu chvíli stojí jak tvrdé Y. Zkrátka kdybych to hodnotil tabulkově v nějakém formuláři, dal bych všude 4* ale do kolonky poznámka napsal, že by se to dalo více rozvést.

Určitě ne špatný film o špionáži, bohužel ve všech ohledech sražený nízkým rozpočtem, zásahy studia nebo tak podobně. Černobílý, bez známých hvězd, akce není špatná, bohužel taková komorní atd. Ve výsledku to působí jako trochu víc akční a exotická noir detektivka, než čistokrevný špionážní film. Vlastně se převážná část nese v duchu "tradice kvality" padesátých let a frantíci už tu trochu zaspávají. Docela svižní příjemný bossa nova popík s šedesátek, který prolíná celý film aspoň dává najevo, že jsme o dekádu dál a nemálo oživuje občasnou nudu. Akční část se pomalu rozjede v druhé půlce filmu a opět je vidět, jaké měl Hunebelle představy a schopnosti, které si mohl plně uspokojit až ve Fantomasovi (třeba stejná bitka na člunu), ale koneckonců to byla svým způsobem lepší a humornější odpověď na Bonda a to je to co Francouzům jde mnohem lépe, viz třeba dále Muž z Acapulca (kde snad mimo jiné zesměšnili i tohle) a jiné žabožroutské diskreditace britského etalonu špionážního filmu. Že si z toho do budoucna chtěli dělat víc srandu naznačuje už dobová upoutávka k filmu. Ale proti remakům s Dujardanem je to pořád zlaté, i když toho chlapa mám jinak rád.

Není to takové řízné jako většina jejich děl, kde se mohli víc odvázat. Možná motiv Tří mušketýrů vytváří určité mantinely pro neřízenou srandu, nebo možná se nesmí francouzská literární klasika zesměšňovat moc. Les Charlots tu určitě nechali svůj nesmazatelný podpis, jen někdo trochu šlapal na brzdu nebo měl strach to nechat jen na nich a zároveň tam nacpal i postavu otce Josefa. Každopádně to není úplně špatné, nicméně spíš takový lepší průměr.

Pro mě osobně snová kombinace Verneuil-Quinn. Postavička rumunského prosťáčka, kterého řada nešťastných příčin tahá od čerta k ďáblu Řeku Zorbovi sedla jako snad vše co kdy hrál a jeho túra napříč válečnou Evropou je zajímavým motivem pro někdy až groteskní příběh o dramatu a štěstí jedince v tragédii milionů. Pravda konec u norimberského tribunálu je až moc hollywoodsky okatý happyend, ale zase to celkově podtrhuje celý příběh. Potěšili mě ve vedlejší rolích Jan Werich a "Nepřemožitelná Leontýna" Rosay či Marcel Dalio. Navíc si to musím pustit ještě jednou a najít tam naši sexbombu Olgu Schoberovou. Suma sum, za mě velmi povedené a řekl bych i originální dílo, které se nese v tom nejlepším co Verneuil natočil.

Jako většina filmů o umírání na raka je i zde tato skutečnost přikrášlena oproti realitě (vím o čem mluvím), takže to prostě beru, že hlavní dvojka má vyměřený čas a hotovo. Ale jinak ano, takhle si představuji mírně ujetou road movie komedí. Nejlepší jsou všechny scénky s arabákem v podání Blebriea (luxusní dabing) a policajt Rudy s Jagermeisterem je naprosti boží. Nenáročné, bez nějakýho hlubšího poselství nebo originální myšlenky, ale ani ne trapný. Prostě čistá lehce melancholická komedie.

Moje dedukce je takováto: Režisérovi a scénaristovi nejspíš Berkleyová uhranula tancem a zjevem (je to fakt prcina, která se rodí jednou za generaci) natolik, že vsadili vše na ní v konstruktu jejich filozofie snímku o bezmezné nahotě a zbytek filmu se dobastlil podle učebnice jak napsat film z uměleckého prostředí alespoň na trojku. Hlavní hrdinka určitě tancovat a vrtět prdelí umí, bohužel herecký potenciál (pakliže nějaký byl) zůstal trestuhodně nevytěžen. Především jsem čekal jaké temné tajemství vystoupí zpoza fazóny namyšlené urážlivky, která se asi 20krát za film namyšleně otočí na podpadku a sebevědomě odkráčí ale moc mě to nepřesvědčilo. Inovativní pokus o ultramegahanbatý celovečerák obalený kolem jakéhosi přiběhu bohužel vyčpí na hlavní myšlence už v půlce a nebýt tam scéna v bazénu tak bych zbytek filmu jenom odzíval. Verhoevenovi jde líp násilí a alegorie společnosti než tohle, na druhou stranu myslím, že tady by pohořel každý. Takže díky za slepou uličku kinematografie, která bude mít už navěky čestné místo na půlnočních projekcích festivalů otrlého diváka.