Silblade

Pecka. Z kina jsem odcházel jak omámenej. S Hollandem určitě nejlepší Spidermanovský film. Recenze bude jeden velký spoiler (lépe asi své dojmy popsat nemůžu ;)). Film cílí hlavně na všechny fandy alternativních světů, kteří milují otázky typu "What if...?" Jsem jedním z nich. Miluji crossovery. Ve filmovém průmyslu je jich jak šafránu a to většinou ještě hodně mizerných, ale zde Marvel předvedl něco, co historie kinematografie ještě nepamatuje: dal dohromady tři verze Spidermanů, kteří na sebe nikdy nenavazovali ani na sebe neodkazovali, svedl je všechny do jednoho světa a ono to dokonce dává logiku a funguje to. Ten moment, kdy se objeví zejména Toby Maguire, Spiderman-veterán a pro mnohé vstupní brána do světa Marvelu, je nepopsatelný. Bylo úsměvný, jak si Toby zachoval takovou tu trochu roztomilou přitroublost. Každý hrál toho "svého" Spidermana, ale nijak se jejich osobnosti ve filmu nebili, byly v určité, pavoučí harmonii. Skvělé na filmu bylo zejména to, že všichni záporáci (tedy až na Venoma, škoda ho) nedostali jen camea, ale byli plnohodnotnou součástí celého příběhu. Každý si uloupnul svůj prostor pro prezentaci. Ač by se zdálo, že jejich příběhy byly už dávno odvyprávěny, až nyní o mnoho let později, našly velmi zajímavé, dá se říct "happy-end" zakončení. Také mě velmi zaujaly jejich docela uvěřitelné reakce na celkem kuriózní situaci, že každý pochází odjinud, každý zná jen tu svou verzi Spidermana a ne všichni se navzájem mezi sebou znají. Doktor Strange vlastně otevřel nekonečné možnosti různých alternativ a crossoverů, kde byste ve světě Spidermana mohli potkat třeba Saurona, Voldemorta, Darth Vadera, Sargerase nebo třeba Jokera či Lexe Luthora a ono vlastně by to pořád dávalo zvláštní logiku. Byť se teď pohybujeme v bláznivých fanouškovských představách, ve své podstatě by Doktor Strange mohl přenést do světa opravdu kohokoliv a vysvětlení by přitom bylo strašně jednoduché. Díky tomu diváci sledují na jednom plátně několik padouchů z různých filmů, tři verze jednoho... a ono to je dokonce uvěřitelný a hlavně to baví. Mimochodem, tímto filmem se vlastně ze Spidermana Tobyho Maguira z roku 2002 stává historicky první MCU film, nějakých 6-7 let před nástupem Iron Mana, který je oficiálně první postavou MCU.

Je dobře, že od spin-offu nic nečekám, takže mohu být jen překvapen. A já byl se Solem nadmíru spokojen. Líbí se mi koncept příběhu "jednoho z mnoha" - obyčejného "krysáka" z lidu, který řeší své vlastní patálie, v pozadí je ono temné Impérium, jehož hrozba ale není ústředním bodem. Impérium mají na starosti hrdinové, velitelé odboje a významné osobnosti, ale zde se řeší daleko přízemnější problémy pašeráka, jehož největší výzvou je dodávka vysoce ceněného coaxia pro jeden z klanů zločineckého syndikátu. Námět, který by neměl šanci nikde jinde v dnešní době obstát. Ale tohle je Star Wars! Univerzum Síly, blasterů, monstrózních oblud obývající maelstromy, divokých "černých děr", Impéria... a Millenium Falcona, spícího budoucího hrdinu mezi stíhačkami. Solo nabídl zatím asi nejkrásnější scenérie, co jsem v SW viděl. Celkově technické zpracování bylo na vysoké úrovni a to jste za celý film (kromě asi dvou vteřin) neviděli jediný lightsaber. SW bez lightsaberů i Jediů a Sithů jde a dá se na to dívat. Ale je třeba, aby budoucí spin-offy téma střídaly - teď jsme 2x dostali spin-offy bez jediného Jedie či Sitha (nepočítám camea), příště už bych se rád těšil zase na nějakej pořádnej Jediiskej nebo Sithskej příběh okořeněný nějakým tím lightsaber soubojem, což bezpochyby patří mezi nejeexluzivnější a nejpřitažlivější aspekt celého Star Wars univerza. Hercům všech postav nemám co vytknout, bylo fajn, že to nebyl takovej hodně násilnej "multikulti" mišmaš, jakej jsme dostali v Posledním z Jediů. A návrat jednoho z nejdivočejších S..... byl už jen třešničkou na dortu. Trochu nám v tom exilu přibral :), ale pořád jde z něj respekt.

Jako vždy, i tenhle film vyvolává v lidech spoustu rozporuplných reakcí, které nakonec zanechají dobrý / špatný dojem, dle vkusu každého. Já chci Vetřelce / Já chci Promethea 2 / Já chci oboje... nemůžete se zavděčit všem třem přáním najednou. Když natočíte Promethea 2, budou vás nenávidět, že to nemá s původním Vetřelcem pranic společného. Natočíte-li regulérního Vetřelce, pak nepřeklenete most mezi Prometheem a Vetřelcem a zůstane prázdný prostor. A když natočíte 2 v 1, pak se bude nadávat, že to je hybrid, který nemůže být tak dobrý jako jeden pravý Prometheus nebo Vetřelec. Prequely vždy vyvolávají tyto reakce. Já se řadím mezi ty, kterým se tento prequel líbil a nepovažuje ho za slátaninu (jsou u tací, kteří považují za zbytečný film nejen Promethea, ale i některé díly Vetřelce). Navíc se začíná vybarvovat celá ta záhada, kde se vlastně Vetřelci vzali. Prometheus vám žádnou odpověď nemohl dát, jenom připravil půdu pro další vysvětlující film. To vysvětlení není nijak nelogické, motivy androida jsou pochopitelné, obzvlášť když má poněkud "pokroucený" software. Někomu se to vysvětlení líbit nemusí a stačí jim jen nádech tajemna, abychom si vlastně nebyli jisti jak to začalo. Tahle verze příběhu Vetřelce nesnižuje, spíše jej detailněji vykresluje a dává mu minulost, díky které pak chápeme i budoucnost (Vetřelce I, II, III a IV.....X?).

Zoufale nudne, bez naboje, jiskry ci logiky, jakysi sled obrazku v jednom nesoudrznem celku. Roztahany zacatek o nicem prechazi v jeste vetsi nic s notnou davkou chaosu, aby se vse propadlo do nejcernejsi diry. Gravitace, Martan, Zivot... vse na svetelne roky pred Interstellar.

Nemilosrdně za 5. Život je film za dlouhou dobu, který ve mě nechal hluboký dojem a u kterého by mě zajímalo "jak to bude dál"? Těžko říct, jestli se to někdy dozvíme, nicméně po celou dobu jsem cítil hutnou atmosféru, plnou napětí, kde se ten parchant zase objeví a s kým zase zatočí. Zabíjecí scény byly místy hodně odpudivé, až jsem litoval toho, že jsem se předtím nadlábl večeře. Smrti byly hodně přesvědčivé, stejně jako výkony herců. Jejich obsazení mi celkově sedlo, od začátku jsem fandil sympatickému samurajovi Šoovi, který celou dobu vypadal, že ten se marťanem o*ebat nenechá. Hudba byla velkolepá, efekty jakbysmet a konec... se neprozrazuje.:) Život je film, který stojí za to jít na něj do kina. A který si rozhodně nezaslouží "modré hodnocení", neboť bych musel říct, že v tomto případě by bylo nevypovídající.

May the Rogue be with you... První spinoff ze světa SW obstál na výbornou. Je důkazem toho, že SW není pouze Síla, souboj světelných mečů, nebo nesmrtelný hrdina, který převrátí dění celé Galaxie na hlavu. Zde se nám naskýtá příběh pár řadových vojáků, rebelů, kteří ve víru velkých velkých událostí a v říši ovládané Impériem neznamenají nic. Přijdou a zase odejdou, aniž by si Galaxie jejich jména pamatovala. Ale jejich činy jednou Galaxii pomůžou vrátit rovnováhu... Je pravda, že hlavní hrdinové odboje mohli být vykreslení líp, nebránil bych se alespoň hrubému nástinu jejich minulosti, kam směřují, proč dělají to, co dělají. V tomto ohledu mi například postava Donnie Yena připadala velmi nedopracovaná, to stejné i jeho parťák. Naopak přítomnost Dartha Vadera byla cítit napříč celým filmem a od začátku bylo zřejmé, kdo je tady pánem a podle koho se bude tancovat. Záběry s ním, ač jich nebylo moc, patřily k těm nejpovedenějším. Jeho závěrečné solo bylo důkazem, jak žalostně málo tento zlosyn toho na plátně doposud předvedl a nakolik byly jeho schopnosti nedoceněny. I když je fakt, že v 70. a 80. letech nemohl předvádět bůhvíjaké sithské umění, když jenom samotný světelný meč byl v té době ohromným vizuálním počinem. Jenom knihy a počítačové hry nám ukazují, nakolik je Vader mocným Sithem. Stálo by za to jeho schopnosti ovládat Sílu rozvinout i v dalších spinoffech. Rogue One na mě zanechal velice příjemný a dobrý dojem. Samozřejmě epičnost a nějaké dějové zvraty se nemohou rovnat hlavní příběhové lince, která ještě doposud vzniká. Přesto vás Rogue One navnadí a znovu vás vtáhne do světa Star Wars, o kterém se chcete dozvědět mnohem víc než jen z šesti filmových epizod. Zároveň tak trochu "očistil" naivitu a logický nedostatek Epizody IV, ve které stavitelé Hvězdy smrti čirou náhodou zaviní existenci "slabého místa". A hned na to, co se objeví Luke, o něm Povstalci ví a rovněž znají recept, jak HVězdu smrti zničit. Rogue One nám poodhaluje, že toto "slabé místo" nevzniklo díky chybným výpočtům všemocného Impéria (jak se nám odpousd zdálo), ale díky mazané lsti jednoho z jejích konstruktérů, kterýmu Impérium z osobních důvodů lezlo krkem. Lest, díky které se z nezničitelné zbraně stal objekt pro první ostré testování Síly Luke Skywalkera v praxi.:)

Velice příjemná oddechovka. Jednoduchý děj i provedení, který byl křížencem mezi seniorem Milion let před Kristem a novodobým počinem z pralesů Jižní (Střední?) Ameriky Apocalyptem. Co mne hodně zaujalo, (a myslím, že se tomu mohl dáv větší prostor, či dokonce natočit samostaný film) byli tajemní a technicky pokročilí obyvatelé ze ztracené Atlantidy. Možná, že na tom něco pravdy bude...

Chílemi jsem si připadal, jako kdybych se díval na Evil Dead, samozřejmě bez Ashe, protože vůči němu je Jeníček jen lovec-amatér. Mařenka zase chvílemi vypadala, že skočí po svém bráškovi a rozdají si to někde v lese nebo v rozbořené zakleté chaloupce. Jo, Mařenka ušla, ale zbytek filmu působí nemastně, neslaně, občas kysele až hořce. Kdybych film neviděl, nelitoval bych.

"Jak se krotí krokodýli" a žádnýho krokodýla jsem celý film neviděl. Kéž by je sežrat všechny chtěl!

Tak jsem včera přiletěl z předaleké galaxie, abych se i já mohl podělit, co jsem "tam venku" objevil. Nikdy jsem neviděl tak přelidněné kino (na filmu jsem byl dobrých několik dní po premíéře), takže mohu říct, že monstrózní reklama a vůbec "starwars-mánie" zabrala více než účinně. Na událost roku jsem se těšil a připravoval docela dlouho, jelikož poslední epizodu jsme shlédli před dlouhými 10 lety. A bylo nad Slunce jasné, že Star Wars bude mít další pokračovatele, protože se v něm skrývá hodně Síly, pardon potenciálu, a nechat jej spát by bylo trestuhodné. Užíval jsem si ten pocit, že zatímco před X lety jsme naprosto přesně věděli, jakým směrem se budou Epizozy I-III ubírat, zde máme poprvé pocit svobody a zárověň napětí, co bude. Jak bude příběh pokračovat, kam bude směřovat? Někde jsem četl, že Epizoda VII je vlastně co se týče dějové linky stejná jako Epizoda IV, s čímž musím souhlasit. Dron s tajnými plány, "bezvýznamná" hlavní postava, žijící v odlehlé části galaxie, zapletení se do věcí Impéria, či vlastně Prvního řádu, záchrana hrdinky, zabití ........, zničení obří destrukční lodi atd. Pokud bych měl VII srovnat s novějšími epizodami I-III, zaznamenáme markantní rozdíl, který je cítit napříč celým filmem. Epizody I-III bych nazval "boom-podívanou" - každou chvíli se děje nějaká akce, hodně vystřílených střel z blasterů, spousta záblesků ze světelných mečů, hodně zabitých přátel i nepřátel Republiky... zkrátka někdy až překombinovaný a přeefektovaný mix triků. Star Wars: Síla se probouzí je naprosto jinou podívanou - sledujeme spíše dobrodružné drama, v každé chvíli uvážlivé, nezbrklé, s přirozeným tempem a důrazem na probíhající momenty. Člověk měl pocit, že každý stormtrooper, každá nepřátelská stíhačka, každé monstrum mělo svoji váhu a cenu a nejednalo se jen o vyplnění prázdných míst nebo o potravu pro vždy hladové světelné meče. I "obyčejný" stormtrooper dokázal jednomu z hlavních hrdinů celkem zavařit, pouhé dvě nepřátelské stíhačky dokázaly otestovat schopnosti Millenium Falcona na maximum. Což vnímám jako plus, protože pokud byly Epizody I-III pro dospívající, pak Epizoda VII a snad i její pokračovatelé jsou filmy pro dospělé. Neříkám dějově, ale tím, jak je děj pojat. Zaměříme-li se na veledůležitou složku Star Warsů, což je Síla, Jediové, Temná strana, světelné meče a vše okolo toho, pak jsem byl rovněž poměrně spokojen. Těch momentů, kdy dojde na použití Síly, není zas až tolik, ale pokud k nim dojde, vzduch zhoustne, vy se vmáčknete do sedadel a přitáhnete bradu ke krku, jako kdyby jste byli kromě postav z filmu škrcení i vy. Přestože se nejedná o kdovíjakou přehlídku schopností Síly, někdy máte pocit, že i Darth Vader by se mohl od mladičkého Kyla Rena co učit. Tradiční finální souboj světelných mečů mi přišel docela zvláštní. Zatímco souboj Finn vs Ren dopadl podle očekávání, u souboje Rey vs Ren to bylo takové "maličké" wtf. Sice ne do dokonalosti vycvičený, ale přesto mnohem zkušenější Kylo Ren by si neměl nechat tak lehce nakopnout prdel od zelenáče, který se se Silou jen lehce seznámil. Chtěl bych tam cítit tu převahu toho zkušenějšího nad odvážným, leč nezkušeným kuřátkem, podobně jako Anakin vs Hrabě Dooku nebo Luke vs Vader v Epizodě V. Když už jsme nakousli hlavního padoucha... do té doby než sundá helmu, je to sympatický bad-ass, který vzbuzuje i nějaký ten respekt. Ale jak sundá ten kýbl z hlavy, okamžitě bych mu vystřelil políček, protože to je jen neposlušné, drzé děcko, které se ztratilo a hledá svého papínka. Tady si myslím, že to byl hodně krok vedle. Vůbec bych Kylo Rena chtěl vidět jako více rozhodnutého pro Temnou stranu a jen ve velmi vzácných okamžicích by mohl o svém poslání pochybovat, působil by aspoň krapet dospěleji. Pokud se mi na Epizodě VII něco nelíbilo, pak to byly hlavně dvě věci: někdy až přehnaný humor a to i ve chvílích, kdy bych zapískal vtípkům a gagům pauzu a potom dost zbrklý a ukousnutý závěr. Myslím, že i kdyby měl konečně najitý Luke pronést nějaké moudro, odhalit něco šokujícího nebo řekl prostě něco, pak by to aspoň zmírnilo mé lehké rozčarování, kdy po pár záběrech na Lukův zestárlý obličej následovaly titulky. Takový nicneříkající a odfláknutý závěr, který i mírně srazil dojem z celé jinak povedené nové Epizody. Star Wars: Síla se probouzí jinak splnil má očekávání a já ještě i dlouho po kině, v posteli kdy jsem usínal, jsem si musel v hlavě přehrávat všechno, co jsem viděl a začal se těšit na nový díl. A to je to hlavní, pokud odcházíte z kina plni dojmů a myslíte na něj ještě i dlouho potom, pak jste viděli kvalitní film. P.S.: Je až komické, jak J.J. Abrams jednou epizodou smetl ze stolu několik knih pojednávajících o tom, co se dělo po Epizodě VI a obrátil tak trochu naruby Star Wars universum. Žádný Anakin Solo, přeživší Císař, kdoví, jestli vůbec i počítačové hry Jedi Outcast: Jedi Knight a Jedi Academy neztratily tak trochu smysl. Nicméně je jasné, že prostě film má přednost před již nalajnovaným příběhem z knížek, komiksů i počítačových her.:)