bohyyy

Už pomalu plynoucí úvod dá jasně vědět, že tohle je film, u kterého musíte odhodit jakékoliv předsudky a očekávání a nechat se svést (pun intended). Tohle není normální film, ale spíš zážitek. Kdybych to už musel k něčemu přirovnat, je to jakoby se Kubrick rozhodl procvičit si poučky němeho filmu (přirovnání to není úplně bláznivé, když dlouhá úvodní scéna, ve které se sestavuje něco, z čeho se později vyklube lidské oko, připomíná 2001). Zdejší vyprázdná narace je ještě umocněna tím, že když se tu objeví dialog, všichni kromě bezejmenné ženy mluvící vybroušenou angličtinou, používají silný skotský přízvuk, z kterého snad i rodilí mluvčí mohou odhalit každé třetí čtvrté slovo. Mnohem důležitější je nádherný vizuál, Levino zneklidňující skóre a pomalé tempo, při kterém všední realita vypadá ohromně bizarně a úžasně ztvárňuje zmatené pocity protagonistky z lidské společnost, jak postupně vstřebává své okolí. Scarlett, která v Avengers možná Černou vdovu hraje, tady černou vdovou je (a to každým coulem), nebyla ještě nikdy tak hypnotická. Její empatie prostá vetřelkyně je fenoménální v každém slova smyslu. _____________ Pro mnohé to bude film frustrující, nedávající mnoho odpovědí a zanechávající spoustu otázek a prostoru k vlastní interpretaci. Sám se těším a bojím zároveň z dalšího shlédnutí. Toho, že už nedokážu znovu zažít ten pocit úžasu a vědomí, že vidím něco jedinečného a zbyde mi jenom vycezelovaný povrch. Prozatím se mi ale Glazerův atmosférický sci-fi horror zaryl hluboko pod kůži.

LIGHT AND DARKNESS IN THE RUN OF THEIR LIVES!

Těžký Slowburn. Je trochu škoda, že jsou Americans tak nějak mainstreamově pozapomenuti, protože momentálně je to jedno z nejlepších dramat v televizi. ____ Až teprve v druhé sezóně to začne šlapat na plné obrátky. 1. řáda: 75%, 2. řada: 90%

Instantní melancholie.

FADE TO BLUE. Asi nejzajímavější a nejpropracovanější použití barev pro vyprávění příběhu (SPOILERS!) od We Need to Talk About Kevin._____ Kechice snímáním postav většinu času v detailech, použitím výhradně diegetické hudby (až na poslední scénu) a rozbitím klasické dramatické stavby, kdy nechává scény plynout déle než je normálně zvykem, vytváří nebývale silný pocit volného plynutí života a iluzi reality. TOTÁLNÍ IMERZE. Pro ně nejvíce pohlcující zážitek, jaký jsem kdy u filmu měl, na jehož konci jsem měl pocit, že znám Adéle líp než kohokoli z mých přátel. ____ A to hlavně díky její představitelce. To, co předvádí na plátně Adèle Exarchopoulos, je dechberoucí, v 19 letech podala nejenom nejlepší výkon roku 2013 (a to jsem si myslel, že Cate Blanchett tehdy nikdo nemůže sahat ani po kotníky), ale pro mě jeden z nejlepších výkonů, které jsem kdy viděl - intuitivní, úžasně syrový, naprosto nebojácný a nejen fyzicky, ale hlavně emocionálně zcela obnažený - pro ni asi životní role, kterou bude asi hodně obtížně překonat, ale moc rád bych se mýlil. ZELená a FIAlová

S tím filmem mám jenom dva problémy. Za prvé) A to nijak nesouvisí s tím, co se děje na plátně, ale spíš s jeho vnímáním v očích některých lidí a to, že je mnohými považován jako dílo politické korektnosti vytvořený k tomu, aby vyhrával ceny, než jako umělecké dílo zobrazující otroctví na americkém jihu v 19. století. Za druhé) To že se McQueen drží, vzhledem k tématu paradoxně, až moc na uzdě. Dost to o vás jako filmaři vypovídá, co vás tématicky zajímá, když váš nejmainstreamovější, nejstavitelnější film ukazuje utrpení celé rasy. _______ Fassbenderův Edwin Epps je monstrum srovnatelný s Amonem Goethem a svým scénám absolutně dominuje.

Druhá světová válka v kapse. Velmi přesně dávkované informace (,které jsou minimálně akcentované ,,vítěznou stranou,,) o těch nejpodstatnějších okamžicích s přijatelnou porcí mluvících hlav, která se snoubí s celkem atraktivním vizuálem ptačí perspektivy a slušnými animacemi. Po první části to vidím na ideální učební pomůcku pro ty školáky, kteří nejsou sice nadšenci do válečné bojové techniky, ale snaží se v pokud možno co nejkratším čase pochopit faktory, které ovlivnily konflikt. ____________ Inovativní dokument zejména v ohledu přikládání nebývalé vážnosti ekonomickým zdrojům jednotlivých stran konfliktu a jejich následných důsledků na vedení války.

Pokud máte čirou náhodou něco jako život a ještě jste to neviděli, tak si udělejte laskavost a nesledujte trailery, nic si o tom nečtěte, ani nezjišťujte, prostě si to co nejrychleji pusťte. Nebudete litovat. _________ Aneb proč máme tak rádi krveprolití a milujeme, když naši hrdinové trpí. Zajímavé zamyšlení nad současným stavem hororu, uvědomělé, inteligentní, zábavné a našlapané popkulturními odkazy pro fanoušky žánru.

Sotva co to začne nabírat trochu zajímavý směr - linka obdivovatelky s obsesí na trestance, náznak detektivky nebo třeba prvky vykreslení mezirasových vztahů a homosexuality na jihu USA v 60. letech - tak se objeví něco tak příšerně podivného jako postava Nicole Kidman močící na Zaca Efrona nebo pár dalších scén, kdy vám spadne čelist a divíte se, jak se tomu mohli upsat takový herci. ____ Na zápletce nesejde a hodně zjednodušeně je to o tom, jaké mají všichni svoje úchylky, obsese, myslí na sex nebo jsou případně nadržení a příšerně se v tom parném horku potí a Zac Efrona tam téměř pořád chodí jenom v trenkách (male gaze, right ?), to všechno pěkně snímané kamerou. Celé to vlastně balancuje na lajně campu, grindhouse filmu, ale pořád si nejsem jistý, jestli to myslel Daniels vážně, nebo jestli to měl být špatný film a zdalipak se tomu má divák smát, nebo to brát jako něco s uměleckou hodnotou. Jednoduše jeden z těch filmů, co mě iritují nejvíc: není už dobrý, ale taky ještě není tak špatný, aby mohl být zábavný. ____ Queer v tom nejhorším slova smyslu a to naprosto samoúčelně divné. Režijně příšerně nesoustředěné, bez žádného přesahu, prostoru pro nejednoznačnost nebo třeba vlastního uceleného ohledu na věc, kde není ani žádný v průběhu filmu předestřený motiv dotažen do konce. Prostě cuckoo bananas. ____ Jestli vás opravdu zajímá New Queer Cinema, tak si radši pusťte třeba něco od Todda Haynese. 30%

Screwball comedy about actual screwballs.