bohyyy

Téměř dokonalé mistrovské dílo nástupce New Queer Cinema a film, kterým Zkrocená hora chtěla být, ale navzdory svým mnohým kvalitám není a rozhodně jeden ze 3 nejlepších filmů minulého roku. ____ Todd Haynes udělal svůj doposud nejmainstreamovější snímek, který je precizní snad ve všech ohledech. Přes úžasnou Lachmanovu 16mm kameru (která dává filmu nádhernou texturu), kostýmy Sandy Powell, hudbu Carter Burwella (která mi stejně jako mnohým připomínala skladby Philippa Glasse v Hodinách), subtilní scénář a výpravu až po úžasný ansámbl a obratnou režii, vše vycizelované do nejmenších detailů jako výběr make-upu a rtěnek nebo laku na nehty s cílem navodit perfektní retro atmosféru, která mi naprosto učarovala. ____ Obsazení je bezchybné i v těch nejmenších rolí a Sarah Paulson a Kyle Chandler (který je svým způsobem obětí doby stejně jako hlavní hrdinky) jsou skvělí, ale je to chemie hlavních představitelek, jež je uchvacující a téměř až hmatatelná hned od prvního setkání, Cate Blanchett podává jeden ze svých nejlepších výkonů a je až překvapivé kolik vřelosti dokáže vyzařovat zpoza chladné fasády ženy z vyšší společnosti, ale nejvíc mě překvapila Rooney Mara. Její Therese se nechává bezcílně vláčet životem v odosobněném prostředí a zprvu se vším souhlasí a i díky tomu je její zranitelnost chvílemi až srdcervoucí. ____ Je to film zdánlivě mnohem přímočařejší a témata, která prozkoumává jsou univerzálnější než třeba u Daleko od nebe, které bylo spíš takovým meta-komentářem na Sirkovy melodramata, zejména All That Heaven Allows (kde veškerý podtext Sirkových filmů vylézal na povrch, navíc by s ním by mohl být celkem dobrý double feature o tom, jak těžké bylo být gayem v 50. letech). Haynes využívá svobody toho, že nemusí být tak rafinovaný jako Sirk, aby otevřeně natočil queer film a může tak lesbickou romanci udělat se vším všudy. ____ Asi by mě neměly zarážet některé komentáře, že je to film chladný, překultivovaný, formálně dokonalý, ale obsahově prázdný a podobně. Tihle jedinci by si hlavně už konečně mohli odpustit oblíbenou floskuli: forma vítězí nad obsahem. Nic jako obsah neexistuje, respektive si ho my sami vytváříme, ale pouze díky formě. Jinými slovy pouze na formě a stylu záleží a jenom ty určují, jakým způsobem budeme film chápat a interpretovat. Důležité je také uvědomit si kontext doby a "sešněrovanost" společnosti 50. let, vztah Therese a Carol byl tehdy nejenom obscénní a amorální ale i legitimně protiprávní, kdy stačilo v některých případech jenom být gayem (lesbou), aby člověk byl vyhozen z práce nebo byl odsouzen a skončil v lepším případě na psychiatrickém oddělení, a v horším ve vězení a díky tomu je v určitých pasážích film obohacen o prvky krimi-dramatu a má pomalé tempo. Právě díky tehdejší době museli obě hlavní představitelky své emoce skrývat a jejich vztah je hlavně zpočátku omezen jen na malá gesta, letmé doteky, kradmé pohledy a na svým způsobem nicneříkající nevinné konverzace, ale už od jejich první výměny pohledů je očividné, jak pod povrchem vře napětí, které prolíná celý snímek ____ Není to film plný explicitností, velkých emocí nebo samoúčelně šokujících zvratů v ději, mnohem větší pozornost je dáno tomu nevyřčenému, výměnám pohledů, použití barev, prostředí a kostýmů nebo kompozici, kdy třeba na začátku jejich vztahu je Carol zabírána často zezadu (což vytváří tajemnou auru kolem její postavy, nebo je ji při nejmenším obtížné "číst") nebo ve fetišistických detailech jejich rtů, vlasů a perfektně upravených nehtů, což spolu s několika později mírně rozostřenými snovými sekvencemi reflektuje, jak jí Therese postupně propadává. Velice často jsou také postavy snímány odděleně, z odrazů různých ploch a přes skelné povrchy nebo až voyersky zpovzdálí, kdy není jasné kdo je pozorovatel (což složí patrně jako prvek dobové paranoie z odhalení lesbického vztahu) a všechny tyto a spousta dalších formálních prostředků využívá Haynes k vyobrazení vývoje vztahů postav a prokreslení oprese a zatvrzelých konvencí společnosti 50. let, což ale dělá citlivě a rozhodně jimi diváka nijak nemlátí přes hlavu. A možná proto, že Haynes je režisér, který ve valné většině mnohem vypráví obrazem, tady navíc velmi subtilně, pro někoho, kdo bere film v první řadě jako zábavu a nestojí moc o to se pitvat ve formě, různých metaforách, referencích nebo třeba komentářích na gender, konvence doby a podobných věcech, to může být možná dost odtažitý a nudný zážitek. ____ Za mě ale Tearjerker roku, který si zaslouží každou slzu. 100% VÍCE ZDE.

Spíš než nejlepší nebo nejoblíbenější film ať už tady nebo na IMDB je to jeden z filmů, kterým pro žádný lepší výraz prozatím říkám "konsensuální." Takový, který urazí absolutní minimum lidí a je maximálně přístupný. ____ Formálně není nijak výrazně osobitý, řemeslně naprosto precizní, silně humanistický a sentimentální (byť velice vkusně). Když je k tomu všemu plný témat jako je houževnatost člověka, nezlomnost lidské vůle, naděje na svobodu a nespravedlnost odsouzení nevinného, tak to musí být "výhra" na plné čáře. A když stojí za kamerou génius jako Roger Deakins, to taky není na škodu. 85%

Frank Capra, člověk, který vládl sentimentem jako nikdo jiný.

První cca. půlhodinka bez jediného slova je dokonalá a dost možná to nejlepší, co Pixar kdy udělal. PS: Pomalu ale jistě se WALL-E stává mojí nejoblíbenější pixarovkou.

Kus naprosto nekompromisní filmařiny, místy možná i navzdory sebe sama i divákovi. Brutálně nesentimentální výkon Jennifer Lawrence, která už v 18 ukázala, jak velký příslib do budoucna to je, výborný Hawkes, nádherně syrová atmosféra, přesné reálie a neherci a zápletka plná napětí. __________ O tomhle kousku Ameriky jsem toho doposud moc nevěděl, ale na těchhle koutcích světa s post-apokalyptickou krajinou, u které jsem si chvílemi říkal, že nějak takhle by vypadal zfilmovaný Fallout, je něco fascinujícího. PS: Víc takových westernových hrdinek. 90%

Těžký Slowburn. Je trochu škoda, že jsou Americans tak nějak mainstreamově pozapomenuti, protože momentálně je to jedno z nejlepších dramat v televizi. ____ Až teprve v druhé sezóně to začne šlapat na plné obrátky. 1. řáda: 75%, 2. řada: 90%

Čisté nostalgické zlato a všechno, co si jen fanoušek mohl přát. Bez znalosti seriálu vám to ale asi moc neřekne, takže to radši ani nezkoušejte. Už jenom proto, že dějově je to kvůli stopáži vlastně dvoudílná epizoda s jednou z těch jednodušších zápletek, které v seriálu byly. ________ Opravdu jsem se bál, že tohle setkání nebude ono a že po dlouhé době se přece jenom možná už ztratilo prvotní kouzlo a vůbec Veronica nebude taková jakou jsem si ji pamatoval, ale bylo přesně tak, jak řekl Logan "Look at us, falling right back into our old rhythms." Veronica se možná snažila změnit a za ta léta nechat Neptun za sebou, ale ten ji nakonec svou silou přitáhl a ukázalo se že je v jádru úplně stejná: pořád vynalézavá a proklatě zvědavá drobná blondýnka s prořízlou pusou a jednou obsesí, která je se jí zaryla tak hluboko pod kůží, že už nepustí. 85%

"Our story was epic, you know..." Po Buffy další sebeuvědomělá drobná blondýnka s prořízlou pusou a rancem bonmotů připraveným použít vždy a všude, který jsem naprosto propadnul. _____ Nikdy bych nevěřil, že něco jako teenage noir drama může fungovat, natožpak takhle úžasně.

Instantní melancholie.

"We might be through with the past, but the past ain't through with us." It's not.. what you thought... When you first... began it. You got... what you want... Now you can hardly stand it, though, By now you know, it's not going to stop... It's not going to stop... It's not going to stop, Till you wise up. ________ You're sure... there's a cure... And you have finally found it. You think... one drink... Will shrink you to... your underground and living down, but it's not going to stop... It's not going to stop... It's not going to stop, Till you wise up. ________ Prepare a list for what you need, Before you sign away the deed, 'Cause it's not going to stop... It's not going to stop... It's not going to stop, Till you wise up. ________ No, it's not going to stop, Till you wise up. No, it's not going to stop, So just give up.