honeysuckle

Pohádka, která se mohla opravdu vyvést, ale nevyvedla. Dobrý námět kazí slaboduchý scénář a nejvíce ze všeho pak nejednoznačnost postavy Roberta (Roman Vojtek), který takříkajíc neprokázal svoji cenu a kurážné divožence Zafře nesahá ani po kotníky. A na konci to působí tak, že se k Zafře vrací jen proto, že ze sňatku mezi ním a princeznou sejde. Žádný důkaz lásky, žádná oběť z jeho strany, prostě nula.

Vladimír Drha natočil za svou kariéru pár opravdu mizerných pohádek (Jestřábí moudrost, O perlové panně...), ale zároveň je autorem jedné z nejpěknějších a nejvtipnějším českých TV pohádek: Čarodějných námluv. Stříbrný a Ryšavec je pohádka, která zůstala někde na půli cesty. Téměř chybí děj, ale alespoň pro mě, to tato pohádka kompenzuje inteligentními dialogy, dobrými herci a příjemným prostředím (exteriéry, kostýmy). Přikláním se proto ke čtyřem hvězdám. - A uživateli lekr lze jen vzkázat: Tak proč se díváš na nedělní pohádky, když je vlastně nemáš rád?

Vlasta Janečková natočila za svou kariéru mnoho krásných pohádek, kterým nechybí kvalitní scénář, pěkná hudba, vtip ani romantika. Bohužel, i mistr se někdy utne a paní Janečkové to zkrátka v devadesátých letech už moc nešlo. Pohádka O dobré a zlé vodě má hodně mizerný scénář, nemastného-neslaného hrdinu (Šmíd), patetického padoucha a dost divné kulisy. Z hereckých výkonů se pak kromě těch osvědčených hvězd (Štěpánek, Kostka, Štěpnička, Holišová...) blýskla Zdeňka Žádníková-Volencová jako princezna. Ale to na víc hvězdiček prostě nestačí.

Hodně slabá pohádka s téměř neexistujícím dějem (který částečně vykrádá O medvědu Ondřejovi) ozdobená pouze výkonem pana Kopeckého. Hudba Ladislava Simona jako vždy k nevydržení. Svatava Simonová hold pohádky nikdy točit neuměla, ať se na mě nikdo nezlobí.

Od režiséra Jaroslava Hanuše jsem čekala víc, tohle byla velice nudná, natahovaná podívaná.

To, co ze začátku vypadalo jako slibně se rozvíjející pohádková komedie se skvělým hereckým obsazením se zvrhlo ve scénáristický propadák s místy divnou scénickou hudbou (teda pane Uhlíři!) a podivnými záběry (dojemně laděná scéna se zbloudilým oslíkem či Issová a Dyk jak proti sobě běží ve zpomaleném záběru). A děj žádný. Hezké písničky, vtipná jazyková bariéra mezi zamilovaným párem ani Vydra s Libuškou to nevytrhnou. Věčná škoda a paní režisérku bych pro příště k pohádkám nepouštěla.

Nějak mi není jasné, proč všichni Jasněnku tak velebí. Příliš drastické, děj rozvláčný a překombinovaný, příšerná kamera, přehrávající Růžičková s Blanarovičovou... Tuhle pohádku zkrátka nemusím.

Nejdříve ty zápory (a že jich není málo): nemožný šišlající čert; nevhodné sexuální narážky; příliš sebevědomý hrdina, který bohužel neumí ani hrát; děj bez stupňování zápletky a vyvrcholení; příliš dějově nadbytečných postav, které byly evidentně do scénáře začleněny jen proto, aby mohl Troška obsadit své oblíbené herce (poustevník, čarodějnice); přehrávající Laurinová; svatá, co se nechová jako svatá; ubohý konec se starým trikem s natahováním vlasu (na tohle jsme čekali hodinu a půl?) - napůl jsem čekala, že se Luciper začne otřásat smíchy a hrdinu pošle do háje s tím, že tenhle už zná (a to téměř doslova: copak jste zapomněli, že Fr. Němec si roli přelstěného ďábla vyzkoušel už před x lety v Chytré princezně?). Přesto přese všechno je tento Troškův počin (společně s Nejkrásnější hádankou) alespoň koukatelný. Klady: hudba, kostýmy a výprava, povedená kamera, hezké triky, persona Františka Němce, Eva Josefíková - na to, jak točí Troška mizerné pohádky, má talent na výběr krásných a talentovaných princezen.

Šmídmajer se pokusil natočit neotřelou pohádkovou komedii, ale prohrává na frontách scénář a humor. Proč scénář: spousta zbytečných dějových motivů, které ve výsledku nemají žádný efekt - Pecha, který tři čtvrtiny pohádky prochodí kolem mlýna a hartusí, že tuší nějakou čertovinu, aby se nakonec zmohl jen na to, že čerty pokropí vodou; akční královna Zlata Adamovská, která sice vyrazí hledat svého synka na vlastní pěst, ale opět to nemá na děj žádný vliv; "podoba" Stránského-Lucifera a Stránského-kováře využita jen napůl, stejně tak celá záměna pravých a falešných čertů. Opravdu vtipných scén má pohádka jako šafránu, ale díky Mádlovi, Voříškové, Nárožnému a dalším to nějakým zázrakem jakž takž drží pohromadě.

Scénář (Zdena Brunclíková), ve kterém ústřední postavy dokolečka opakují divákovi známá fakta, případně poukazují na jasné skutečnosti (pro ilustraci: ve chvíli, když se princovi a spol. otevře cesta s dračí jeskyně, Martin ještě řekne: ,,Podívejte, tady je cesta ven. Jsme zachráněni"). Veliká škoda, že tak dobrým hercům (Zawadská, Zounar, Brabec) nedali do pusy něco rozumějšího... Dost otřesné výkony předvádějí Pavlína Mourková s Markem Hamanem (který se hroutí, že zradil a ztratil přítele, a přitom mu neukápne slza). O něco příjemnější je Romana Sittová coby princezna Konvalinka, která má nejenom hezkou tvářičku, ale i velice příjemný hlas. Suma sumárum: veliká škoda toho zpackaného scénáře a slabších výkonů některých herců.