Kulmon

Problémem Hanebných panchartů je pověst, která film předchází. Čímž neříkám, že jsem se nabavil, naopak! Ale když očekáváte bombu, je každé hluché místečko tím víc znát. U Hanebných panchartů je to délka. Neškodilo by film trošičku prosříhat. Některé scény jsou zbytečně dlouhé. Jinak je ovšem třeba vyzdvihnout "tarantinovštinu", jeho typický produkt. Spousta geniálních brutálních (a velmi realistických) scén, které pobavily všechny fajnšmekry (a řekl bych že jsou to právě tyto scény, které bodují zejména u těch mladších kluků). Příběh vcelku propracovaný, skvělý soundtrack a výtečné herecké výkony. Někoho vyzdvihovat je těžké, ale Christoph Waltz jako esesák Landa mne ohromil. Ale i třeba "menší" rolička Adolfa Hitlera byla uchopena naprosto nenapodobitelně. Suma sumárum: moc jsem se bavil, ale lepší než Pulp Fiction, to fakt ne ...

Kdo by byl řekl, že sledovat dvouměsíční taneční maratón ve dvou hodinách může být takový zážitek. Zpočátku se to nezdá, ale děj graduje a je vypjatý nakonec až nečekaně. K tomu dopomáhá velmi přesvědčivý výkon Jane Fondové.

Pověst, která tento středověký epos předchází, není daleko od pravdy. Některé scény jsou zcela geniální a nezapomenutelné. Na druhou stranu jsou tři hodiny dost a nejsem si jist, zda je celý ten čas dobře vyplněn. Druhá část byla místy zdlouhavá a ještě štěstí, že z letargie jsem se vždy dostal díky nějakému nevšednímu záběru, kterých je naštěstí dost. I tak patří Andrej Rublev mezi "must see filmy" díky nezpochybnitelnému režérskému umu Andreje Tarkovského, který zde prokázal.

Hnus všech hnusů. Film neobstojí jako komedie ani jako eroťák. Maximálně horor pro zvrhlíky. ... Za sebe říkám: Zabij bobra, zachráníš strom! Ale Sly má můj obdiv, že se z těchle sraček dostal na vrchol.

Přiznám se bez mučení, že poprvé jsem to po dvaceti minutách zavrhl. Na takový film se člověk musí dobře psychicky připravit. Druhé zhlédnutí bylo o poznání lepší. Oněch prvních dvacet minut jsem si náležité vychutnal s tváří fajnšmekra a obdivem vůči Kubrickovi. Jeho novátorský přístup bourající tradiční narativní postupy musel ve své době vyvolat šok. Vesmírná odysea je filmem budoucnosti. Ani ne tak tématem, o kterém vypráví, ale režisérskými novinkami, díky kterému je film naprosto ojedinělý a řekl bych, že by nadčasově působil i o dvacet let později. A to je ve světě filmu hrozně moc. Nenapadá mne žádný film, který by tolik předběhl svoji dobu. Kubrick zde jasně dokazuje svou genialitu. A jak víme, genius musí být trochu magor. Je jasné, že film není pro každého konzumního diváka. Ale překonáte - li prvotní rozpaky, užijete si to. Tím, že nedávám plný počet nikterak nesnižuji jeho řemeslnou stránku. Možná její dominance nad ostatními složkami filmu je právě tím problémem. Mám od Stanleyho rád jiné filmy, ale jestli je něco geniálního, pak právě 2001: Vesmírná odysea.

Vidět to můžete také pod názvem Traci Dilemma. Jedná se o tři scény, z nichž žádná nepřekročí průměr.

Robinsonovsko - trosečníkovské téma tentokrát z prostředí 2. světové války, kdy se na pustém ostrově setkávají příslušníci nepřátelských států. Američan a Japonec. Toshiro Mifune se nezapře, jak jeho charakteristické "vyběhnutí" - tak typické v předchozích samurajských filmech, tak jeho charisma celkově. O to trochu přichází společně s vousy. S celkovým ztvárněním jsem velmi spokojen, jen ten konec .. ten konec ...

To by mě zajímalo, jestli by se všichni, co se nad filmem rozplývají, rozplývali, i kdyby v titulcích nebylo jméno Scorsese. Páč teda žádnej zázrak.

Před 40 lety bych si asi pošušňával u nadstadardní kriminálky. Dneska si ale spíše uvědomuji, jak je film statický a plný nelogičností. A onen děsně cool Delon, jak tu napsal Rob Roy a milion dalších opapouškovalo, je ve skutečnosti jako kdyby nehrál. To uměl Gabin či Hrušínský, tady si nejsem jist. Inu, když dva dělají totéž ...

Jako komedie k popukání. Tedy pokud uděláte výjimku a svou averzi k dabingu zde odhodíte. Jako já. Protože to je kult :-) Oproti současným pornofilmům tedy více zábavné, více dějové, méně přitažlivé.