Yin

Černohumorný manifest ztracené generace třicátníků. Nestává se to příliš často, ale v tomhle případě filmové zpracování překonalo i literární předlohu.

Na svoji dobu v odvaze ukázat "dokonalou" Ameriku pod povrchem, její typickou pokryteckou středostavovskou rodinu, která žije svázána konvencemi a přesně podle sice nepsaných, ale přísných pravidel konzervativní vrstvy. V tom vidím největší sílu Americké krásy. Proměna nenápadného uťáplého čtyřicátníka v člověka nabitého životní energií byla přímo brilantní.

Život je krásný bývá přijat velmi rozporuplně ve škále od naprosté nudy až po upřímný pláč, nicméně uvědomíme-li si tragičnost tématu, které si Benigni pro svůj film zvolil, tj. vyhlazení celých národů, které scenáristicky, režijně i ve své hlavní roli, na které celý film stojí i padá, pojal v upřímně komediálním stylu, nezbývá než smeknout. Benigniho ctí i samotný závěr v tomto duchu, kterým nevybočil z příjemně vedeného protiválečného děje. Osobně považuji Život je krásný za jeden z nejdojemnějších filmů, které jsem kdy viděl.

Dude nosí odrbané kraťasy, vytahané tričko a pantofle. Svůj volný čas, který se zcela překrývá s tím pracovním, tráví hraním bowlingu a popíjením sakra silného short drinku Bílý medvěd. Naprosto geniální černá komedie z kategorie "srdcovka", plná bizarních postav a absurdních situací (pořád třeba vidím rozprášení zpopelněného kamaráda proti větru na konci filmu), které startují pochcaným tepichem. Kultovní záležitost!