alonsanfan

Tomu co jsem ve filmu viděl se mi věřit nechtělo a ani jsem neuvěřil. Tuctový detektivní příběh pouze zasazený do zajímavého horského zasněženého prostředí. Nulové "paranormální aktivity", když pominu vidiny pedofilního kněze. K uzoufání nudné propíraní peripetií vztahu hlavních postav Muldera a Scully, kromě asi 3 hlášek zoufalé dialogy zejména pitvající slova vyřčená pedofilním knězem. Účasti Skinnera a jeho motivaci pomáhat jsem už vůbec nerozuměl. K tomu, že se mi nechtělo věřit, téměř ani vlastním očím přispěly především následující scény: - lékařka odbornice Scully zahajuje sbírání informací o léčbě kmenovými buňkami zadáním příslušného hesla hádejte kam... ano správně do googlu. - Muldera po autonehodě nenapadne nic lepšího, než se vydat do neznáma v mrazu a sněhu, i když je posléze v havarovaném autě nalezen jeho funkční mobil. - experimenty, kdy je nemocnému rakovinou měněno tělo, naposledy mužská hlava na ženské tělo snad ani komentář nezaslouží, jen škoda, že si Mulder ani Scully s žijící uříznutou hlavou nepopovídali, ale to už jsem se stejně válel smíchy po podlaze. - propojenost případu Muldera a causy, kterou řeší v nemocnici doktorka Scully průměrnému divákovi dojde asi tak hodinu před tím než aktérům. Mohl bych ještě pokračovat, ale obávám se, že jsem s touto mrtvou zombií, snažící se neúspěšně těžit z kdysi populárního seriálu ztratil dost času a každý nechť si zváží, zda chce ztrácet čas sledováním osobně. Z nostalgie k seriálu to však silně nedoporučuji.

Svět Tima Burtona mi postupem času a zhruba od Ďábelského holiče začíná připadat až příliš cizí, nezáživný, vyumělkovaný, burleskní, pitoreskní až pitomý, Ani všechny ty úžasné, nákladné počítačové triky a vizuální stylizace bohužel nedokáží zamaskovat tu prázdnotu, ty císařovy nové šaty, pod nimiž se skrývá nudná nahota. Na Timovu oblíbenkyni Helen jsem si už vypěstoval alergickou reakci a ani tradičně skvělý Johny to prostě všechno sám nezvládá uhrát. Zvláště, když hlavní hrdinka vypadá, jako kdyby ji před týdnem vykopali na polském katolickém hřbitově a hodila by se maximálně do nějakých upířích příběhů.

Vzpomínání obecně je ošemetné a vzpomínání na dětství, pubertu a pokus zachytit jejich prchavou krásu může dopadnout všelijak, třeba když se člověk nechá unášet především svými pudy. A tak pro mě z Felliniho filmu čpěl především pach semene, krků, prdů, zpoceného rozkroku a těžké voňavky, připomínající ruské vonné duchy. ___ Scény v kruhu rodinném byly brilantní, jiskřily, skřípaly, řvaly i dojímaly tak, jak to jenom rodinní příslušníci mezi sebou dokáží. Škoda, že jich ve filmu nebylo víc, protože vše ostatní bylo dosti balastní. ___ Film mi evokoval rozbité zrcaldo, v jehož některých střípcích jsem si i rozpoznával, ale většina jich ležela otočená tou nesprávnou stranou. Pohled do zrcadla i nerozbitého nemám rád. Felliniho zaprděná poetika mi nesedla, ale při tom přebírání střepů zrcadla jsem se nenudil.

Pozor! Tento komentář obsahuje spoilery a tvrdí, že film je blbý. Proto by ho nikdo neměl číst. Z komentáře byla úmyslně odstraněna všechna sprostá slova (co mě to stálo sil), aby neutrpěl jemnocit CSFD a galantnost autora. ___ Milé děti! Bylo, nebylo. Larsovi von Trier bylo moc špatně a měl deprese. I usedl jednou v záchodovou mísu a začal psát Antikrista. Ale světe div se, *** tentokrát bohužel nepadaly do záchoda. Ne, ne, ne... ___ Jakpak bych lidi asi šokoval, zamyslel se Lars. Zabiju dítě. Nechám ho umřít, když jeho rodiče ***. Abych šokoval a ukázal všem, i těm nejdebilnějším, že opravdu souloží, ukážu jim jejich *** a ***. A celé to podkreslím klasickou hudbou, to bude ten správný šok. Cha, cháááá (šílený smích)... Musím se studem přiznat, že pár záběrů z progolu se mi opravdu líbilo a k tomu můj oblíbený Händel - Lascia ch'io pianga, z opery Rinaldo (bohužel ne v podání muže) a celkem zajímavé cembalové vyhrávky v doprovodu. Ano, jsem kýčař, zabte mě! ___ A protože za všechno mohlo *** rodičů a šoků ještě nebylo dost, žena muži špalkem *** koule a vyhoní mu ***, který krvavě ejakuluje, rovnou na její šaty a aby i sebe potrestala ustřihne si nůžkama ***. Jo, to je správně šokantní... Jo, jo... ___ I příjdou hledači symbolů a velcí interpretovači a milovníci konspiračních teorií a budou hledat, pátrat, šerlokovat, holmesovat a samozřejmě naleznou, protože nikdy není možné nenaleznout. Symboly jsou přece všude kolem nás a všechno lze nějakým způsobem interpretovat a zasadit do teorie. I *** je symbol a dalo by se v něm lecos nalézt. ___ Žal nad ztrátou potomka musí být pro rodiče příšernou zkušeností, ale obávám se zkušeností nepřeveditelnou na jiné osoby a pokud ano, rozhodně ne způsobem, jakým to Lars učinil v Antikristovi. ___ Řečeno s Marigoldem: Ne nejsem pohoršen, ale nechápu. Jedinou emoci, kterou ve mě dokázal film vzbudit byl smích, smích nad jeho trapností a zlost, když už se smíchu nedostávalo. Zlost nad absencí čehokoli, co by vyvolalo jiné emoce.___ Bylo mi líto, že jsem se nechal nalákat do kina, ale Williema i Charlotu mám jako herce i lidi moc rád a vážim si jich. Hrát v Larsově momentálním mentálním průjmu si bohužel nezasloužili. Bylo mi líto investovaných peněz za kino a ještě víc a zmařený čas. A ano, už jsem si za to nafackoval a další návstěvu kina budu opět zvažovat důkladněji. ___ Pokud mám celou recenzi shrnout do dvou slov pak tedy KONSTRUKT a TRAPNOST. Konstrukt proto, že vše je tak zoufale vykonstruováno, vymyšleno a já v tom vidím tu upachtěnost a trapnost, protože ta dominuje všemu. O takových svatých věcech a citech jako je žal rodičů nad ztrátou dítěte se nežertuje a ani by se o tom neměly točit stupidní filmy...___ Žena měla zůstat v nemocnici, podrobit se léčbě a polykat pilule. Muž se měl na nějaké pokusy o léčení a experimentování s ženinou psychikou ***. Potom by spolu šťastně *** až do smrti. Místo *** si doplňte sprostá slova dle vlastní libosti. Na absolutní závěr už jenom prkotiny. Jenom absolutní *** si může postavit chatu se střechou z vlnitého plechu přímo pod dubem tak, aby na ní neustále padaly žaludy. Fakt super místo pro dovolenou a ty klidné noci. Jo a klíšťata opravdu neskákají ze stromů ani nelétají. Na místo toho vyhledávají teplá místečka, takže by muži zalezla rovnou do *** a nezůstala na studené ruce vystrčené z okna. Samozřejmě když pomineme, že by se na ni vůbec nedostala.

Hard-core dokument pro ultrafans a gruppie světoznámého skladatele, jehož hudba mi bohužel moc neříká a dotýkala se mě pouze výjimečně. Zajímavá sonda do života, pocitů, vzpomínek, práce i odpočinku výjimečného člověka natočená s citem a pochopením pro duši umělce, snažící se jí, dle mého názoru bohužel marně zobrazit.

Řečeno s Tetsuem "Mám s tím jediný zásadní problém. Odteď mě nebudou bavit filmy, které nejsou tak dokonalé. Tohle prostě posunuje samotný princip sledování filmů na úplně novou úroveň." Jsou prostě filmy před Avatarem, je Avatar a budou filmy po Avataru. Radikální hnidopichové budou hnípat a píchat, ale mě se nechce. Možná i proto, že nejsem radikální hnidopich. Jsem divák a tady jsem se měl na co dívat. Řemeslně téměř dokonalé, film hodný kina. Vizuál vizuálů. Lehce jsem postrádal výraznější hudební motivy. ___ Další postřehy k Avatarovi viz komentář k Mechanickému pomeranči Stanleyho Kubricka.

Banksyho jméno je jenom trapná reklama, ano i já jsem se na něj nechal nachytat. Prolétl jsem komentáře a zřejmě jsem se díval na jiný film. Samotný Banksy se ve snímku mihne v celkové časové dotaci cca 10 min. Zbytek jste nuceni sledovat potrhlého frantíka oplývajícího smrští nejrůznějších duševních neduhů a působí nesmírně otravně. Jak už tady na CSFD někdo vtipně poznamenal, byla by prdel, kdyby ten debilní frantík by ve skutečnosti Banksy, který si ze vše udělal dobrý den, naštěstí tomu tak ve skutečnosti není. Celkově nesmírně otravná záležitost a naprostá ztráta času.

Film je mišmaš, bohužel připomíná nechvalný dort pejska a kočičky, do kterého se tvůrci pokusili za každou cenu stůj co stůj nacpat všechny dobré ingredience, ovšem výsledek je vskutku nepoživatelný, tedy nekoukatelný. Zcela zbytečné mi přišly bojové scény strejců z pochybných amatérsky vyhlížejících skupin historického, spíše hysterického šermu, kteří ve vypraných, vyžehlených, naškrobených rádoby dobových kostýmech křepčí po bojišti. Zcela mimózní pak bylo angažmá dvou mnichů vyšetřovatelů, epesní je zejména dementně vyjící Mádl s ukousnutým uchem a jejich WTF vynálezy. Nechápu, když už režisér investoval do kvalitně obsazených hlavních rolí, že zároveň nechal po place pobíhat tolik českých tragédů a tragédyň. Angažmá netalentované manželky nechávám bez komentáře. Nešťastný utrápený snímek, který se navzdory horentnímu utrácení, zahraničním hvězdám a zajímavé kameře prostě nepovedl.

Film, který s francouzskou grácií a šarmem proplouvá a dotýká se žánru thrilleru, psychologického dramatu i detektivky. Režisér diváky škodolibě vodí za noc a ukolébává poklidnou atmosférou ospalého francouzského venkova, až přes několik zvratů nakonec netušíme, co vlastně byla pravda a co knižní fikce a fabulace stárnoucí autorky detektivek, která si přijede do malebného domku s bazénem odpočinout a nalezla zde překvapivou inspiraci v frivolní dceři majitele nemovitosti. Vztah obou pouze zdánlivě tak odlišných žen, plných tajemství i sklonům k voyerismu je budován i zobrazen pečlivě a rafinovaně. Půvab Ludivine snad ani není třeba příliš vyzdvihovat. Ach ty Francouzsky!

Komorní televizní adaptace mistra povídky Guy de Maupasanta, s úžasnými dialogy, kde excelují zejména manželé v podání Jaroslava Moučky a Vlasty Chramostové. Jejich domácí hádky jsou ozdobou téhle miniaturky.