Boylina

Moje pocity a dojmy z tohoto filmu téměř přesně vyjádřil ve svém komentáři Ajantis. Tak dobře, jak já bych nesvedla. Já jen dávám o jednu hvězdu navíc, vzhledem k tomu, jak náročné téma to je a jak náročný musel být vznik tohoto filmu. Nijak tím nechci snižovat jeho výpovědní hodnotu a je dobře, že tu má takové hodnocení. Ale v té hlavní myšlence mi něco chybělo. I přes tak závažné téma, které v každém vzbudí emoce samo o sobě na mě dýchl chlad. Bylo tam něco, čemu jsem nedokázala věřit. Něco, co mě nepřesvědčilo. Takové prázdné místo. Nejen v postavě Schindlera. Film ukazuje, že Židé byli výborní obchodníci, dokázali tvrdě pracovat a během celého toho nátlaku a vyvražďování drželi při sobě, uklidňovali se, aniž by propukla nějaká davová panika. Což zaslouží velkou úctu. Přesto pořád to byli jen lidé a vedle mnoha realistických záběrů mi chyběl pohled do jejich psychiky, do toho, co se odehrávalo za myšlenky v jejich hlavách. Nedokázala jsem porozumět ani tomu, co se odehrávalo v postavě Schindlera, kde nastal ten zlom, kde v sobě našel jiného člověka ani kdo vlastně byl. Výsledek toho všeho bylo, že mě to až tak nezasáhlo, což je velká škoda.

Celkem funny a Queen Latifah má prostě charizma. Sice je ta pointa o nádoru mozku opravdu strašně praštěná a ve Varech by člověk takový úžasný panorámata těžko pohledal..Nicméně koukatelný to bylo fajn.

Je to vlastně strašně úchylný.

No alespoň nějaký další dobrodružství, vedle nudného dvora s Ludvíkem, kde jenom mydlej karty a vedou snobské debaty. Nahlédnout do harému není vůbec špatný, hudba krásná. Závěr trochu bez náboje, nejspíš, aby se udělal dojemnější. Nicméně Colin umřel zbytečně, ale asi to tak chtěli, protože pro Angeliku přece umřel každý. Každopádně, hezky se na to koukalo a na M. Mercier se jen tak nezapomene.

Jak to jen ta holka dělá? Ať už spí, vzbudí se uprostřed noci nebo ráno, pořád vypadá úplně stejně, má stále tu krásnou, pravidelnou linku na očích, jemnou svěží pleť a úžasné, nafoukané vlasy. Začínám z toho mít mindrák. Nejspíš si kupuju špatnou kosmetiku! No ale naštěstí se v tomhle díle objevuje i nějaké dobrodružství ve formě Batchary - Beja a jeho podivného světa, což je celkem osvěžující vedle toho nóbl královského dvora. A už to vypadá, že Angelika taky dostane za vyučenou a třošku jí spadne hřebínek. A zase z toho sešlo. Ovšem ten závěr, kdy se spatří s Peyracem, ten stojí za to. Jen nevím, proč si nemohli promluvit jako dva dospělý lidi někde u stolu a ne si psát dopisy. Takže konečně začíná nějaký dobrodružství a éra paruk a pěkných střevíců zase končí..

Když já mám pořád na mysli Škopkovou, jak brečí u televize, kde zrovna Angelika říká Nicolasovi kdesi na seníku: "Chci aby to byl poprvé někdo krásný, mladý.. " dřív než jí sprzní ohavec Peyrac. A Škopková brečí a pohlíží na Škopka... No, asi se někde stala chyba.. Předně to, že jsem viděla Škopkovou dřív než Angeliku a proto u toho nemůžu taky ronit slzy. A nakonec Angeliku přeci jen sprzní ohavný Peyrac, který nakonec není tak ohavný, jak ho prezentovali - a ještě z pravé lásky. Zvláště úsměvná mi přišla ta scéna, kdy se Peyrac belhá jako stín prvně shlédnout Angeliku, která má výraz naprostého zděšení a člověk čeká s hrůzou v očích tu nestvůru - s hrbem, s málo vlasy, bez nohy. Pajdajícího, ohavného, jako Quasimodo. Načež vyleze celkem štramák, s "menší" jizvou na tváři, s velkýma hnedýma očima. A co víc, ještě má charizma, je originální a dokonalý džentlos. Přesto Angelika s hrůzou prchá a mnoho dní ještě odolává nežli mu skutečně dá. A když na to dojde, všechny tety světa u toho roní slzy jako Škopková a je z toho láska. To se ale nezamlouvá Ludvíkovi a tak to naštěstí utne, aby si Angelika ještě užila něco víc i jinde. A my si můžeme užívat s ní a nahlédnout tak do časů paruk a pěkných kramfleků, které jsou nám už celkem neznámé.

Podivně převyprávěný příběh. Možná mohl zanechat větší dojem, ale působí to jako patlanice podivných vztahů a ještě zcela nepřesvědčivě - vyšetřování, okolnosti případu, do toho se zamíchávají jiné případy, pro mě zcela zbytečně a místo, aby se film ubíral jedním tématem a o to, jak může jedna holka zničit život, pověst, rodinu jednomu vysoce postavenému primáři a tuhle skutečnost psychologicky rozebral, tak se spíš zaobírá navíc jinými formami, které jsou už pro mě zbytečné a ten konec, kdy se objasnuje, jak to ve skutčnosti bylo, tedy to vypráví Geisslerová jemu, což už zde někdo napsal a je to svatá pravda - Proč mu to popisuje, když u toho byl a ví to? Působilo to poněkud nepřesvědčivě, tedy alespoň po patnácti letech dvojího života a tajného vztahu, což už se mi i tak zdá dost ulítlý a vůbec mi to do toho příběhu nesedělo a ještě s takovými emocemi, kdy během celého filmu působila naprosto oduševněle a na závěr se promění v naprostou bláznivku - je pro mě prostě odbyté a nepřesvědčivé. Anna Linhartová si určitě zasloužila ten humbuk, který se kolem ní vytvořil, ovšem na můj vkus se ve filmu objevila moc málo a zbytečně se plýtvalo jinými postavami, které tam vůbec být nemusely. V jednoduchosti je krása. Tady jsem ji nenašla.

Je to zvláštní podívaná. Asi to ale nedokážu úplně ocenit, protože mě prostředí drsnejch chlápků nijak zvlášt nedělá radost. Vlastně jsem se na to dívala jen kvůli Rourkemu. Ale jinak mi přišlo typicky chlapský - dokud nedostanou infarkt, je jim všechno šumák. Pak začnou hledat ztracený dcery a navazovat známosti. Takže jsem chápala, že jí její znovu-se objevený fotřík hledající soucit doháněl k šílenství. Nicméně mě i to i samozřejmě chvílemi dojalo. A podívala jsem se do zákulisí něčeho, o čem jsem do teď neměla ani páru.

Mě to docela bavilo. Je fakt že Bradova zásoba dvou nebo tří roztomilých pohledů ve všech jeho filmech už trochu ztrácí na kouzle a Julie mohla trošku míň ječet a víc se usmívat, ale jinak mě to nijak zvlášť neuráželo, protože jsem taky od toho nic extra nečekala.

Pár scén mi tam opravdu nadchlo! Mohl to být mnohem zajímavější kousek, ale zkazily to některý jiný blbý scény, který tam daly jen proto, aby se bavila i ta debilnější část publika? Pro mě škoda, ale i tak dobrý.