TICHOPAN

Dámy omluvte mě, ale když já musím...jak ten podváděnej manžel jí tam jednu líštil po frásni - a pan Skopeček to vzal tak nějak přirozeně :-) že se na tu scénu vždycky těším...

ó běda...neodolal jsem a po nahlédnutí do zdejších žebříčků nejrozporuplnějších filmů jsem opět zřel co jsem ani nemohl čekat...trpajzlika ve šponkách, hošci ve škraboškách zhmotňující se solárku, špízování kůlem nebohého krvosajce upíra pro kterého to bylo spíše vysvobozením z tohoto vskutku originálního snímečku, šílený vědátor s jeskynní "rabolatoří" vybavenou všemi možnými infernáliemi. Zaujala mne v koutku přešlapující zrůdička se zlatým poklopem na golozně - že by vědátorův synek zvídavý? Kdo ví, rozhodně je tento snímeček patří do rizikového fondu inkontinenčních filmů vyvolávajících defekační záchvaty, dávám pět za opravdovou originalitu díla:-D

Dojem, že většina lačných dam při sledování tohoto retardačního skvostu dostává mírně nazelenalý nádech je silně opodstatnělý.Není divu - urputně romantická atmosféra nese své následky na úrovni pozření zkaženého podmáslí. Smyslná Dominga, statný junák José Armando neřkuli ona Esmeralda tak otvírají oněm dámám jejich ústa i oči s vědomím, že ano tak to má být a nejlepší je zelená... A tak nejeden muž či manžel se ocitl v hledáčku zaměřeném s krutou výčitkou - "ty jeden zlý, podívej jak ji miluje" Mnoho posmrkávání i štkaní a mnohdy i unylé vytí bylo k zaslechnutí v řadě domácností...Po závěrečných titulcích které byly sledovány až do konce se v domácnostech rozhotil opět klid a napětí povolilo.Vystresovaní muži se již mohly hýbat dle svých fyziologických potřeb, mohly už i dýchat a při mrknutí neslyšely hlasité "PŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠŠT!!!!" doprovázené pohledem při kterém by zamdlel i rozzuřený ruský traktor a bakterie moru se měnily v acidofilní kvasinky tolik prospěšné pro střevní kulturu... Následoval úprk rozechvělých divaček z domácností, mnohdy doprovázený pádem ze schodů neboť zkrze očka slzami zalitá viděti nebylo.V těchto hodinách bylo možno zaznamenat mnoho zvláštních úkazů - zbíhání se dam z různých koutů pod balgóny paneláků, srocené hloučky žen v zeleném či s alespoň s doplňky v této veselé, desinfekční barvě a mnohé stále ještě i se slzou v okách, diskutující a opět a opět prožívaly onu sterilizovanou romantiku... Omlouvám se se ctí všem dámám neb jsem nemohl jinak a nikterak nebylo záměrem mým, dotknouti se jakékoliv podobné dámy...

Skvělý film - ono to asi opravdu každému nesedne ale mě jo a ostatní je mi šumák :-) Umění je třeba vnímat nejen ušima a očima...

Ano, jak zde již zmínil kolega Nettrass - jde o pocit tlaku z tohoto dílka...

Do týhle hospůdky vždycky hrozně rád chodím.Odpočinková záležitost

Běda…přivolav si svým lehkomyslným holedbáním, prohodiv v okolní svět přání po zažití telenovely. Byl jsem tímto děsivým zážitkem lapen nic netušíc na návštěvě. Způsobiv jsem hanbu a pohoršení všeliké…. Ve chvíly, kdy na návštěvě jsem pokojně se svou chotí požíral pochutinu mne naservírovanou nic netušícími hostiteli cosi mne zaujalo ve vedlejších komnatách. A to jen dítky nevinné –netušíc co způsobí kteražto uvedly přístroj televizní v činnost.V oné osudné chvilce produkovalo médium s neúprosností právě výše zmíněnou telenovelu.Robátka mne v dobrém úmyslu nalákaly cukrátky a uvedly mne do svého brlůžku a posadily před televizor. Něco mi jakoby říkalo „jdi pryč…“ Pak to přišlo.Po chvilce pouhé svět jakoby dostal zvláštní barvu…I počal jsem se smáti smíchem šílencovým…dítka zmlkla, očka vytřeštíc ztuhla…Následoval řev strašlivý provázený chrlením kukuřic pražených po komůrce.To však byl jen počátek onoho infernálního odpoledne. Děťátka - holátka nebohá majíc hrdélka stažená vidouce strašlivých výjevů pozalézaly do šuplíků stolku psacího a tam v temných koutech počaly močit do pastelek…vydíc ujce svého potrefeného agonickým ámokem kterak za vytí hlas vichřice podoba a svým zadním během prokopnuv stolek, malý, konferenční… Nábytek nebohý zapraštěl a zostuzen se poroučel každou svou polovicí na jednu stranu. A s rykotem divého kance ….zakousnuv se svými kelci do sedací soupravy zn.Amina začal jsem chrliti pazvuků roztodivných a strašlivých, že ono hovado pro které jesti tyto zvuky dobré jsou, stydělo by se k nim doznati…Příbuzenstvo na mne pak po taktické dohodě hodilo těžkou, vyšívanou deku kterouž teté Klothylde de Peirak vyšívala u příležitosti prvního vylodění Kolumbově a následně jsem byl vynesen ven.Tam již čekaly seběhnuvší se sousedé a v domění že jde o posednutí, povolaly kněze.Onen dobrosrdečný muž čistoty svaté, se slovy „Odstup sílo nečistá“cákal na mne vody svěcené, doufajíc v mé spasení. V pravdě, byl jsem spasen - ranami novodurovou odpadní trubicí jež jsem vytrhnuv v chvilce kdy mne vynášela rodinná kavalérie a jakýmsi otvorem v oné dece podařil se mi vystrčit pařát a i drápkem se zachytiti za onu rouru což následně způsobilo zaplavení přízemí vodou odpadní, zvesela vytékající.Poté, ještě řádně vyválen v listí a pojmenován jmény všelikými a mající kouzlo neopakovatelnosti jsem byl vyzván k odchodu empírovým kordem v krajině řitní.Famílie nás vykázala a z okénka přihlížejíc našemu hrdému útěku v čele se strýcem který hroziv mi pěstí cosi mumlaje – odezíráním jsem zjistil že syčel „Ty nezbedný jinochu “ Takto neslavně skončilo mé setkání s telenovelickou hrůzou.Nicméně nenechám se odradit napoprvé a zvažuji pokusné shlédnutí dalšího skvostu.

Při tomto opravdu stylovém snímku jsem jen mlčky zíral na vskutku akční děj.Nebyl jsem schopen se odtrhnout až do chvilky kdy onen hlavní hrdina zařadil do svého tréningu mimo mocné rozmachy i odkop balvanu který se narazíc do skály rozhodl raději vybuchnout než aby snášel další brutální zacházení.Odměnou pro diváka a pro mne v tu chvilku poslední co si pamatuji, byl pohled onoho bozděcha - ten hovořil za vše.Onen všeho schopný chasník ,cukajíc křečovitě čelistí se mi náhle vzdaloval a vzdaloval a já tak nějak i sladce padal a padal...Ještě jsem však zahlédl kterak mocným máchnutím rozpůlil další šutr a již jsem jen slyšel všude kolem sebe hlas ...konec vysílání...a pak už jen šumění...

Jako obvykle - krásný haluz....

Hustý mezigalaktiktý zážitek - konečně jsem pochopil co je to horizont událostí:-) Jak milé, že...