Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Dokumentární
  • Komedie

Recenze (371)

plakát

Emanuelle nera (1975) 

První z dlouhé série filmů s Laurou Gemser o svobodomyslné fotoreportérce milující svou práci, cestování, dobrodružství a promiskuitní sex. V dnešní době hodně okrajová sleazy záležitost, ale já si na sedmdesátkovou euro-brakovou kinematografii potrpím, takže jsem se nechal zlákat a první film u mě dopadl nad očekávání dobře. Je to odpočinková zábava bez nějakého hlubšího děje. Emanuelle hlavně řeší, kým se nechá během pracovní cesty opíchat a není to žádná stydlivka. Nejvíce mě asi nadchla její kuráž ve vlaku při gang bangu s keňským týmem pozemního hokeje, fakt síla. I když se tedy ve filmu kromě sexu nic důležitého ani akčního neděje, pořád je na co koukat a co poslouchat. Krom nahých ženských těl samozřejmě i nádherné exotické lokace, africká krajina a zvířata, krásné prosluněné záběry, pestré barvičky a barvitá non-stop letní "porno-párty" muzika, která mě dokonale vtáhla do atmosféry. Palec nahoru.

plakát

Madeleine, anatomia di un incubo (1974) 

Příjemné překvapení. Pěkně natočené psychologické mysteriózní drama s prvky paranorlmálních jevů a lehké erotiky, se snovou atmosférou, krásnou kamerou a výborným temně melancholickým soundtrackem. Herci byli sympatičtí, Camille Keaton to slušelo a mé oko potěšila i Paola Senatore se svým "molto sexy" číslem u bazénu. Děj volně přechází z fantazie a nočních můr do reality, ale nijak jsem se neztrácel, na takový typ filmů se umím dobře naladit :).  I téma parapsychologie a hypnózy mě bavilo a závěrečný twist mi sedl, k tomu typicky evropský sedmdesátkový sleazy feeling, atraktivní prostředí a letní scenérie... Palec nahoru, užil jsem si to.

plakát

Terrifier 2 (2022) 

Po prvním díle, který mě nechal zcela chladným a po pár měsících u mě upadl v naprosté zapomnění, tu máme nadmíru povedenou dvojku. Děj je tentokrát velmi zábavný, i když se spoustou vatové výplně a prázdných dialogů. To je vlastně jediné mínus, že je film zbytečně dlouhý. Ale i tak jsem se bavil skvěle. Nebere se to příliš vážně, na nějaké velké strašení se tu moc nehraje, ale ta morbidní grotesknost a extrémní násilí se jinak než ryzím hororem nazvat nedá. Konečně jsem si oblíbil klauna Arta, to krvavé běsnění je opravdu parádní, srdce každého milovníka praktických gore efektů musí při jeho sadistických činech plesat radostí. K němu malá roztomilá holčička s nelidským úsměvem, spousta neotřelých bizarností a nekorektních nechuťáren, až se leckomu může zvednout žaludek. Škoda jen, že se divák nedočká žádné nahoty, doufal jsem, že toho Lauren La Vera ukáže víc. No jo, v dnešní době je utržený penis v pohodě, ale nahá prsa jsou fuj :D. Nevadí, i v tom uhozeném okřídleném oblečku jí to moc slušelo.

plakát

Ceremonia sangrienta (1973) 

Poutavá a notně zneklidňující variace na téma legendy o Čachtické paní. Drsné historické drama ve formě krvavého gotického hororu. Souhlas s Gorehoundem, pohled na tehdejší pověrčivost, lidskou omezenost, zlo, zvrácenost a sobeckost byl opravdu zajímavý. Natočeno je to kvalitně, Jorge Grau byl zdatný režisér. Hlavně scény vykrvení panenských obětí a následné záběry na mrtvá těla dívek byly nádherné a dokonale naaranžované. Nápad s otvorem ve stropě rovněž výtečný. Musím říct, že mě film doslova pohltil i přes to, že je tu jen jediná nezavrženíhodná postava a to ještě ne příliš důležitá (hraje ji Silvano Tranquilli). Teda jednu výtku bych tu měl a tou je velice nepříjemná scéna s mučením netopýra. Samozřejmě to chápu v kontextu doby a místa natočení, do scénáře to pasovalo, ale ani tak tvůrcům takové doslovné a kruté ztvárnění neodpustím a jednu hvězdu z jinak absolutního hodnocení strhnu. Podobné věci toleruji pouze v kanibalských filmech mondo a dokumentech.

plakát

Fascination (1979) 

Mě se taky moc líbilo prostředí i zápletka a ta zasněná Rollinovská atmosféra je prostě parádní. K tomu samozřejmě množství typické lehké erotiky, odhalených ňader a lesbo-vampírského fetiše. Jistě taky nelze nezmínit ultra šukézní Brigitte Lahaie, která všechny ostatní zúčastněné herečky s přehledem zastiňuje. Kozy a kosa, to je prostě neodolatelná kombinace ❤️. Jinak tempo je velmi pomalé, děj řídký, ale dostatečně atraktivní, aby spolu s krásnou formou fanouška sedmdesátkových eurobrakových upířin doslova Fascinoval. Film jsem teď viděl znovu po deseti letech ve 4K s HDR a musím minimálně jednu hvězdičku přidat...

plakát

Chudáčci (2023) 

Pěkný mix, ve kterém může leckdo vidět lecco. Mě to evokovalo zážitky z filmů Under the Skin, Frankenhooker, něco málo z Karla Zemana a hodně ze steampunkové hry BioShock Infinite. Forma tedy parádní. Vizuálně úchvatné, surrealistické a místy až bizarní prostředí, kamera, hudba, všechno jsem si vychutnal. K tomu mám moc rád téma re-animace a všechny možné parafráze na Frankensteina vždy vítám. Casting se taky povedl, všichni zúčastnění herci tu jsou jednoduše kouzelní. Příběh mě chytl hned od začátku, děj byl vtipný, chvílemi i dost morbidní a nenudil. Možná jsem jen čekal nějaké emoce, které se bohužel nedostavily. To bych ještě odpustil, ale od absolutního hodnocení mě nakonec odradilo příliš mnoho fádního filozofování na pro mě vesměs nezajímavá témata, jako je ženská emancipace a podobně. Ale jinak se mi to moc líbilo, silné 4*.

plakát

Walpuržina noc (1971) 

Hurá, Naschy mě konečně přesvedčil o svém umu. I když tady mu hodně pomohl León Klimovsky svou kvalitní snovou režií a účast sexy upírek. Jinak maska vlkodlaka klasicky průser. Taková maska děsila možná ve 30. - 40. letech. V 70. bych už čekal něco sofistikovanějšího, než vizáž pacienta se syndromem vlčích lidí. Naštěstí to Naschy vyvažuje skvělým fyzickým herectvím a věrohodným krvavým řáděním. Atmosféru to má výbornou, atraktivní prostředí i pohledné herečky, zábavný děj... Spokojenost.

plakát

On se bojí (2023) 

S Ariho posledním filmem jsem si dával na čas. Pro mě výjimečný tvůrce, jehož díla si zaslouží speciální přístup. Žádná nedělní odpočinková hororová jízda, ale skutečný psychologický teror plný traumat a děsu. Drama vyděšeného chlapce/muže plné nesmlouvavých podobenstí, krásné i hrůzné symboliky, hmatatelné paranoie, šílených metafor a osobitého černého humoru. Neúměrně dlouhá stopáž a herecký koncert J.P.. OMG, dal jsem si to dvakrát za sebou 😍🥴.

plakát

Ono žije (1974) 

Temný flick o zdegenerované zrůdě, lačnící po lidské krvi hned po té, co příšerným způsobem opustí matčino lůno. Atmosféru to má parádní, syrovost a špinavost sedmdesátých let taky, napínavý děj... Mínus některé vatové dialogy a střih. Ten je opravdu špatný. Bohužel, hlavně během kojencova vražedného běsnění jsou scény sestříhány hůř než amatérsky. Ale nakonec jsem to filmu odpustil, i tak mě totiž příjemně zneklidnil a zavrtal se mi do hlavy. Jsem zvědavý na dvojku.

plakát

Frankenstein (1931) 

Od prvního filmového Frankensteina jsem čekal asi trochu víc. Film je silný hlavně v jednotlivostech a v konkrétních vizuálně úchvatných obrazech. Vstup Karloffova ikonického a dokonale zahraného monstra na scénu, scéna s holčičkou u vody, hořící mlýn a několik dalších působivých a hororových momentů... Naproti tomu děj ve městě, přípravy na svatbu a scény se starým baronem Frankensteinem mě nudily skoro jako nějaký český film pro pamětníky. Takže jako celek to žádná dokonalost není, původně jsem hodnotil třemi hvězdičkami, ale po rozležení ještě jednu přihodím, protože dojem z téhle klasiky mám nakonec čistě pozitivní a zažehlo to u mě zájem o další prastaré horory z třicátých let minulého století. Na SkyShowtime jich několik nabízí, tak hurá na ně 🙂!