Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (142)

plakát

Svatojánský věneček (2015) (TV film) 

Vždycky, když v pohádce jedenáckrát zazní slovo "derivace", tak se večer stane rázem mnohem příjemnějším.

plakát

Zimní příběh (2014) 

Tohle jsem opravdu nepochopila. Líbila se mi scéna, kdy se poprvé potkají Farrell a Findlay, ale jinak jde navzdory vysokým ambicím o něco, co tak úplně nevyšlo.

plakát

Howlův kráčející hrad (2004) 

Během první půlky filmu jsem se rozhodla hodnotit čtyřmi hvězdičkami, protože obzvlášť práce s detaily a s množstvím překvapujících prvků (v nejširším slova smyslu) je zde famózní. Bohužel, nakonec jsem svoje hodnocení musela snížit, protože překombinovanost děje a tím pádem i pocitová délka filmu přestávala být stravitelná.

plakát

Krycí jméno U.N.C.L.E. (2015) 

Osvěžující akční retro v letních barvičkách se sympatickým a atraktivním ústředním triem, které je doplněno stylovým soundtrackem a hlavně přesně tou správnou dávkou nadhledu a (sebe)ironie. Pro mě je tento film velice vítaným příjemným překvapením.

plakát

Město bohů (2002) 

Po všech stránkách hodně drsný a hodně dobrý film. Není to jen řazení násilných scén jedné za druhou, skrz hlavní postavu nám sděluje, že bez ohledu na prostředí záleží hlavně na nás, jakou cestu si chceme zvolit, a že vymanit se z tohoto prostředí není nemožné. Zážitek je o to silnější, že závěrečné titulky jsou doplněny skutečným televizním záznamem jedné z postav, který je totožný s tím, co jsme viděli ve filmu. Pro mě osobně měl film ještě další dimenzi, jelikož týden před jeho shlédnutím jsem osobně byla na návštěvě jedné favely v Riu, mluvila jsem s místními, a taky jsem tam viděla ve zdi skutečné díry po kulkách.

plakát

Muži, kteří nenávidí ženy (2011) 

Ačkoliv to nerada přiznávám, v souboji Švédsko versus USA vyhráli o kousek Američani. Alespoň co se týká zpracování prvního dílu této severské trilogie. Jako její čtenář jsem ocenila prakticky nejvěrnější zpracování předlohy, které lze v tomto případě udělat. Dalšími body pro Finchera je casting (s výjimkou postavy Lisbeth, ta švédská se mi líbila víc) a dynamičtější tempo. Samozřejmě je taky jasně vidět, že se zde pracuje s jiným budgetem, než u civilnějších Evropanů, ale to neberu jako plus.

plakát

Jak porodit a nezbláznit se (2012) 

Jendu hvězdu dávám jenom díky linii s Annou Kendrick, bez ní by to bylo úplně marný. Je to pestrobarevná vata na zabití času, která vás odradí nejen od jakýchkoliv akcí potenciálně vedoucích k plození potomků, ale i od smíchu, což je u komedie mírně kontraproduktivní.

plakát

Bratrstvo neohrožených (2001) (seriál) 

Většinou se mi do sledování válečných filmů, kde jsou prakticky jen vojáci, moc nechce a už vůbec se mi nechce to opakovat. Bratrstvo je ale úplně jiné kafe, je to totiž naprosto úžasné dílo. Schválně jsem použila slovo "dílo", protože žádný jiný seriál ani film, který jsem viděla v poslední době, ve mě nezanechal tolik tak silný ocas. Jedná se o další důkaz, že seriály už dávno nejsou vůči filmu pokleslým médiem, a to ani příběhem, ani technicky a už vůbec ne hereckými výkony.

plakát

Zmizelá (2014) 

Po shlédnutí traileru jsem očekávala lehce nadprůměrný film, který se mi postará o hezký večer, ale který nezanechá výraznější dlouhodobé vzpomínky. Nakonec se ale Zmizelá ukázala jako mnohem lepším filmem. Už delší dobu se mi nestalo, že by se mi u závěrečných titulků objevil v hlavě nápis: "Tohle bylo fakt dobrý!". Děj nabízí mnohem víc, než jen hledání něčí manželky, a skoro u všech postav má člověk ten senzační pocit, že nejsou tak úplně košer. Ben Affleck zde má konečně roli, kde už nemusí předstírat, že je přesvědčivým hercem, a kde je jeho zmatená a bezradná koňská tvář žádoucí a dokonce i plus. Rosamund Pike si s rolí potvory se zdánlivou svatozáří evidentně sedla, vlastně si myslím, že hrát takovou postavu musí člověka prostě bavit. Nejzákeřnější postavou filmu je ale všudypřítomné veřejné mínění postavené na železné černobílé logice: ona byla tak krásná - a ty jsi ji podváděl - ty jsi špatný člověk - to je jasný, že jsi vrah - zasloužíš si křeslo!!! Už jen kvůli tomuto prvku dravých médií a stáda jejich konzumentů stojí za to, ten film vidět.

plakát

Interstellar (2014) 

Skoro všichni jsou z Interstellaru nadšení, a ti, co nejsou vyloženě nadšení, tak těm se alespoň dost líbil. To ale není můj případ, já to nepovažuji za skvělý film, i když za zajímavý celkem ano. Předně bych chtěla říct, že tak nějak chápu, že jsou z něho všichni u vytržení, přece jen tohle není klasický holywoodský blockbuster. Interstellar je mnohem zajímavější a je v něm spousta úžasných nápadů, jako je například vlna na vodní planetě, nebo pojetí inteligentního, ale nehumanoidního robota. Zároveň jsou zde zajímavé scény i po výtvarné stránce a možná dokonce i po té fyzikální. Co už ale úchvatné není vůbec, je scénář a děj. Protože příběh je hodně kostrbatý, nedrží u sebe, evidentně se Nolan hodně nadřel, aby se mu celý film kompletně nerozpadl. Jako kdyby měl nápady, ale to lepidlo mezi nimi pořád nechce fungovat. Když k tomu přidáme ještě hromadu celkem zbytečných nelogičností, tak se tomu musíme skoro až smát. To skutečně máme Nolanovi sežrat i to, že týpek najde během jednoho večera přísně tajnou základnu, ke které mimochodem vede normální silnice; pak na něj robot udělá bububu a hned na to mu řeknou, že tam připravují super drahý a super důležitý projekt, který má startovat zítra, ale nějak na něj nemají pilota a on by se jim zrovna moc hodil, když je tak hezky našel?! Nikdo mi nemůže přece tvrdit, že tohle samé by nešlo logicky vymyslet jinak a funkčně. Toto je jen jeden příklad, bohužel ale ve filmu je podobných kiksů mnohem víc. Přemrštěná délka už tak chabému ději nepřidá. Pár dobrých nápadů, několik zajímavých záběrů a marketing zaměřený na inteligentnější jedince, jsou sice moc hezké věci, ale sami o sobě na dobrý film nestačí. Dávám tři hvězdičky, ale ještě se může stát, že to snížím na dvě, protože přece ani u průměrných filmů se v kině přece nenudím.