Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (291)

plakát

Father Ted (1995) (seriál) 

Zatím nejslabší práce Grahama Linehana, která je pozadu oproti IT či Black Books mílovými kroky, ale v té době ještě taková konkurence na Britských ostrovech nebyla, a tak se za klasu považovat dá. Velké mínus je strašlivý nepoměr vtipných scén, kde je jimi jeden díl zcela nabitý, ale na další už žádné nezbyly. Například po pilotu jsem měl ohromnou chuť to zabalit. Řekl jsem si tedy, že zkusím ještě druhý, a v případě neúspěchu končím. Ten mne doslova bavil, tudíž stahuji třetí. A vida, opět jsem se dočkal zklamání. A takhle to pokračovalo celou první sérii, a poté mi došla trpělivost. Prostředí, ve kterém se jednotlivé epizody odehrávají, je jistě zajímavé, herci sympatičtí, rozhodně je to nevšedně originální. 75%.

plakát

Mizerové (1995) 

Příjemná akční oddychovka s komediálním podtextem, kterou se hodí mít po ruce, když chce člověk vypnout mozek a dvě hodiny v klidu relaxovat. Hlavní duo Smith a Lawrence je perfektní, stejně tak opačná stránka spravedlnosti Karyo, se sexy doplňkem v podobě Téy Leoni. Jediné, co mi tak trochu vadilo, byly některé střílecí scény, ze kterých se dalo vyždímat o hodně víc a taky samotná krádež heroinu: aby drogy za dvě stě milionů dolarů chránil jeden zrezavělý zámek, kamera a podřimující tlouštík, který už netrpělivě čeká na konec šichty, to už mi přijde daleko reálnější ochranný systém v kasinu v Dannyho Parťácích. Nerad však něco vytýkám svému oblíbenému žánru, takže rychle zmizím, než bych si stihl vzpomenout na další viditelné nedostatky.

plakát

Nájemní vrazi (1995) 

Trochu delší, než by to nezbytně muselo být, na akční film se hodí zhruba ta hoďka a půl, do které se vejde desetiminutová introdukce, pár poutavých scén a vyvrcholení v podobě nějakého šíleného konce, jenž jsme, po tom všem, co jsme již viděli, schopni lehce prominout. Zde dojde k určitým sekvencím závislých jen na dialozích, a to je to slabé místo a někdy jen způsob, jak se opět rychle dostat k další akci. Stallone je v pohodě, vůbec nehraje špatně, a jelikož jeho charakter je naprostým protikladem charakteru Banderase, o to více je pak jejich vzájemná nevraživost uvěřitelná, rozhodně se na to krásně kouká. Hudba však nebyla příliš výrazná, i bych řekl, že špatná, a to je, dle mého názoru, nejhorší věc, co se filmu může stát, protože je na ní postaven a zcela závislý. i přes tento nedostatek je to za čtyři hvězdy a solidních 75%, což znamená, že s tamějším hodnocením se plně ztotožňuji.

plakát

Nelítostný souboj (1995) 

Heat ani zčásti nevnímám jako klasickou, primitivní, akční střílečku, spíše ho vidím jako nadmíru vydařené drama, kde v hlavních rolích úřadují mistři ve svých oborech, dodávajíce neskutečnou autentičnost, reálný pohled i na v jiných filmech mnohdy přehnané, až groteskní scény naplněné pouze akcí bez hlavy a paty. Al Pacino exceluje, skvělý scénář funguje a vtipné momenty nevržou, De Niro výtečný jako vždy. Soundtrack šťavnatý, vizualizace přiměřená, dlouhá stopáž neotravuje. Šťastný konec naprosto nezbytný. Není co kritizovat, není co řešit. 100%.

plakát

Sedm (1995) 

Bezpochyby kultovní thriller s nejlépe (po Anthonym v Mlčení Jehňátek samozřejmě) ztvárněným vyšinutým záporákem v podání Kevina Spaceyho. Je to trochu přeceňované, na sedmý nejlepší film v celé databázi mi to moc nesedí. Fincherovo depresivní pojetí se zde hodí daleko více než v třetím Vetřelci, jen málokdo by to dokázal zpracovat takovýmhle způsobem, lepším pravděpodobně nikdo. U trapných, hollywoodských patlanin vidím popisek horor a říkám si, který kretén ho tam uvedl, tady chybí, a zrovna by se tam hodil daleko víc, jelikož v některých částech je atmosféra opravdu tíživá, až jsem měl občas nepříjemný pocit v žaludku. Příběhově si snímek zasloužil někoho, kdo to dokáže takto pojmout, celý průběh není jen dramatického rázu, někdy i akčního a člověk se prostě nenudí. Dnes už legendární zakončení by si zasloužilo místo v Top10 nejlepších scén všech dob a kdo ho z kinematografického světa nezná, je jednoduše omezený barbar. Ovšem snímek má smůlu, že vznikl ve stejném roce jako Pulp Fiction, které by mu v případě porovnávání pěkně nakopalo prdel.

plakát

Statečné srdce (1995) 

Po celou dobu filmu si vaše emoce dělají úplně co chtějí. Nevíte, jestli se máte rozplakat, rozesmát nebo jen sedět s kamennou tváří a předstírat, že vás to nijak nebere. Díky tomuhle snímku jsem si uvědomil, že 95% smutných scén vytváří zde všudypřítomná, dojemná, srdcervoucí hudba, bez které by člověk při sledování prakticky neprožíval žádné pocity. S každým, kdo má alespoň kus srdce, ať už statečného nebo ne, musel tenhle film pořádně zacloumat. 100%.

plakát

Forrest Gump (1994) 

Výtečný a smyslný film, ale opět jsem šokován místním hodnocením, které bych obsadil spoustou jiných, reálnějších kandidátů. Vždy se mi líbil, nikdy do mě však zcela nepronikl, ani mě nedojal a beru ho jako skvěle zahranou, zrežírovanou a vcelku povedenou záležitost, nic víc v něm nevidím. Samozřejmě nesoudím po jediném shlédnutí, z mých zkušeností mě film málokdy uchvátí napoprvé, ale i po několika se můj názor nemění. Tudíž je to solidních 80%.

plakát

Leon (1994) 

Skvělá podívaná s fenomenální trojicí Reno-Portman-Oldman a se strhujícím a bez pochyb i nejlepším příběhem v daném tématu. Film oplývá akcí i napětím, ale díkybohu nejde o žádné trapné béčko typu Machete, podruhé bych takový výtvor psychicky neunesl. Velmi příjemný soundtrack také brnkal na tu správnou strunu, kamera, střih, ba i kostýmy byly perfektně naladěné a celé to vytvářelo jedinečnou atmosféru bezchybného snímku, kde nejsou žádné zápory, ale jen klady. Ti, kteří tyto časuodolné kultovní záležitosti hodí do papírového obalu, pošlou do levných knih a prodávají za 39 korun, by zasloužili pořádně ztrestat.

plakát

Maverick (1994) 

Původně jsem chtěl čistě pokerový film typu Rounders a když vyplulo na povrch, že to není hlavní pointa, zjistil jsem, že mi to vůbec nevadí. Půvabná Jodie Foster a vtipný, do všeho se hodící Mel Gibson v oddechovém rodinném filmu, který se svým šarmem a svou lehkostí hodí do každé situace. Síla karetních kombinací u stolu během jediné hry je sice velmi nereálná až směšná, o to hůře, kolik se tam takových situací naskytne, takže samotné pokerové zpracování nedopadlo nejlépe, ale jak už jsem napsal: vůbec mi to nevadí. Od začátku k dobrému konci směřující, americká komedie. 90%.

plakát

Přátelé (1994) (seriál) 

Oddechový sitcom, který mě nikdy nepřestane bavit a u kterého jsem schopen sject třeba celou sérii bez přestávky. Už v té době bezkonkurenční a jedinečný svým typem humoru (později kopírovaný HIMYM), nestárnoucí, nesmrtelný. Během seriálu sice dojde k prudkému poklesu kvality, osmá, devátá a desátá série už je zbytečné, peníze vydělávající natahování příběhu, ale vysokou laťku si dovedl udržet po dlouhý úsek svého trvání, na rozdíl od How I Met Your Mother, které už ztratilo veškerou vtipnost a souvislost a které má ke konci bohužel ještě hodně daleko. Skvělý český dabing má na svém úspěchu také zásluhu, v originále jsem viděl pouze jednu sérii.100%.