Idego

Idego

okres Brno

22 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10
    • 27.4.2019  01:45
    Andělé v Americe (TV seriál) (2003)
    *

    Tak jsem se donutil dokoukat to celé. Neměl jsem. Kdyby v Andělech nebyli ti andělé, dalo by se z toho udělat celkem ucházející drama o AIDS krizi s pár dobrými hereckými výkony a slušnou dynamikou vztahů o poloviční stopáži, ale tohle? Natahované pseudoumělecké užvatlané nic! Zejména scény s andělem Emmou Thompson jsou neuvěřitelně lacině zpracované a k uzoufání nudné. Že se navíc snaží být zároveň vtipné pak vyloženě bolí. Podobně bolestivé je sledovat snahy o politicko-filozofickou kritiku konzervatismu, které se omezují na Louisovy neuvěřitelně povrchní intelektuální angry rants. Žádná hloubka, jen uječená nesympatická postava. Zbytek scén je pak až na světlé výjimky (zéjmena Al Pacinovy scény s telefonem) maximálně průměr. Absolutně nechápu, kde se u této nudné natahované slátaniny vzalo tak vysoké hodnocení a co na tom tplik lidí vidí. Kde je ta genialita? Kde je ta nepopsatelná atmosféra? Viděli jsme stejný seriál?

    • 12.11.2018  21:58
    Super Drags (TV seriál) (2018)
    **

    Čekal jsem trošku ujetější, drsnější a sofistikovanější humor. Prostě brutální shading a sassiness, nebo aspoň nějaké stírací hlášky ve stylu Priscilly, o které si animák o drag queens přímo říká. Bohužel tady člověk najde spíš jen stereotypní hospodské "vtipy" o gayích, akorát servírované s trochou třpytek. A zápletky jsou sice absurdní, ale bohužel ne dostatečně na to, aby to bylo vtipné. Takže ve výsledku nudné a spíš trapné. Škoda. Potenciál byl.

    • 9.9.2018  13:53

    Dva běhají po lese a blouzní u toho. Psychologie nefunguje, trýznivé obrazy zoufalství víc než jako promyšlená metafora působí dojmem naprosté náhodnosti a celé je to brutální nuda k uzoufání, kde i 65 minut působí jako věčnost (žel jiným způsobem, než asi bylo zamýšleno). Vrchol české kinematografie? Bitch, please...

    • 2.9.2018  01:21

    Kolosálně dementní scénář vršící jednu do očí bijící logickou chybu za druhou.

    • 9.4.2018  16:10
    Mandragora (1997)
    ****

    Herecké výkony jsou sice špatné až hrozné, scénář by si taky zasloužil větší pozornosti, ale příběh jako takový je to silný, umocněný faktem, že se zakládá na skutečnosti, a k nadprůměru filmu hodně dopomáhá i uhrančivá hudba Wolfganga Hammerschmida.

    • 23.12.2017  01:34

    Slabý odvar psaných reportáží.

    • 13.9.2017  16:21

    S odstupem skoro 30 let se zdá až neuvěřitelné, co bylo každodenní realitou v 90. letech. Film zachycuje životní příběhy asi desítky gayů, od teenagerů po pána, co pamatuje válku. Každý vypráví o svých problémech a každý má jiný pohled na svět a na to, co by od života chtěl. Mnohé mají společné, v mnohém se liší. A právě ta pestrost postav a možnost nahlédnout do tolika příběhů je největší hodnotou filmu. I v těch pouhých 45 minutách zprostředkovává poměrně rozsáhlou představu o tom, jak se žilo gayům v Československu v roce 1990. Jako dobové svědectví je film cenný i protože o gay životě v této době a tomto místě – na rozdíl od takových USA – obecně moc materiálu není.

    • 20.6.2017  16:11
    Ovčáček čtveráček (divadelní záznam) (2017)
    ***

    Dalo se čekat, že obrovský mediální hype, který toto představení od začátku provázel, byl přehnaný, ale ani v nejmenším jsem nečekal, jak moc byl přehnaný. Nelze se divit, že to není hra nijak sofistikovaná, když se autoři několikrát nechali slyšet, že ji napsali a nazkoušeli za pár dnů, ale že půjde o tak nevtipnou a nezajímavou slátaninu je smutným překvapením. Písničky člověk musí vyloženě protrpět, několikrát se pousměje a to je vše. Jediné, co na představení opravdu stojí za to - první a poslední obraz u Ovčáků doma - je takřka doslova převzato z Havlovy Zahradní slavnosti.

    • 18.6.2017  23:25
    Konstanta (1980)
    ***

    Takový slabý odvar Ochranného zbarvení s nesympatickou hlavní postavou a etickou stránkou tématu vtěsnanou do jednoho minutového rozhovoru s profesorem matematiky. Škoda.

    • 28.5.2017  00:23
    Mžitky (2016)
    ***

    Příběh vzdorujícího člověka drceného režimem byl zpracován už tolikrát, že bez nějaké přidané hodnoty je sám o sobě už docela nudný. Tuto přidanou hodnotu ale Mžitky postrádají. Nerad bych jakkoliv umenšoval utrpení statisíců lidí jako Strzeminski, ale ten film je prakticky skoro až instruktážním videem z učebnice tajné policie - rebela vyhodit z práce, vykázat z veřejného života, nechat živořit. Všechno jde jak na drátkách a všechno jsme to už viděli. Strzeminski s patosem Polsku vlastním otevřeně vzdoruje a potom se až naivně pohoršuje nad následky. Emoční rovina filmu je prostě nesmírně prvoplánová a povrchní. Mladý student nucený okolnostmi veřejně hlasovat proti svému svědomí dovedl v 15 sekundách vzbudit větší emoce než Strzeminski za celý film. Ve výsledku Mžitky neurazí, ale ani nepotěší.

    • 24.5.2017  17:05

    Nebyl jsem schopen se naladit na styl, kterým je film pojat. Předpokládal jsem, že záměr byl takový, že syrovost výrazových prostředků má zprostředkovávat marast komunismu a tragédii rodiny Beksińskych. To se částečně povedlo naznačit na úplném začátku záběry na sídliště. Pak ale jakoby se film od historického kontextu zcela oprostil a všemu dominovala postava Tomáše, která byla všechno jen ne syrově depresivní. Nedovedl mě přesvědčit o tom, že je zmítaný depresí a trpí, ale byl pro mě spíš odporným spratkem neschopným základní socializace a sebeovládání, chovajícím se jak pětileté dítě. Všechnu jeho případnou bolest a deprese naprosto přebilo jeho odporné vystupování a nedovolilo mi ho chápat jako někoho, s kým bych měl mít soucit. Rodina jeho výlevům jen nečinně přiblíží a bere je jako běžnou věc. Jediný, kdo se zdá, že ve filmu trpí, je jeho matka, ale i ta spíš jen v náznacích, nepřítomnými pohledy a jedním uroněním slzy. Otci jako by bylo všechno naprosto jedno a k tragédii přistupuje s pokrčenými rameny a poněkud zvláštním optimismem. Kde se má v takovém pojetí vzít to drama? Kde je ta bolest, kterou bych měl cítit? Dál jsem nepochopil, jaký měla mít smysl dějová linka Dmochowským? A co proboha to letadlo? To bylo už naprosto random! Proč? Proč to v tom filmu je? Co se tím mělo divákovi sdělit víc než představit historický fakt o Tomášovi a nehodě? A co ten dialog s letuškou o numeroložce? To už bylo úplně mimo mísu. Prostě to šlo naprosto a totálně mimo mě a nudil jsem se od začátku až do samého konce.

    • 24.5.2017  16:34
    Sedam i po (2006)
    **

    Že filmu nízký rozpočet čouhá z každého záběru by ještě nevadilo. Co je ale u komedie dost zásadní problém je, že to není vtipné. Humor je zde plytký a prvoplánový a celkový zážitek se tak omezil na marné očekávání, že příští segment třeba bude lepší než ta nuda, kterou jsem zrovna sledoval. Nebyl.

    • 16.4.2017  01:40
    Lůzři (2015)
    *****

    Nejen drama, ale perfektní mix dramatu a černé komedie o bezvýchodnosti života na malém městě. Pomalé tempo, záběry na rozbité stavby, černobílý formát a hlavně naprosto perfektní scénář, který snad autor nemohl napsat, aniž by něco takového neprožil na vlastní kůži. Z každé věty, z každého záběru čiší apatie a rezignace, ale film přesto ani v nejmenším nepůsobí depresivně a atmosféru chcíplého psa zprostředkovává s takovou lehkostí a vtipem, až jsem se musel mnohokrát smát nahlas. Naprostá spokojenost.

    • 2.4.2017  23:24

    Zbytečný film, jehož děj je násilím poslepovaný dohromady, aby vytvořil důvody, proč se mají postavy znovu setkat, a aby bylo do filmu možno umístit co nejvíc odkazů na první díl.

    • 2.4.2017  12:29

    Filozofický rozměr původního anime pod návalem akční podívané téměř zmizel a na jeho úkor přibylo plytké prvoplánovosti a rádoby dojemnosti. Zklamání.

    • 1.2.2017  22:36

    Příliš naivní pro dospělého diváka. Od 50 let starého humoru se asi nedá čekat nic extra, ale u komedie bych se chtěl aspoň jednou pousmát.

    • 31.1.2017  23:16

    Sociální drama se silným potenciálem, který ale úspěšně zabíjí šroubovaný prvoplánový scénář.

    • 28.1.2017  22:37

    Dechberoucí herecký výkon Hanny Schygully! Cítil jsem, že mi utíkalo pár paralel a metafor na poválečné Německo a jeden rozměr filmu jsem si tak nemohl užít naplno, ale i kdybych měl film hodnotit "jen" jako osobní drama o životě Marie, byl jsem u vytržení. Její postava a její vývoj mě fascinovaly. Přes rozvláčné tempo jsem seděl celou dobu jak přikovaný a užíval si každý záběr na ni. Gut gemacht!

    • 28.1.2017  13:16

    Zmatené a natahované, přitom zároveň bez prostoru, ve kterém by se mohly postavy a hlavně jejich minulost a konflikt víc rozvinout. Až na dvě tři výjimky tak všechny potenciálně dramatické okamžiky vyznívají naprázdno, protože člověk nestíhá sledovat, kdo je kdo, netuší, cože to jejich drama vlastně je, a vše je tak pro něj jen tlachání o ničem.

    • 26.1.2017  23:36
    Ornitolog (2016)
    *

    Jeden z těch filmů, které lze pravděpodobně pochopit jen s nadprůměrnou dávkou kulturního povědomí – v tomto případě jak o katolicismu a životě sv. Antonína, tak o portugalské kultuře. Já tyto znalosti nemám. Navíc jsem se chtěl dívat na drama, nikoliv na přírodovědný dokument. Z mého pohledu se tak jednalo napřed o 30 minut totální nudy, kdy sledujeme ptáky dalekohledem a jediné, co chybí, je komentář Davida Attenborougha, za kterými následuje dalších 90 minut stejně totální nudy, tentokrát ovšem prokládané naprosto wtf surrealistickými metaforami, během nichž hlavní postava - údajně - prochází jakousi proměnou. Jakou, to mi asi zůstane navždy utajeno. Trpěl jsem až do konce.

    • 14.1.2017  16:44

    Velmi příjemné překvapení. U většiny pohádek jen skřípu zuby, protože trpí napsto dementním šroubovaným scénářem, herci se pohybují někde mezi hysterií a ochotnickým divadlem a celé to působí jako že autoři prostě chtěli natočit pohádku a pro její klasické vlastnosti jako jednoduchý, známý a předvídatelný děj či povinné vítězsví dobra nad zlem si říkali, že na takové pohádce není moc co řešit. Stačí přece narvat lidi do nakasaných kostýmů, zasadit to do 18. století a přihodit pár princů a královen a voilà, pohádka je na světě! To je možná v pořádku pro děti (a i tam o tom mám jisté pochybnosti), ale ještě to neznamená, že se pohádka nedá natočit i inteligentě. Od Alice Nellis jsem takový inteligentní přístup čekal a dočkal jsem se. Sedmero krkavců se tváří velice civilně. Dialogy jsou střízlivé, herci přirození, a nebýt hlasu vypravěče, člověk by ze začátku chvílemi i věřil, že místo pohádky začíná povedené drama. Brzy se čarodějnice, kouzla i princové objeví, ale na rozdíl od většiny pohádek, které tyhle klasické atributy zneužívají jen jako mimikry odvádějící pozornost nenáročného diváka od absolutní absence čehokoliv jiného, Sedmero krkavců neskouzává k povrchnosti a pohádkové prvky jen občas, nenásilně a jakoby mimochodem, připomene, zatímco laskavý pohdkový děj přirozeně plyne. Film je chvílemi dojemný, chvílemi napínavý, nebojí se zlo vykreslit střízlivě a věrohodně, a přitom to ani s dojetím, ani se strachem nepřehání. V poslední řadě nelze nezmínit překrásnou výpravu a kvalitní hudbu. Kéž by se takových pořádných pohádek točilo víc.

    • 23.12.2016  22:55

    Povrchní, křečovité a k uzoufání nudné s otřesně přehrávajícím protivným Aldou. Myslel jsem, že ty dvě hodiny nikdy neskončí. Tohle má 84 procent? Skvělé herecké výkony? Romantická "komedie"? Viděli jsme stejný film?

    • 18.1.2016  00:04

    Ani jednou jsem se nepousmál, ani jednou jsem na příběhu a postavách neshledal nic tragického. Není to ani černohumorný bizár o pošahaných venkovanech, ani drama o bezútěšnosti a zbytečnosti lidského bytí. Je to jen nuda o nudných a neuvěřitelně natahovaných příbězích nudných lidí s tunama nudných záběrů na nudné koně, kteří jsou srovnatelně nudní jako hromada kamení. Zřejmě jsem neodhail ten skrytý jinotaj, díky kterému se více zasvěcení do islanské mentality při sledování popadali za břicho. Upřímně by mě zajímalo, v čem ten vtip spočívá.

    • 17.1.2016  01:44

    DiCaprio se plazí po zemi a hýká. Dvě a půl hodiny. Občasné WTF flashbacky a záběry na krajinu pravděpodobně měly vzbudit dojem, že se jedná o umění, žel je to spíš k uzoufání trapný až komický pokus být deep za každou cenu. Emoční plochost Glasse a šroubovaný, zcela prvoplánový scénář věrný tradici hollywoodského popcornového odpadu pak podtrhává laciná akce okořeněná ne úplně povedeným CGI. Krom kamery si tu nezaslouží pochválit nic.

    • 26.2.2015  01:49
    Atlantic (2014)
    ****

    Z úvodních scén jsem čekal další nudu k uzoufání, ale nakonec mě samotného překvapilo, jak moc se mi film líbil. Díky pomalému tempu a konstantnímu záběru na Fettaha může naplno rezonovat, co se mu asi odehrává v hlavě, a je možno jeho příběh silně prožívat s ním. Obdivuju, s jakým minimem prostředků se režisérovi povedlo podat tak komplexní a intimní záležitost jako je rozhodnutí opustit svůj život a riskovat vše pro překonání Atlantiku, natož v takových podmínkách. Oceňuju symboliku a poetiku, která vypráví, aniž by věci musely být přímo vyřčeny, ale zároveň nesklouzává k šíleným pseudouměleckým metaforám. Navíc se jedná o de facto romantický příběh. Romantický film je většinou laciné klišé, což Atlantic. není ani trochu a umožňuje i náročnějšímu divákovi si tento žánr užít. Skvělá byla i hudba.

    • 25.2.2015  01:59
    Hippocrate (2014)
    ***

    Pěkné drama z nemocničního prostředí, které není zbytečně laciné jako jiné výtvory podobného zaměření, ale zároveň ničím invenční a s hodně jednoduchou zápletkou. Nepotěší ani neurazí. Jeden z těch filmů, které vyplní prázdný večer, ale za pár dní si na ně nevzpomenu.

    • 25.2.2015  01:55
    Violet (2014)
    **

    Jestli je umělecky hodnotné nechat kameru dlouze zabírat jednu a tutéž věc, se disputuje už od Warhola. Pokud režisér chtěl úmyslně (a já myslím, že chtěl) nechat diváka dvě minuty koukat na zkamenělou tvář, další dvě minuty na ruku trčící z jedoucího auta, jedoucí auto samotné a X dalších věcí, aby tím umocnil suchý naturalismus Jesseho prožívání, vsadil na dost divokou kartu, protože to má tendence brutálně nudit. Díky stopáži to ale s trochou odhodlání není nesnesitelné. Film se mi místy hodně líbil z čistě estetické stránky. Někdy byla scéna poskládána tak, že by se na ni dalo dlouho dívat i jako na fotografii, takže jeden nehybný záběr vůbec nevadil a naopak to tomu dodávalo atmosféru. Tuhle kvalitu ale pak zase úplně sráží do kolen ty psychedelické přechody ve stylu instagramových filtrů, rozbitého streetview, atomového výbuchu a epileptického záchvatu na diskotéce. V takových momentech si říkám, že tohle už je moc. Nemůže být každý Gaspar Noé. Přestože jsem racionálně věděl, čeho chce film dosáhnout a jak by na mě měl působit, nedovedl jsem se na něj napojit a nechat ho k sobě promluvit. A to je u abstraktního ztvárnění posttraumatického stresu poněkud zásadní nedostatek.

    • 24.2.2015  22:56
    Goob (2014)
    **

    Taková Díra u Hanušovic říznutá americkým Gummo z prostředí úchylných jižanských rednecks. Na rozdíl od Díry to postrádá poetiku. Na Gummo zase málo ujeté a příliš realistické. Zbývá docela jednoduchý příběh o jednom létě mezi venkovskými low-class, který není ani sociálním dramatem, ani propracovanou sondou do sociodynamiky komunity, ani osobním dramatem o Goobově prožívání mezilidských vztahů a poněkud neharmonického rodinného zázemí. Díky realistické kameře, zvláštní hudbě a syrovosti navozuje film místy až čarovnou atmosféru a dobře zprostředkovává tu beznaděj a bezvýchodnost života v takovém prostředí, ale kolikrát to tu už bylo? Ve výsledku je to prostě nudné.

    • 22.2.2015  00:34
    Zátiší (2013)
    ***

    Smrt a opuštěnost. Na jednu stranu to člověka donutí přemýšlet o tématu, které mu běžně hlavou neprobleskne, ale celý film bohužel působí dost lacině a prvoplánově. Vystavět to celé na zcela strnulé a nadmíru minimalistické postavě byl pravděpodobně autorův záměr, ale zprostředkovávat divákovi život osamělého podivína tak, že na něj necháme film působit stejnou minimalistickou strnulostí, je dvojsečná zbraň. Jednoduše docela často jsem se nudil.

    • 19.2.2015  19:40
    Malej Quinquin (TV seriál) (2014)
    *

    Co to proboha mělo být?! Nuda k uzoufání, která navíc tvrá tři a půl hodiny! Kdybych to nemusel hodnotit pro Scope, tak to po první hodině dávno vypnu, ale takhle jsem trpěl až do konce. Tak trochu jsem po celou dobu trvání doufal, že se něco změní, ale ne. Duo debilních policistů v městě plném více či méně mentálně i fyzicky retardovaných vesnických balíků, kde se dějí "záhadné zločiny", které ma na svědomí "zlo" či "ďábel", a to je VŠE! Snažil jsem se jak to šlo najít v tom hlubší smysl a nechat se očarovat atmosférou, ale to bych si asi musel něco šňupnout. Obsah tohoto filmu nestačí ani na desetiminutový kraťast. Miluju bizár, miluju ujetiny, jsem schopen najít zalíbení v lecčem, ale tahle záležitost se u mě zcela minula účinkem a tou úmornou stopáží, kterou jsem musel přetrpět, mě naprosto znechutila a vyvolala ve mně až vztek. Jednou, jen jednou jedinkrát za těch celých 200 minut, jsem se pousmál, a to na samotném začátku, kdy je záběr na krásnou krajinu s hromadou hnoje v popředí. Vzbudilo to příslib hořkého humoru, jehož náznaky jsem později cítil, ale vůbec nefungovaly. Co to všechno mělo znamenat? Měl to snad být nějaký pokus o zachycení bezvýchodnosti vesnického života? Nepovedlo se. Měl to být sentimentální film o dětství? Taky ne. Detektivka je stupidní žánr už z principu a tenhle výtvor jí nasazuje korunu stupidity honosnější než Komisař Rex. Tohle byl zatím nejhorší film z celého projektu Scope 50 a doufám, že nic horšího už nepřijde.

<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10