Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (468)

plakát

O Schmidtovi (2002) 

Kdyby to nebyla taková nuda! Film neměl trvat více než hodinku a půl. Rád přiznám, že jsem se některým skvělým scénám od srdce zasmál. Jack Nicholson však nemohl celý snímek utáhnout sám a těch uhozených vtipných momentů tam nebylo tolik, abych se vyhnul přemýšlení o tom, kdy už to konečně skončí. Škoda.

plakát

Osm hrozných (2015) 

Tarantino zase vpisuje svou drsňácko-květnatou mluvu do každé ze svých postav a už to trochu unavuje. Testosteronových momentů se tu najde hodně, ale stejně jako násilí zde působí samoúčelně. Příběh je dostačující pro vytvoření napětí a udržení pozornosti, ale je velmi čitelný a nepřekvapivý. Tarantino dobře režíruje, takže všechny ty slovní i pistolnické přestřelky mají náboj a světlých momentů je ve filmu opravdu hodně. Je to dosebezahleděná konverzační masturbace, ale na trochu vyšší úrovni než Django, cinematicky to v mnoha ohledech uspokojí a hlavně základní premisa je prostě zábavná. Robert Richardson - slušná práce

plakát

Pacific Rim - Útok na Zemi (2013) 

Na takový film jsem čekal dobrých deset let a být tam živější charaktery (hlavní hrdina je nudná šablona se sympatickým úsměvem, kterého zastíní prakticky každá vedlejší postava), tak na něj dalších deset let rád vzpomínám. To naštěstí nemá vliv na míru megalomanie, která dalece přesáhla vše, co jsem kdy viděl, a při jejímž sledování jsem se tetelil jako malý kluk. Pocit, který mi papíroví Transformers nikdy nemohli nabídnout. Konečně je tu guilty pleasure se srdcem na dlani, které se za nic neschovává.

plakát

Pád Bílého domu (2013) 

Jeden z mála filmů, kde je blbost přidanou hodnotou. Místo děje se tak vaší zábavou stane čekání na další pitomý moment. A když prezident začne vtipkovat o fasádě Bílého domu kráčejíc po mrtvolách své ochranky, vy víte, že přišel ten poslední majstrštyk. Hodnotný film jako demonstrace toho, že špatný scénář často ani režie nezachrání - nebyla o nic lepší. V nižším hodnocení mi brání atraktivní premisa (no tak, ten nápad je docela štavnatej a připomíná starou akční školu) a míra zábavy, jakou jsem si s filmem užil. A samozřejmě za to, že přišel Morgan Freeman jako pořádný prezident (postava Eckharta je naprosto dutá) a zachránil situaci a s tím celý film.

plakát

Pád do ticha (2003) 

Nerad se navážím do hodnocení místních, ale nepochopím, jak někdo může napsat: Brilantní! a zůstat na čtyřech hvězdách. Samozřejmě je třeba uvážit, jestli hodnotíme příběh nebo film, ale u tohohle filmu se to pro mě naprosto spojilo. Samotný sled událostí byl neuvěřitelný, ale jeho ztvárnění mě nijak nezklamalo a ani na chvíli neotravovalo. Úžasný zážitek, při kterém jsem zapomněl, že sleduju film.

plakát

Památkáři (2014) 

Občas mi připadalo, že George Clooney tento film natočil, aby si v něm hodně zapřednášel a že ten zbytek s tím vlastně ani tolik nesouvisí. Strukturou podivný film, který měl možná více těžit ze své party a méně z nahlas vyřčených témat v podání profesora Clooneyho. Film, který vás spíše zklame, než mile překvapí.

plakát

Parfém: Příběh vraha (2006) 

Po několika projekcích zvedám hodnocení. Dochází mi totiž, že konec, který mi předtím rozpačitě nezapadal, je vlastně perfektní a symbolicky dokonalý.

plakát

Pařba na třetí (2013) 

Jakmile není ve scéně Chow, prostě to není vtipné ani zajímavé a svým předchozím dílům to nesahá ani po kotníky. Díky bohu ještě za Goodmana, který ten zbytek drží jakž takž nad vodou.

plakát

Paříži, miluji Tě (2006) 

Tolik pohledů, tolik nápadů, inspirace, krásných hereckých výkonů na tak malém rozmezí.. Kdybych měl hodnotit jednotlivé příběhy, maximálně tři bych asi opravdu vyzdvihnul (nejspíš by to byly povídky Loin du 16éme, Quartier des Enfants Rouges a Faubourg Saint-Denis) Ovšem z celku se dá vzít víc. Každé dílko v sobě mělo něco, čím se mě dotknulo. Ať už přímo pointou nebo jen drobounkým záchěvem, větou, vtipem (nemůžu v této souvislosti nezmínit Cohenovic Tuileries nebo romanci dvou mimů Tour Eiffel).. či alespoň formou. Tento film je krásný svou nedokonalostí - přirozeností a lehkostí. Délkou jednotlivých povídek je přímý, není nudný a každé zaškobrtnutí jste mu schopni následně odpustit. Alespoň já to tak měl. Děkuji tvůrcům za zajímavý a moc příjemný výlet.

plakát

Pasažéři (2016) 

Nápad více méně pětihvězdičkový a design jakbysmet. Nemůžu se ale ubránit dojmu, že kdyby to celé nebylo tak okatě produktoidní a zaměřené na mladé publikum, mohla to být parádní sci-fi. To mrazivé téma je utopené v kýči a voiceovery píšící Jennifer Lawrence. Přestože se oba herci snaží a ve vypjatých chvílích to herecky dávají, občas mají díky textu veliký problém nepůsobit směšně. To celé podtrhuje podbízivá taktéž kýčovitá hudba a onanie nad atrakcemi, které působí pouze podbízivě a samoúčelně. Film nejvíce funguje ve chvílích, kdy se na pozadí toho úžasného designu odehrává komorní drama o lidskosti. Přesto jde o slušnou jednohubku, kde opravdu dostanete vše - komedii, sci-fi, drama, dobrodrůžo i romantiku. Jen to pospolu jaksi nefunguje jako film, který by své téma bral s velkou váhou.