wero1000

Souběžně s filmem byla natočena i britská verze s totožným hlavním představitelem v roli Jeana Antoine Carella (Luis Trenker) The Challenge (1938), která vycházela vstříct vkusu britského diváka a liší se v některých detailech. Stojí za zmínění, že film lze fakticky uvažovat jako britsko-německou koprodukci rok před vypuknutím války.

Během produkce byla použita první mechanická kolorovací metoda Pathéchrome filmového studia Pathé Frères z roku 1903. Používaly se sady šablon, přes které se tiskly jednotlivé barvy. Že se jednalo o metodu náročnou dokazuje i to, že firma kolem roku 1910 zaměstnávala ve své továrně ve Vincennes přes 400 šablonářek.

Harman údajně zabíjel své oběti metodou "Drákulův skus", když po vraždě pil krev svých obětí. Maso dále zpracoval do salámů, které prodával na černém trhu.

Loď, do níž ve filmu nastupují cestující, se jmenovala "SS Kaiserin Auguste Victoria" a byla postavena v letech 1905 až 1906 ve Štětínu pro společnost Hamburg America Line. S výtlakem 24 000 tun byla mezi lety 1905 až 1907 největší lodí pro cestující. Pro srovnání, výtlak Titaniku byl 52 310 tun.

Film byl až do roku 1998 považován za ztracený. Většina záběrů byla natočena v ateliérech nebo na lodi SS Kaiserin Auguste Victoria na pobřeží Baltu. Scény s modelem Titaniu se natáčely na jezeře Krüpelsee, 40 kilometrů od Berlína, přičemž byl model nesen prázdnými pivními sudy.

Stejnojmenný román německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny Gerharta Hauptmanna, podle kterého je natočen tento film, vyšel v roce 1912 a předpověděl s děsivou jasnozřivostí zkázu Titanicu, ke které došlo o čtyři týdny později.

Film je zajímavý tím, že byl uváděn také s alternativním koncem. Oficiální verze má optimistický závěr. Naproti tomu ruský trh, kam společnost Nordisk Film před 1. světovou válkou vyvážela velké množství filmů, požadoval tragický konec.