honza.g

Cíl ukázat E.Moravce jako složitější postavu, než jak se o ní učí ve škole, se zdařil. Vzhleden k jednostrannosti takto vybudované představy je i správné zvýraznit ty okolnosti, kdy byl všemi spolupracovníky opuštěn a většinou jako "Benešovec" nenáviděn. Nová představa, ve které je Moravec jakoby vehnán do náruče nacistického vedení protektorátu a pak jimi využit, je sice také přehnaná, ale aspoň se to jaokby vyrovná. V čem mne film zklamal, je absence pokusu o vhled do psychologie člověka, který věří, že cílem nacistů není Čechy vyhubit, a zároveň je konfrontován s fakty, kdy jsou likvidováni i lidé zjevně nevinní, pokorně spolupracující s okupanty, jen tak, pro výstrahu nebo z nacistické nenávisti.

Podle mne je to světový unikát: film má formu hraného dokumentu, dnes poměrně oblíbenou v populárně naučných TV pořadech, na rozdíl od nich ale dokáže vyvolat napětí a zájem dovědět se, jak to dopadne. Samozřejmě je nutné se oprostit od předsudků znehodnocujících předem filmařskou práci ooukazováním na kontext prostředí - totalitní socialistické Československo. Tento kontext ale nijak z filmu netrčí, kdo tu dobu nezažil, snadno se vžije do děje - kriminální zápletka se špionážním šmrncem se mohla odehrát kdekoliv. Strohost a zároveň podmanivost dokumentárního stylu podtrhuje výběr (ne)herců - nikdo na sebe nestrhává pozornost. A sama Milotova kamera je dostatečným důvodem ke shlédnutí. Milota prohlásil, že nemá rýd barvu, protože mu to připadá, jako když někdo slovy vysvětluje výtvarné dílo - a u tohoto filmu máte šanci jeho postoj pochopit.

Životní osudy Masaryka jakožto velké postavy naší historie a veřejné osoby po velkou část svého života neobsahují dostatek temných a nezmapovaných míst, aby se fabulátorské schopnosti mohly plně projevit. Držel se tedy historických faktů, a svou vypravěčskou virtuozitu zaměřil na ty méně známé události. Filmu to velmi prospělo, měl by být povinně sledován žactvem místo pupování nezáživných historických dat, na kterých výuka dějepisu stále staví.

Převod komixu na plátno není můj šálek čaje. Když se zfilmovává klasická kniha, vede cesta k ůspěchu přes opuštění silných momentů literárního díla a zaměření se nosné ideje. Při troše štěstí má režisér šanci vytvořit vlastní silné momenty. Vzhledem k odlišnýmým výrazovým prostředkům knihy a filmu není odmítnutí doslovného přepsání knihy do scénáře tak těžké. Ale komixové příběhy mají výrazové prostředky mnohem blíže k filmařským. A to je zrádné. Takže i když jsme předlohu nečetl, z mnohých adaptací čouhá nedostatek invence a stávají se jakýmsi komixem na steroidech. Tady to nedopadlo tak hrozně.

Vtáhne to do děje a budete držet palce, aby to dobře dopadlo. Pro Čechy s historickou zkušeností Vítězného února a "soudními" procesy 50.let je zajímavé vidět revoluční gardy sice o 30 let mladší (tedy např. s novější technologií) a zároveň s blízkovýchodní mentalitou. Pro běžného Američana v kině je to asi obraz pekla.

Zajímavě řešený dokument o vyjímežné manželské dvojici.

Jakýsi protipól seriálu Haló, haló. Ne, že by to byl truchlivý film, ale rozhodně se nezasmějete. Žádná agitka, žádná oslava odbojářů, jen ždibíček patosu - je to jen všední a vlastně špinavá práce podzemního hnutí v zemi, kde není stanné právo, natož nějaká heydrichiáda. Přesto proti odpůrcům, často jen domněle aktivním, vystupují Němci nesmírně tvrdě. Píše se rok 1942, Němci jsou si jisti svou pozicí v západní Evropě, ale ve Francii roste odboj. Z jeho vlastní činnosti film moc neukáže, jde především o psychologii odbojářů a vztahy mezi nimi - vznešenému cíli se nakonec podřídí vše.

Viděl jsem jen první díl a líbil se mi. Není tam žádný průlomový objev, ani pseudosenzační názor., ale ani jsem nenašel žádné chyby proti všeobecně uznávaným historickým faktům. Je tam pár vědců, kterří doplní hraný dokument dovysvětlením části dějinné události osobní formulací, ale nijak na sebe nestrhávají pozornost, drtivá většina času jsou hrané scény a počítačové enimace, obojíí velmi zdařilé, příjemně se na to kouká. Není to laciné ani prvoplánové ani dětsky deklamativní - ale kdyby se takto podávala historie dětem, byl by dějepis mnohem oblíbenější. Potěšila mne i snaha o dialogy v originálech, ovšem neovládám ani starořečtinu ani perštinu, tak nevím, zda to nebyla fabulace. Doplneni po shlednuti 2. dilu: už to nevylepšil, animace bitvy u Salamíny byla chudičká (ovšem kvůli nedostatku historických zdrojů by podrobné pohyby lodí musely být fabulace). A taky závěr a důsledky mohli popsat trochu šířeji. Ale celkově velmi dobrý dokument.

Většina recenzí zde je trefná - mírně nadprůměrný western, tj.  musíte si vědomě zakazovat přemýšlení nad nekonzistencí jednání a schopností (nejen) hlavního hrdiny v různých částech (jednoduchého) příběhu. To u těch špičkových nemusíte, protože buď tam rozpory nejsou, nebo jsou překryty něčím výrazným - dynamikou děje a/nebo obrazu, hereckými výkony, množstvím štěpných hlášek, podmanivou hudbou nebo aspoň úchvatnými scenériemi. Tady nebylo nic vyloženě špatně, ale na zakrytí absence faktické nadřazenosti hrdiny nad zlosyny to nestačilo. Potěšilo mne, že T.Hill nehrál hbitého skřítka se stále rozzářeným obličejem, ačkoliv podle první scéna se dost podobala jeho pozdějším filmům s Budem Spencerem, mínusem bylo množství zastřelených lidí, z hlediska vývoje i logiky děje často zbytečně.

První Avatar byla vizuální bomba (v kontextu své doby), ale film jako celek působil jako ekologická agitka, Tento film je vyspělejší, především po dějové stránce, závěrečný boj je sice hodně mimo realitu, připadalo mi to jako když čtu komix, ale nešť, nenudil jsem se. Kdo ale neviděl předchozí díl, asi se špatně orientoval v některých specialitách "modrého lidu". Těším se na další pokračování, zmínka o lidstvu, které potřebuje přesídlit na jinou planetu, mnohé naznačuje.