XSonnyk5

Během sledování Drtivého dopadu jsem stále přemýšlel, jestli si tento katastrofický snímek, které mám celkem rád, zaslouží čtyři hvězdy, či nikoliv. Nakonec jsem dospěl k názoru, že nezaslouží, přestože se rozhodně jedná o slušný film, nicméně Mimi Leder do něj nacpala až příliš "Ameriky", aby vyzněl tak vážně a epicky, než jak mohl. Zobrazení blížící se katastrofy a jejího přijetí je fajn, stejně tak pokus(y) o její přežití, ale co naplat, když jinak zřejmě starostliví rodiče nenacpou dceru do záchranného autobusu, ať už chce, nebo nechce, přestože mohou, jen aby pro ni mohl nezletilý Elijah Wood na poslední chvíli heroicky vyrazit do světa. A jeho rodiče, správně po americku, mu to celkem bez řečí umožní, protože přeci ho nebudou omezovat v jeho rozhodnutí nějak někam vyrazit pro svou přítelkyni, o které nikdo netuší, kde teď vlastně je a jak se k ní klučina dostane, přestože jim za pár hodin má na hlavu spadnout kometa. Podobné momenty hrubě snižují důvěryhodnost i vyznění celého filmu a přestože určitě dál stojí za zkouknutí, řadí jej spíše k filmům průměrným.

Strašně moc bych si přál dát Duně všech pět hvězd, protože film si to v mnoha aspektech zaslouží. Audiovizuál, stísněná atmosféra dekadentního impéria i smrtící majestátnost pouště, v tomto film naprosto exceluje a pro mě jako fanouška universa to byl rozhodně zážitek. Kde snímek nicméně pokulhává, je vyprávění a tempo, protože i přes poměrně dlouhou stopáž, vše celou dobu působí jen jako úvod, který se teprve rozjede, a pak najednou skončí, jako by někdo natočil celek a pak prostě vybral scény, kde to utne, a pokračování příště. Celkem rovnoměrné tempo zbytku by se dalo odpustit, ale na konci nějaká gradace a vyústění opravdu chyběly a člověk tak odchází s pocitem neukončenosti, jako by se po reklamě měl ještě vrátit zpátky pro to finále. Rozhodně se ale jedná o důstojný začátek série, která má našlápnuto, aby se stala jednou z mých nejoblíbenějších.

Už podruhé jsem se vyhýbal seriálu jen proto, že je korejský, abych se na něj pak podíval jedním dechem, protože tohle je jízda. Přitom vás přivítá poněkud zvláštním intrem a hudbou, roztahaným úvodem a podivným přehráváním, které je zřejmě typické pro korejské snímky a u nějž nedokážu odhadnout, jestli se tam lidé takhle opravdu chovají, nebo to herci dělají schválně. Vydržte to. Protože jakmile začnou hry, začne opravdová show jak pro hráče, tak pro diváka, a najednou je všude krev, podvody, bodání do zad, dojemné scény, ... a vy si z čista jasna uvědomíte, že hudba vám přijde hypnotická a naprosto se k tomu hodí, že přehrávání nejen nevadí, ale jde v ruku v ruce s exotický znějící korejštinou, a že se od seriálu prostě nedokážete odtrhnout.