vito_s

Témata životních peripetií a charakteru dr Vaše jsou nevídaně nosná, přesto je obojí podáno velmi povrchně a tak nějak bez hlubší reflexe. Hrané pasáže kombinované s frajerským projevem umělce Davida Černého (proč má dokument "uvaděče"? a proč zrovna Černý?) spolu s hudebním podkresem a jistou klipovitostí místy sjíždějí až na hranici toho, co jde u pop-dokumentu vydržet: ba ta je místy překročena způsobem potkávajícím se s úrovní "novácké" reportáže z pořadu Na vlastní oči. Navíc školní opakování historického kontextu si zahrává s intelektem diváka, až má jeden pocit, že jde o jakési nedomrlé dílko určené pro promítání adolescentům po cestě na školní výlet autobusem žlutý. Ale proč vlastně ne, něco se dozvědět o tomto úskočném židovi není na škodu (hlavně z jeho výpovědí, kterých je bohužel v dokumentu málo). Škoda je ovšem to, že už patrně nikdo nezpracuje portrét tohoto zločince solidněji, zkrátka bez přepjatých emocí, s odstupem a trpělivým vysvětlením právního pozadí jeho neodsouzení.

Hrušínského minimalismus, pochmurná atmosféra, tísnivý soundtrack skladatele Pavla Blatného dokresluje toto povedené chladné krimi. Nedávný zajímavý umělecký počin Romana Štětiny, který film porůznu upravil do výsledné 30minutové sekvence téměř beze slov poukazuje na silné estetické kvality filmu, viz http://vimeo.com/14571452

"Nikdo tenkrát netušil / co je pan magistr zač"

"Někteří soudci se podobají broučkům skrytým pod kameny" říkával blahé paměti Vojtěch Cepl starší. Slovenská justice je ovšem jiná liga. Skvělý dokument zahrávající si provokativně s podobou žánru, investigativnost na dřeň spojená s jasným sdělováním pocitů vše v rytmu Harabinova šíleného tance. Skutečně je to mrazivá podívaná navíc vrcholící silným pocitem zmaru. Mnohé ukázané věci jsou v ČR nemyslitelné. Nebo ne? Kéž byzme aj my mali takých Zuzán Piussových.

Jedna hvězda za nevídaně dlouhé brilantní filmové záběry, druhá za efektní práci se světlem. Jinak moc dlouhé, plytké a co do scenáristické stránky nevyvážené a nedotažené.

serepes...

třetího dne přijeli cigáni. a jinak nic.

Vrcholně nesympatická čůza jako novinářka v podání Sally Field, bohužel pouze stínující Paul Newman. Slabý scénář, ve výsledku především nudný film. Tohle se nepovedlo. Pokud ale máte rádi novinářské (např. Všichni prezidentovi muži), resp. právnické filmy (Firma), tak tohle je jeden do sbírky, nutno podotknout, že ten, bez kterého se v klidu obejdete.

Tommy Lee Jonesovi věřím na plátně každý prd, od té doby co zazářil rolí zarputilce V údolí Elah (2007). Meryl už se dá věřit míň; celkově to mělo větší potenciál, než z toho nakonec vytřískali, od půlky filmu jako by se ten úsměvný tón vytratil a té melodramatičnosti po americku tam bylo najednou zkrátka moc. Neproměněná šance.

Zatímco Serge Gainsbourg byl opravdový umělec a film o něm je umělecký (Vie héroïque), Claude Francois byl spíš "zpěvák písní" a především celebrita, neznamená to ovšem, že film o něm je opravdu béčkový, tahle úměra neplatí. Pravda trochu moc dlouhé, trochu moc retro pozlátka, trochu moc vaty, ale kdo chce víc jak dvě hodiny sledovat tohohle nesympatického zmetka, metrosexuála, chorobného perfekcionistu, narcise a věčného mamánka alias Clocla, s'il vous plaît! Taky sem se nechal unést.