Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tento životopisný film je biografií francouzské pop star Clauda Francoise, přezdívaného jako Cloclo. Děj zachycuje chronologicky jeho životní příběh od dětsví v Egyptě, přes hudební začátky v Monaku, vzestup a vrchol kariéry ve Francii, až po náhlou smrt roku 1978 v Paříži. Film se kromě hudby soustřeďuje především na povahovou stránku Cloclovy osobnosti, kterou vykresluje akcentem na mnoho detailů. (Jincom)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (24)

Rocky88 

všechny recenze uživatele

Neměl jsem ani šajnu, koho to tu Renier má hrát. A ačkoliv mi ze všech těch písní, které ve filmu zazní, jen tak okrajově něco říkala "My Way", tak jsem se nenudil. F. E. Siri si tu vyhrál jako odrostlejší děcko a Renier mu zdatně sekundoval. Hlavní tahouny filmu ještě doplňuje skvělá výprava. Stopáž může budit hrůzu, ale naštěstí se furt něco děje a děj pádí kupředu. Každopádně mi tu chyběla nějaká scéna, která by vyrazila dech, která by ve mě zanechala vyrytou stopu. Která by posunula moje hodnocení na 5*... ()

italka63 

všechny recenze uživatele

Velmi pěkný film, pro mnohé z nás o vcelku neznámé postavě francouzské populární scény .Asi před dvěma týdny jsem v noci na Radio Swiss Popp slyšela přesně tuhle originální verzi My Way a já si řekla, no ne, co tohle má být? A teď už to vím. Tenhle mírně arogantní a sebevědomý týpek udělal pro svoji kariéru vše a ztvárněný byl naprosto brilantně. Mohu doporučit. ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Vždy mi přijde trochu úsměvné, jak někteří naši zpěváci tak trochu alibisticky vypráví o tom, že nazpívaly kdysi ty světové hity do češtiny proto, že se k nám ze západu do rádií nedostaly, a ještě více, když řada lidí tyto hudební covery dneska označuje za socialistický výplod. Přitom jak i film v sobě ukazuje, přezpívání slavných písní do různých jazyků bylo i je naprosto běžné všude ve světě (takže bez ohledu na politickou situaci). Příběh Claude Francoise to dokonce dokladá oběma směry: zatímco „Cloclo“ úspěšně přezpíval do francouzštiny nejeden dobový americký hit, slavný Frank Sinatra si zase od CF „vypůjčil“ původně francouzský šanson, aby ho nazpíval anglicky. I písně mají občas velmi zajímavé osudy a tahle obzvlášť paradoxní... My Way, nebo-li Comme d'habitude ve světě nejvíc proslavila Clocla sice nejvíc a to zásluhou Sinatry, ale na druhé straně Sinatrova verze se stala ikonickou natolik, až si dneska už jen málokdo z běžných posluchačců vzpomene na jméno původního autora a interpreta. Až doposud jsem si C. Franoise spájel prakticky jen s touto jednou písní, takže životopisní film (byť využívající zcela tradiční a předvídatelnou strukturou o cestě na výsluní za slávou přes překážky a cestou přes překážky během té největší slávy) mě výrazně obohatil i rozšiřením si hudebních obzorů. Ve dvou a půl hodinách Siriho filmu jsem zažil krásný výlet do francouzské hudby 60. let (šansonu i taneční hudby), v němž nechyběly zajímavé zmínky o spoustě dalších zvučných jmen a celé to probíhalo ve velice sympatické a příjemné retro atmosféře s nádhernou muzikou. Akorát stopáž se až moc natáhla a podobně jak Francoisovy písně z doby, kdy přešel v půlce 70. let do disco stylu, mě už tolik nebavily, stejně tak i mé nadšení z filmu se chvílemi poněkud vytrácelo. Přesto vcelku hodnotím jako velmi zdařilý počin, v němž se navíc povedlo osobnost Claude Francoise přiblížit dokonale určitě nejen obsahově, ale i výborným hereckým ztvárněním v podání Jérémie Reniera. 70% ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Skvěle zpracovaný životopisný film o člověku, který mně dodnes byl absolutně neznámý. Asi bych doporučila těm, kteří se na film chystají, pustit si nějaké písničky Clauda Francoise na YT, protože se prolínají celým filmem. Jéremie Renier byl pochopitelně středobodem celého filmu a jeho Cloclo byl víc než vynikající, když jsem ho srovnávala pak s originálem. Jediná vada na kráse byla asi přece jen dost dlouhá stopáž, ale vynahradila to nádherná Desplatova hudba spolu s bezvadnou retro atmosférou. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Do dnešního dne jsem měla Clauda Francoise za menšího perkusionistu, který skládal skvělé písně a bohužel se je i snažil zpívat. Siri tvrdí, že chtěl Francoisovi vzdát hold. Je-li tomu tak, musel to být pěkně nafoukaný zmetek. A než přešel na disco, skládal skutečně dobro muziku. Odpustím Sirimu drobné nepřesnosti, které musí vzniknout, když chcete za dvě a půl hodiny odvyprávět čtyřicet let, zkratce se zkrátka nevyhnete. Jen mě trochu mrzí, že když už byl zmíněn Gilbert Bécaud, mohlo být zmíněno i jejich společné vystoupení v srpnu 1974, aby z toho nevyšlo nepřátelství až za rov. Nu což. Jerémie Renier byl proměněn v téměř dokonalou repliku Clocloa, jako obvykle zahrál výtečně a dlužno dodat, že nezklamal ani v tanečních kreacích. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (1)

  • Po náhlom a nečakanom úmrtí Clauda Francoisa v marci 1978 bola jeho sláva ešte stále natoľko veľká, že vtedajší francúzsky prezident Valéry Giscard d'Estaing vyhlásil: „Pre mňa bol Claude Francois francúzskym ekvivalentom The Beatles." (Themyth)

Reklama

Reklama