Karlos80

Bohaté poetické záběry, typické Leonovské zpomalené záběry, hutné a velmi bohaté ztvárnění děje, složitá struktura vyprávění, různé dějové roviny a zpětné pohledy z období let 1922, 1933 a 1968, v nichž po čase leckterý divák může ztrácet orientaci. To vše v tomto tříapůlhodinovém spletitém a mnohovrstvém brilantně zfilmovaném eposu o jednom velkém ztroskotaném přátelství, kde bylo jasným cílem vykreslit obraz amerických dějin v časové posloupnosti..Vrchol Leonovy tvorby, dokonalost sama, mimořádně působivý a fascinující film, skvěle obsazený, zahraný a dokonale promyšlený do posledního detailu .Závěr stejně jako začátek filmu se odehrávají v čínském opiovém doupěti, takže je především pak v poslední scéně na místě otázka, zda opravdu nejde jen o vzpomínku vyvolanou odhalením, které anuluje Noodlesův dosavadní život, anebo jde jen o iluzi a fantasmagorii jednoho kuřáka opia, který se nikdy nezvedl s postele. Pro mě osobně "Top 5 Gangster's Movie of all Time "..

No, co, co, co?! Náčelníku, proč nás lidi nemají rádi..? To je ta vaše liberálnost, náčelníku..To jsou jen některé vynikající hlášky pronesené v této vynikající situační frašce a stejně tak i brilantní satiře vysmívající se v podstatě rozdílu mezi proklamovaným a skutečným..Celému filmu vévodí svým jedinečným, v té době už značně zralým herectvím, mladý prostoduše agilní a neohrabaný příslušník VB (Vladimír Pucholt), kterému je tu do ruky dána moc rozhodovat o osudech druhých..V uniformě a s čepicí se cítí být pánem nad všemi, povýšeně přikazuje a rozhoduje, co má kdo dělat..Vnitřně je však nejistý a zmatený, sám se dostal do situace, kterou nedokáže stoprocentně ovládat, na rozdíl od svého profesně staršího a zkušenějšího kolegy o životě ještě nic neví, hlavu má zaplněnou pouze profesními frázemi a ideologickými hesly. Zastrašování lidí by mu tedy šlo, běda, jak se někdo ozve. Pucholtova veskrze negativní ale jinak komická a celkem i milá postava, která se ve své hlouposti byla schopná dopouštět i nechtěného zla, byla zároveň asi nejsilnější složkou filmu, stojí na něm de facto celá myšlenka filmu..Byla to zároveň jeho poslední filmová role, před odchodem do zahraničí za lékařskou kariérou! Ostatní figurky byly vesměs vtipné, ať už znásilněná dívka (Iva Janžurová), rafinovaná a vychytralá venkovská dívka dvojí tváře, matka (Stela Zázvorková), starý otec (František Filipovský), se sebevražednými sklony, Hrzánova krásná přesvědčivá komická figurka ženicha, politováníhodná, směšná, věčně omdlévající a obracející oči v sloup, a v poslední řadě i jeho dva kamarádi, kde vynikl především Pavel Landovský jako bezchybný prostoduchý maník, který má nakonec ale i duši....Krásný film, od Jiřího Krejčíka můj druhý nejoblíbenější a v jeho filmografii tak 3-4 nejhodnotnější... 85%.

TOP 20 Českého filmu. Nová česká vlna v rozkvětu. Mimořádný mezinárodní úspěch na sebe nedal dlouho čekat. Vynikající souhra pánů Formana, Papouška, ale i všech herců, tedy spíš neherců. K tomu lze přičíst pochopitelně i krásnou hudbu šedesátých let - zde Jiří Šlitr a nebo rock'n'roll v podání Pavla Sedláčka. Pomaleji myslící zednický učen Čenda v podání Vladimíra Pucholta, zahrál opravdu velmi osobitě a víceméně bezprostředně. Film nemá skoro žádný pořádný děj, příběh prakticky chybí, ale i tak se člověk dokonale baví jak na tancovačce, tak i příhodou z plovárny, nebo jen všemi těmi jednoduchými a banálními rozhovory Čendy se svými vrstevníky. Kárání pana Vostrčila (otce učně Petra) v nevhodnou chvíli, zrovna když Čenda šel vrátit vypůjčenou dvacetikorunu, nemělo chybu. Výborný film o obyčejných mladých lidech, jejich dospíváním, problémech s rodiči, s láskami a s bravurním zachycením všedního života téměř autentickým a dokumentárním stylem. Tak, jak film uměl natočit Forman, umělo jen opravdu málo lidí. Můj první Forman, kterého jsem viděl. Muziky a Konkurs jsem nikdy až tolik nemusel.

Ze začátku, jestli sem náhodou zabrousíte, tak bych vás všechny chtěl upozornit, že tento můj komentář je tak trochu jednou velkou historickou výpovědí a pak teprve až názorem k filmu samotnému. Vše spolu ale souvisí...Svého času šlo skutečně o vysoce kontroverzní a skandální film, od kontroverzního a skandálního režiséra s kontroverzní a skandální tématikou. Kdo nečetl na toto téma alespoň nějakou zajímavou knihu nebo životopis (nejlépe "Caligula hrozivý bůh", Suetoniusův "Život dvanácti císařů" nebo Gravesův román "Já Claudius" zabývající se nejen tímto despotou, tak jako by nic nevěděl a může se jen domnívat. Možná to jsou všechno jen spekulace, ale něco pravdy natom bude. Každopádně tento snímek, jako žádný jiný předtím ani potom nedokázal vzbudit tolik vášnivých a emotivních debat, odpovědět na plno otázek a odpovědí. Film působí věrohodně a do jisté míry to i všechno do sebe pěkně zapadá. To že morálka v nejvyšších kruzích Říma v té době byla zkažená, krvavá, násilná a značně zkorumpovaná a že častým politickým nástrojem byla vražda, to je známá věc. A proč by navíc císař-krutovládce, který má více méně neomezenou moc a lid ho považuje za polovičního boha (v té době to bylo jakési hellénisticko-orientální království), nemohl ztratit zábrany vyzkoušet co všechno mu může projít a kam až může zajít ? Moc historických nepřesností v tomto filmu nenajdeme (až na velkou arénu-Colloseum, které v té době ještě nestálo, a ani žádný sekací stroj na hlavy-vážně neexistoval). Smrt Tiberia udušením, smrt Gemella, Macrův vzestup i pád-který ale ve skutečnosti končí trochu jinak, ale pěkně zahrané to na něj bylo i tak, se všemi jeho sestrami, pěstoval incestní vztah, ale žádnou z nich nemiloval tak jako Drusillu, když se mu zachtělo tak mohl mít jakoukoliv jinou ženou, která se mu jen zalíbila, opojení svou absolutní mocí, pozdější přemožení, když už neví coby a konečné záchvaty šílenství, které vyvrcholí až jeho násilnou smrtí (ano je tu i známý Cassius Chaerea nebo Cassius Longinus i pantomimický herec Mnéstér to všechno a tito všechny osoby zde naleznete, a to všechno dá se říct že se i skutečně stalo, stejně jako třeba nařízení vražd svých rodinných příslušníků, poradců, senátorů a lidí z vysoké aristokracie, samozřejmě že se zabraním jejich veškerého majetku, nucení senátorů pracovat v jím vybudovaným nevěstinci, vysoké, nesmyslné a neúměrné daně skoro na všecko, udávání a donáčení otroků na své majitele-do té doby nevídaná věc, spaní se svým koněm, olizování těla své mrtvé sestry, znásilnění nevěsty a ženicha brr.. je mi zle ! Toto byl úpadek Říma, který trval až do Neronovi smrti do roku 68 n.l, a pozdějšímu skoro jednoročnímu anarchistickému bezvládí, kdy se na trůně vystřídali čtyři císařové! Zpět ale k filmu: film působí jako velkolepé stylizované divadelní představení, scény jsou obrovské a členité a stále se v nich něco děje, všude mnoho lidí a každý něco dělá, když zrovna tedy ne*uká! Ke kratší soft-verzi, vydané před nedávnem se radši vyjadřovat nebudu, sám mám doma tu dvou a půl hodinovou,kde je všechno tak jak má. Filmové a sexuální orgie s ansámblem pornoherců z Penthausu, morální zásady nikde, svévolná brutalita, špatné hospodaření a konfiskace majetku senátorů, dekadence, sexuální extravagance, fyzické a psychické násilí, jednoduše teror, který neměl nikdo přežít, nikdo si nemohl být jist svým životem, ať se jednalo o hlavní aktéry, rodinné příslušníky a nebo jen o jejich přátelé a známé. Caligula si nebyl jistý před nikým a ničím, a vždy se obával svých domnělých nepřátel. Sedět u jednoho stolu s Caligulou, nebo být jen hostem na zábavě bych vážně v té době nechtěl. Na druhou sranu, odmítnou však tuto poctu, to se rovnalo sebe-odsouzení, tak si pak vyberte. Dostta se jen do jeho blízkosti, dát najevo že je člověk v něčem lepší, uznávanější, nebo dokonce hezčí, to bylo skutečně životu nebezpečné. On si vás pamatoval a už jste se ho nezbavili! V této ponuré vizi světa bylo snad jediným štěstím být mrtev, aneb kdo přežil toto jeho 4-leté běsnení mohl děkovat samotnému Jupiteru ! Sám Caligula byl také tak trochu závistiví a nepřející, pohrdal vlastním lidem, bylo mu dovoleno vše a na všech. Opět k filmu, pro roli Caliguly nemohli filmaři skutečně vybrat v té době lépe. Stačí se podívat jen na samotnou Caligulovu bustu:-) Malcom McDowell byl skutečně úchvatný ďábel a svou roli zahrál od začátku až dokonce opravdu bravurně a přesvědčivě. Svou smrt si předpověděl a sám si ji pak nakonec bohužel poprávu i zasloužil. Peter O'Toole jako císař Tiberius velký a nemilosrdný požitkář ale ve své podstatě také tak trochu zrůda, byl ronež vynikající, ostatní dá se říct že splynuli s davem. Ve filmu snad dokonce zazněli i Caligulovi známé výroky jako "Ať si mne nenávidí jen když se bojí", "Ještě jsem naživu", to vynesl, krátce po napadení atentátníky, nebo ta o té "jedné šiji a jednom národu." Pro mě jednoznačně jeden z nejlepších dramatických filmů ze starého Říma a jedna z nejlepších autobiografií, jednoho velkého megalomanského šílence, jaký kdy vládnul Římu. Možná to byl jen drastický, zvrácený, ohavný a hlavně perverzní pornofilm, ale v době vlády Caliguly tomu opravdu nejspíš tak bylo, a to se tu tvůrcům povedlo bez jakékoliv cenzury zachytit v plné míře (a říkejte si co chcete) a dokonale oproti dnešním rádoby historickým filmům, které sice násilí ukazují v plné míře, ale perverzi té doby jaksi opomíjejí a dělají jako by nebyla. Jsem rád že se toho kdysi tvůrci chytli i když se později někteří distancovali (Brass, Gore Vidal a herci McDowell, Gielgud a O'Toole) a ukázali tu skutečně vše! Hodnoceno a komentováno 8. 5. 2006. Komentář zde jako 25. v pořadí.