Čtec

Když propásnu Branky, body, vteřiny na ČT1, tak ještě velmi rád přijmu zavděk těmihle... A mají lepší komentáře z ef-jedniček... No a Poulíček, ten býval k sežrání, stejně jako Pouva, ten je taky dost jedlej :-)

Ten film neztratil za ta léta vůbec nic. Naopak, má atmosféru, což dnešním filmům většinou chybí. A vše dotváří úžasná Simonova a Garfunkelova hudba, ze které se také stala klasika... Jen tak mimochodem, na to, jakej byl ten Ben moula, tak ulovil až nepochopitelně báječnou slečnu :-)

Jako že jinak Dušek není můj šálek kávy, tak tohle bylo dobrý... Skoro bych řekl, že film kráčí ve šlépějích skvělých českých komedií 70. a 80. let... Vynikající herecké obsazení, včetně velice milé dámy s velkým D - Aleny Antalové.

Návrat závodníka Luďka Munzara (obdivoval jsem kdysi jeho výkony s nádherným Tatraplánem Sport). Tu kouzelnou formuli ve stodole jsem mu záviděl, taky bych chtěl mít v důchodu takovou :-).. Jinak poslední dobou oceňuji herecké výkony Lukáše Vaculíka. Na rozdíl od řady ostatních, kteří pouze odříkávají své role (samozřejmě Munzara nemyslím), skutečně hraje.

To nám princezna Fantaghiro zestárla... Teď je z ní lehce prkenná královna vdova. A vůbec - prkenní mi tu připadají tak nějak všichni.

Letní příběh mne zvláštním způsobem pohladil po duši, na konci jsem dost zalitoval, že to tak uteklo... Možná je to i tou skvělou Bretaní... A bral jsem skoro jako osobní ztrátu, že moula Gaspard nakonec z těch slečen neměl žádnou, a ani se nedostal na ten Ouesant. Tak nějak jsem se v tom poznal, včetně faktu, že na ten legendami opředený ostrov jsem taky chtěl a nakonec jsem tam ani já nebyl :-)

Bez zábran dávám odpad.

Dostala mne rekonstrukce klášterního kostela v Cluny, včetně popisu jeho vzestupu a pádu... O jeho architektuře jsme se sice učili, ale mít tak tenkrát tyhle prostředky, mohlo to být nesrovnatelně zajímavější. Vždyť já ani nevěděl, že už neexistuje... Jinak český název filmu je zavádějící, neboť se jedná pouze o ROMÁNSKOU francouzskou sakrální architekturu.

Poměrně zajímavý rozhovor v nevkusném prostředí. Docela jsem Klause litoval, do čeho si to musel sednout... A říkal jsem si, že takový TGM se tváří v tvář Karlu Čapkovi asi mohl lépe koncentrovat, než Václav Klaus při pohledu na odvážně odhalené nohy Markéty Fialové.

Velmi sofistikované střídání pasáží nechutných s pasážemi prostoduchými.