Čtec

Vybírám si. Díly s Katarínou Knechtovou 5* a Andreou Kalivodovou 4*.

Scénárista Petr Kolečko opět nezklamal. Tentokrát vymyslel krásný romantický příběh, přitom ze života, Vojta Kotek ho výborně natočil a já nemám absolutně co dodat. (A bezvadná byla "tlusťoška" Jitka Čvančarová a taky ten malej kluk.)

Přesně takový anticivilizační detox bych sám taky potřeboval. Jako sůl. Takže jsem Reese strašně záviděl. Ne tedy ty její starosti ze života před; ale zato ten její velký krásný těžký batoh, ten ano... A Cestu, velkou cestu, kde jsi na všechno sám, víš, že ti nikdo nepomůže (nebo s tím alespoň nemůžeš počítat), krásnou velkou cestu, která tě totálně přesahuje a v tom to právě je, cestu, na níž si tisíckrát říkáš, že selžeš, ale přesto víš, že neselžeš, cestu za překonáním sebe sama a přerovnáním životních hodnot... A taky se mi moc líbila muzika, zvláště ten Simon s Garfunkelem, jak byli zpočátku jen v takových sotva postřehnutelných náznacích, ale přesto tam byli, pak už už jen jen to vypuknout, že se to skoro nedalo vydržet, no ale na závěr konečně - El Condor Pasa v celé nádheře.

Obchází mne hrůza z toho, jak většina zdejších přispěvatelů a hodnotitelů vůbec nepochopila to, na co se koukala. Nebo tedy, lépe řečeno, jak to pochopila. A co je pro ni důležité (podružné blbosti) a co ne (podstata). Kdo se z historie nesnaží poučit, je na nejlepší cestě si ji zopakovat... Výborný komentář: Enšpígl.

Laura a její tygři mají pořád drajv. Jejich nejnovější Laura, Lucie Bakešová, zapadla perfektně a při svém mládí vypadá na výraznou osobnost. Je rozhodně nejen co poslouchat, ale i na co se koukat.

Pro hezkou a tajemnou Melody mám slabost... Koncert umí pěkně vygradovat a zvláště její "ruční práce" s publikem a taneční odchod z pódia při poslední písni mi utkvěly v paměti.

Jen je škoda, že v klipu není víc Björna. Jeho obleček je tak jedlej, že mu může konkurovat snad jedině David Bowie s nalakovanými prsty na nohou.

Normálně bych dal jen čtyři hvězdy - Muž z Ria je taková klasická blbina v belmondovském ražení (a že mám Belmonda fakt rád ... ovšem na Muže z Acapulca tenhle film nemá) ... ale ... Ale! Byla tam celá Brazílie, ba co víc, Brazílie začátku šedesátých let, to nejoptimističtější období, kdy se budovaly ty slavné brazilské pozdně funkcionalistické stavby ... v Riu, v Brasílii (novém hlavním městě) ... doba prezidenta Juscelina Kubitschka a božského architekta Oscara Niemeyera ... v těchto kulisách byl film natočen ... a mělo to ohromnou atmosféru ... alespoň tedy pro mne :-)

Denní hlídka prakticky nezbytně doplňuje tu Noční. Spoustu věcí z prvního dílu vysvětlí, doplní a uzavře. A přesto jako by to byl jiný film, mnohem lepší - od scénáře přes režii a kameru, najednou se objevil ruský humor (v tom nejlepším slova smyslu), skvělá muzika, originální neonové titulky. Je to ruské a je to výborné... Skvělá Žanna Friske jako neodolatelně pojatá temná vědma Alice Donnikova... Kdo jste viděl první díl, rozhodně nepropásněte druhý!

Ten film je jednoduše nádhernej, romantickej, milej. Přitom vtipnej. Moje krevní skupina. Nemám absolutně co vytknout (dobře, když už výjimku, která potvrzuje pravidlo, tak tu už dost překombinovanou scénu z Národní třídy ´89)... A výborná ústřední dvojice, roztomilý popleta Vojta (ten malý - Jan Maršál - je lepší) a krásná zrzavá beruška Ela (ach, Lucie Šteflová - už putuje do Oblíbených). Taktéž Táňa Pauhofová (taky ach..), Hynek Čermák a Jan Hartl se mi líbili, ale u nich už je to klasika, že jsou výborní... No a navíc ty vzpomínky z mládí... Ano, asi je to film pro takové ty - jak jen bych se safriš nazval - "mladé pamětníky". Proto tu zřejmě má tak málo procent... / .. Ještě mi to nedá - úsměv mi vyloudilo přečtení místních tagů: "láska, škola, manželé, komunismus, plavání, sametová revoluce" - nemá chybu, lépe bych ten film těžko popsal :-)