Daji

Musím říct, že 21 už mi tedy bylo, ale že by se mi někdo obtěžoval říct, jak cestovat do minulosti, to teda ne. K přání jsem dostala akorát zaobalenou výhrůžku. "Tak se snaž dodělat tu vysokou (jinak budeš nadobro černou ovcí rodiny)." Kde udělali soudruzi z NDR chybu? No, zřejmě jsou upřednostňováni nehezcí ginger angláni.. Víte co? Já se jdu tedy zavřít na záchod a zařídit se podle návodu Billa, hned jsem tu. Doufám, že jsem se moc nezdržela. Po nevydařeném pokusu se zaťatými pěstmi o návrat do srpna roku 2011, mi to nedalo a odskočila jsem si, promiňte.. Ano, je to film přímo pro mě. Člověk si po něm uvědomí, že sice zakryje určitá faux paux při představování své drahé polovičky rodičům, ale pokud vás prostě ta okouzlující bloncka odmítne napoprvé, musíte pochopit, že ani návrat do minulosti to nespraví. A cestování v čase za přítomnosti již narozených díťat? Při nejmenším riskantní! Aby vám poté doma nepobíhal po domě místo rozkošné holčičky třeba černoušek. Má to své výhody i nevýhody, jako vše. Každopádně je to film pro všechny rýpaly ve své minulosti - je na čase si uvědomit, že bychom se všichni měli snažit žít každý svůj den tak, jako by to byl náš poslední. Ponaučení proběhlo dříve, takže nezbývá mi než to vše shrnout. About Time byl příjemný film na takové to nedělní odpoledne.. Ne, dnes není neděle, ale.. určitě víte, co mám namysli. Ne? Já taky ne, to je v pořádku. Popojedem. Rachel opět okouzlující, Dohnala jsem nakonec taky nějak překousla, dosti originálních scén a vtipné průpovídky.. Příjemně jsem se bavila a to jsem si přála. Nemám, co bych vytkla. P.S. Restaurace po tmě? To se určitě hodí při internetové seznamce, když chcete z chlapa vytřískat na randíčku co nejvíce, ale nepotřebujete se koukat na tu jeho šerednou tvář. Ženy, do toho!

Zklamání, nesmysl, bez dějové linky, předigitalizované, vykrádačka... Mám pokračovat? Zkusí někdo natočit Dobrého Tátu, tak se naseru a půjdu zahnat do lesa své dva syny a naučit je Mauglího způsobům, tudíž luxovat, vymetat skříně, vylézat ze stěn a podlah, skákat ze skály a hrát hru, kdo dřív dopadne na větev. Ostatně jako každá správná matka, která nemá na výdobytky moderní doby, tudíž kadeřnici, kapku mejkapu a manikúrní nůžtičky.

Já vám fakt nevím. Hudba mě doslova přikovala, ale nebylo to to jediné, co vzalo kladivo (ne, to oslintané) a zarazilo mi hřebíky do hlavy ve tvaru "MILEY". Praly se ve mě pocity jako "Co to sakra je?!" a taky "Tak ta to dokázala rozbalit", ale spíš nad úžasem převládala nechuť. Házím dvě hvězdy, za ten její úžasně pronikavý hlas. Příště už ale raději bez klipu (no jo, z nasranosti se přeci dělají bláznivé věci, ale tohle bylo opravdu divné Hanno POMOnthovaná).

COWovina prvního řádu.. Nestačím zírat, co se na filmové databázi dokáže zjevit.

Já věděla, proč přestat chodit do sboru a na flétnu..

A jaké z toho plyne ponaučení?.. Nestrkejte nos (ani jakoukoli část vašeho těla), kam nemáte!

Na začátek musím konstatovat, že tenhle snímek mi jen tak z hlavy nezmizí.. Měl prostě v sobě to "něco", čím mě chytil a ještě dlouho nepustí. Přes počáteční nesympatie k Joaquinovi jsem se během páru minut lehce přenesla a dále se už jen nechávala unášet na vlnách melancholie, barev... Záběry byly slastí pro oko, upřímně mě výprava u Her dostala o něco více než u Waltera Mittyho.. Vše lazeno do odstínů růžovo-červené, moderní design s nádechem retra, překrásná hudba a... ten příběh. Soucítila jsem s Theem, radovala se s ním, brečela jako želva a prožívala s ním každou vteřinu.. Protože tohle není jen o lásce k nějakému stroji, jde o mnohem víc věcí, o nejniternější pocity v člověku, uvědomování si sebe samotného, braní věcí tak, jak přicházejí, dozrání mysli.. Každý si může ve filmu najít to své. Já rozhodně našla..................... "I don't know what I want.. I'm just always confused."

Stejně jsem jí fandila.

''Desire for knowledge is greater than the desire to let the fool.''

Člověk by si při nástupu do Call centra myslel, že se při zvedání telephounu unudí k smrti. "Dobrý den, pokud máte potíže s netopýry, ihned vás přepojím na Stanici mladých přírodovědců... Klátí vás manžel tak často, že mu nestačíte? Zvykněte si! Nevíte kde je nejbližší Starbucks? Navedeme vás!" Ale opak je pravdou.. Dobrá operátorka i pro oběť vraha skočí. Nejdřív vás chytře vystopuje, dá si pár neplacených přesčasů, popřehrává si telefonní hovory. Pak nelení, zvedne svůj zadek a běží vám na pomoc s hlavou od figuríny, místo toho, aby si vzala manželovu bouchačku a okamžitě toho fetišistického psychouše odkráglovala. Prostě Jordanina rutina. A pamatujte si! Nenechte se nikdy citově připoutat k oběti!!