Alesss

S mírným studem se hlásím k těm divákům, kteří tento film shlédli na základě zdejšího vysokého hodnocení, pak zírali a zírali na něco, co se dalo velmi těžce pochopit a ve finále polkli u závěrečných titulků a řekli si "ty vole, co to bylo?" a "tak tohle musím vidět ještě jednou"...

Asi budu opakovat to, co tu bylo už mnohokrát různým způsobem řečeno. Tak tedy - plus za Jamese Purefoye, velké plus za hudbu a malé plus za atmosféru krvavého středověku. Minusy sice žádné natolik závažné, aby to stálo za zmínku, ale i tak to vychází na obyčejný průměr, v žánru fantasy obzvlášť.

O severských dějinách toho vím tolik, co 99% české populace, tj. že tomu šéfuje Ódin a jeden z jeho synů je Thór, kterej kolem sebe umí mlátit kouzelným kladivem. O americké kinematografii toho vím tolik, co 99% populace téhle planety, tj. že všechno dokážou přetavit do popcornového komiksu, který nerespektuje tradice, ba ani dějiny. S tímto přístupem jsem přistupoval i k tomuto filmu a proto jsem nebyl zklamán, ale spíš příjemně překvapen. Branagh to sice nevytrhnul, ale asi tomu dost pomohl.

Málokdy mi připadá film lepší než kniha - tohle je ten případ. Krom Finchera a všech (VŠECH) herců za to bezpochyby můžou i magoři z The Dust Brothers... Vítejte v IKEA klubu!

Originální, strhující, drsné, něžné, jednoduché, komplikované... Doporučuji v originálu.

Smůla! Tento film jsem viděl nejspíš ve špatné společnosti (3 děti ve věku od 7 do 14 let) a následně jsme se shodli na několika věcech: a) Nebyl tam Ježíšek, ale jakejsi tlustej alkoholik v červeným hábitu - Míša, 7 let. b) Hanks ve všech podobách vypadal jak pedofil a všechny děti vypadaly jak panenky Chucky v různém stádiu zuřivosti - Kateřina, 14 let c) Ta cesta vlakem byla fááákt drsná! - Tomáš, 12 let. d) Achjo... - Já, hodně let.

Shlédnuto v japonštině s polskými titulky přes tiulky anglické a s nulovou znalostí hry TT. To bude asi ten jediný důvod, proč všechny uváděné přednosti oproti Esenci života považuji za slabiny. Jinak - vizuální orgie, které mi opět překopaly můj názor na to, co to je film.

Patřím k té "old generatinon", které hry FF nic neříkají! Nemám rád hudbu Elliota Goldenthala, nemám rád mango, anime a japončíky obecně! Od digitální grafiky nečekám pro film nic pozitivního. Ale tohle všechno neplatí (neplatilo v r. 2002) pro Final Fantasy: The Spirits Within. Tento experiment drobet přerovnal mé měřítko hodnot. Jak málo stačí, aby se člověk zamiloval do škaredé digitální ženské...

Nemusím sice zombíky a o hééreckém umění Milly Jovovich si myslím svoje. Ale tohle má fakt grády a pár super nápadů. A navíc - výtahová gilotina vyhnala pár hysterek z kina a porcující laser vyhnal i mou tehdejší přítelkyni. Zaplaťpánbů za Resident Evil :)))

V době svého vzniku to byl pro mne odpad, který přímo urážel mě i "všechny normální lidi". Dnes? Nadčasová klasika s neomezenou dobou platnosti a neomezeným ručením. Inu - asi jsem tehdy nebyl normální... Nebo nejsem teď? Nevím. Je mi z tý názorový změny tak blbě, že nemám ani tužku...