Rikky007

Je to předigitalizovaná zábava. Zábava bez jakýchkoliv nároků na mozek. I tak mě to bavilo víc než Souboj titánů. Drží to lépe pohromadě a je to bez hluchých míst.

Zásadní problém celého filmu tkví v uvěřitelnosti toho, že namakaný a opravdu "chytře" vypadající Stallone je superinteligentní mistr úniku. A taky ten jeho vztah s Arniem, který tu vystupuje, coby neméně vychytralý dobrák od kosti, který je neoblomný asi jako párátko. "I need a favour.", Arnie: "No fucking way!", "Do you want to get out of here?" Arnie: "OK, I will do it." No film jako celek nicméně působí dost dobře i přes slabší příběh, který mě trochu zklamal. Ale asi bylo bláhové myslet si, že by dva akční harcovníci ustáli něco složitějšího než v podstatě obyčejnou vězeňskou bromance s "tajuplným" podtextem.

Velmi působivé ztvárnění sociologických otázek v době moderních technologií - a tím působivé myslím často až znepokojující. Dlouho jsem neviděl film, který by mě dokázal tak zasáhnout ať už myšlenkou nebo upřímným vyjadřováním. Ačkoliv J. Phoenix nepatří mezi moje oblíbence, tady ukázal svoje kvality a musím smeknout. I režisér se vyznamenal se svým, abych tak řekl, příjemně moderním pojetím obrazu, které ale zároveň nebylo rušivé, spíš velmi umocňující emoce a momentální sdělení. To se taky málo komu zcela zadaří. Přestože mě tenhle film místy uváděl do rozpaků ve všech možných směrech, když se nad to člověk povznese, nemůžu si pomoct, je to, už jenom z akademického hlediska, velice mistrně zvládnutý kus práce. Navíc tohle vás opravdu chtě nechtě přinutí k (nemalému) zamyšlení....

Něco mezi amatérským kraťasem a profesionálním animákem. Krásně udělané prostředí se vším všudy. Zajímavá stylizace, i když úplně originální není. Dramaturgie ale dost pokulhává a příběh nenabízí nic překvapujícího. Vlastně to působí na mnoha místech zbytečně rozvláčně. Jinak řečeno je až příliš vidět, že to je rozvedení krátkého filmu.

Je to pořád sranda, ale působí spíš jako řadová americká teenage komedie, ne jako trhlý superhrdinský film, který se snaží držet skutečné reality. Už to není ono. Krev vystřídal puberťácký humor.

Příjemné překvapení - knihu jsem doposud neznal, nečetl, ale musím říct, že po filmu mám chuť se do toho dát. Už proto myslím, že film splnil účel. Samotný snímek se dá rozdělit na dvě části - dětský Top Gun a to opravdu některé momenty včetně Forda jsou skoro tak americké jako ve zmíněné klasice. A pak je tu kratší část, a to je dost razantní vystřízlivění do reality, v podstatě dospění postavy Endera. Problém je, že ten vývoj je až k neuvěření a celý film je takový strojený. Dost i na to, že se jedná o vojáky a vojenské prostředí. Dál mi tak trochu mi přijde, že podtext autorů (nevím zda to bylo tak i v knize) je zcela jasný: "Náctiletí vyhublí chlapci, kteří jste celý den u počítače, zvedněte si sebevědomí, podívejte, jak Ender, jeden z vás, nakonec všem velí a ještě se do něj zaláskuje celkem atraktivní vojanda". No možná jenom můj pocit... každopádně je to prostě o tom přijmout tu Enderovu hru a pak si můžete užít i vcelku originální sci-fi. Ani ne tak do obsahu jako do provedení. V tom je myslím jeho silná stránka a pro některé zároveň největší slabina.

Vizuálně dokonalý výlet na oběžný dráhu, který musí být dvakrát tak úchvatný ve 3D (neměl jsem zatím tu čest). Velice reálně působící a originální způsob snímání, který se zajímavě vymyká klišé podobných projektů. CGI opravdu nerozeznáte od reálu. Dál film samozřejmě stojí hlavně na Sandře Bullock. Já uznávám, že na její poměry a vůbec poměry Hollywoodských snímků to je velice dobrý výkon, ale na zadek jsem si z toho teda nesedl. Celkově vzato je to, jak to vidím já, spíš taková povídková, obsahově plytčí záležitost s dlouhými vesmírnými záběry á la Vesmírná odysea. Jednoznačně platí doporučení jít na to do 3D kina a užít si atmosféru prázdného prostoru, který ještě snad nikdy nepůsobil tak přesvědčivě.

Je to průměrná Marvelovka s opulentními CGI kulisami. Ohrané schéma, kdy se prastarý nepřítel vynoří odnikud, aby znovu nabyl moci (resp. své tajné zbraně) mě donutilo hned na začátku k úsměvu. Asi jsem na podobné věci už moc starý, ale i tak musím říct, že jsem čekal víc. Nemůžu se rozhodnout, jestli mě víc bavilo tohle nebo první díl, ale první alespoň nebyl tak přeplácaný a když člověk přetrpěl obligátní love story, bylo to vcelku dobré uvedení Thora na scénu. V pokračování mě bavily v podstatě jen části s Lokim a jeho hlášky. I když co se týče sebeparodování, taky Thor 2 nepřišel s ničím originálním. Hezky se na to kouká a na popcornové rande to určitě stačí, nic víc.

Michael Bay mě velice mile překvapil. Jeho možná nejlepší kousek paradoxně bez přehnaných speciálních efektů a monstrózní akce. Prostě hodně černá, skoro surrealistická komedie podle skutečné události (to je vážně neskutečný, co se vážně může přihodit), která je dynamicky natočená a dokáže vás vtáhnout. Sice by musela mít i něco navíc, abych ohodnotil výš, ale jinak - pokud se vám líbil Pulp fiction nebo Jackie Brown, skoro určitě vám tohle přijde k chuti.

Musím říct, že jsem nebyl daleko od toho dát druhému Hobitovi s chutí plný počet. To hlavně proto, že oproti prvnímu dílu neschází pořádná dávka akce a vtipu. Bavilo mě to od začátku do konce a to dost. Jenže druhý den po příchodu z kina jsem se dostatečně naladěn znovu podíval na Společenstvo prstenu a ta kvalita mi ve všech ohledech přijde lepší paradoxně u staršího snímku. A není to jenom knižní předlohou- že Tolkien v Pánovi prstenů už aplikoval mnohem sofistikovanější, vyzrálejší vypravování, narozdíl od pohádkového Hobita. To je v pořádku, že to bere Jackson v potaz a snaží se o to i ve filmu. Jde spíš o jednotlivé aspekty: Zatímco v LOTR trilogii se CGI používalo přiměřeně, jen kde bylo potřeba, tady se nechává až moc unést moderní technologií, jakoby za těch 10 let zlenivěl a to, co by dříve natočil v exteriéru, je v Hobitovi udělané ve studiu před zeleným plátnem. Musím také souhlasit s jinými, že Azog se nepovedl oživit tak dobře jako předtím Glum a působí hodně uměle společně i se svými vrrky. Samozřejmě to neplatí to pro všechno, ale zdá se mi, že se přeci jen na některých místech projevil časový pres, ve kterém to bylo produkováno. A pak jde o vypravování příběhu jako takového. Pro samou akci se vlastně, ostatně jako v Neočekáváné cestě, toho stane hrozně málo. Snažili se to trochu vyspravit epizodkou s Tauriel, která tam je evidentně jen proto, aby se do ní mohl Kili zakoukat (společně s Legolasem, který vypadá, ačkoliv má být úředně mladší, o dost vážnější a vyzrálejší než v Prstenové trilogii). Jenomže to je pořád málo. Takže s ohledem na to je to opět za 4 hvězdy. Stále je to jedna z nejlepších fantasy, které se podařilo natočit se spoustou dobrých nápadů.