emma53

Pilot zatím výborný. Do čtyřky mě nikdo nedostane ani za kamion zlatých cihel:-)

Celkem příjemná oddechovka. Klobouk dolů před Jennifer, dvacítky by ji mohly závidět. Je to stále kočka.

Tak jako se dokáži několikrát s obdivem podívat třeba na obraz Velkého kanálu v Benátkách, tak žel zhlédnutí životopisného filmu tohoto malíře mě stačilo jednou. Proč? Přiznávám se, že místy byl ukrutně nudný a musela jsem vynaložit obrovské úsilí vytrvat až do konce. Škoda.

Tak já tedy nevím. Mám představu, že vyjednavač musí projít určitým školením, kde je mimo jiné učí, že při takovém vyjednávání musí jít emoce stranou a musí jednat s chladnou hlavou. Tady jsem viděla Ha, která se potácela v emocích, téměř neustále se slzícíma očima. Tohle tedy neberu. Jak mám Son ráda, tahle role, kterou jí přisoudili se zrovna nepovedla. Netvrdím, že to byla její chyba, ale tvůrců určitě. Zato Min si to celkem pohodově užíval až do úplného konce. Jinak to postupné rozkrývání skutečné pravdy se povedlo i když konec jsem sice očekávala a tu jednu hvězdičku přihodím, jinak budu mít céres. 75%

Takové skoro sentimentálně laděné drama, na které se přes moje počáteční zdrženlivé dojmy dívalo nakonec moc hezky. Atmosféra Afriky 60 let byla dokonale vystižená a určitě k tomu velkým dílem přispěl i můj oblíbený, šaramantní Gabriel Byrne, který Ralphova otce, zmítaného nejen alkoholem zahrál skvěle. Takový opravdu milý filmek, ve kterém se mladý Ralph seznamuje se světem dospělých a snaží se svým způsobem orientovat v jejich tolik komplikovaném světě. A přidám se k těm, kterým se líbila hudba Patricka Doyla, která byla fakt krásná. 75%

Toho duchovna jsem zas až tolik nezaregistrovala, aby mě to nějak rušilo, to tam byly spíš jiné situace, které mně přišly hodně naivní. Ale už vůbec jsem netušila, že je to příběh inspirovaný skutečným životem takového muže, jakým byl Joe Bradford a za to přihodím tu jednu hvězdu navíc. 50%

Starý pán se svými nostalgickými vzpomínkami na mládí v domě s kterým se loučí. Vše ve velmi pomalém duchu, ale s nádhernou hudbou. Film na který musí být člověk správně naladěný.

Freddie jednou řekl : "Jsem rád, když lidi odcházejí z koncertů Queen pobavení, s pocitem příjemně strávené doby. Písničky Queen mi připadají takové odpočinkové, stejně jako dobrý film - z toho odcházíte s tím, že to bylo dobré a snáz se vracíte ke svým problémům ". A já k tomu dodám, že měl a má stále pravdu. Jako k životopisnému filmu bych asi měla pár faktických připomínek, ale mně to bylo tentokrát úplně fuk a nechala jsem se unášet muzikou, která jen tak nezmizí z našich hlav, potažmo našeho jávství. Mají v sobě něco, co se mnohým jiným a známým kapelám nepodařilo, byť se snažily sebevíc za celou svojí kariéru. Tudíž jsem to polykala jako film o jednom klukovi s velkým talentem, velkým srdcem, který mohl mít spoustu věcí o kterých se nám může jen zdát, ale najít třeba jen skutečného přítele byla téměř nadlidská dřina. Byl to film, kde pracovaly moje emoce na plný pecky a ano i slzy jsem uronila a to bych měla připomínky ke scénáři. A nakonec ještě jedna Freddieho hláška : "Ty moje zuby. Nelíbí se mi, jak vyčuhujou. Nechám si je upravit, ale pořád nemám čas. Jinak jsem ovšem naprosto dokonalý".

Já jsem šla do toho hlavně kvůli Jennifer, mojí sympaťačku z Dextera. Rozhodně bych tenhle seriál neházela do koše, dokonce se mně zdá podhodnocený. Je to klasika popkorňák, má to švih, nestačila jsem se výrazně nudit, ale zkrátka takových seriálů jsou mraky. Jennifer tady hrála spolu s Morrisem Chestnutem, který hrál bezvadně a dokonce musím přiznat a to nerada, že byly okamžiky, kdy jí zastínil. Jenn to zase umí skvěle s mimikou a tady jí využila velkou měrou. Za mě spokojenost. 70%

Celý film se nese v mysteriózním duchu a meditování o pomíjivosti života, proč umíráme, ale i o lásce. Kyoko a Kaito prochází právě fází života, kde si tyto otázky kladou, protože souvisí s jejich nejbližšími. Vše se vzájemně prolíná a moře se svými vlnami jen tiše, či bouřlivě přikyvuje. Já osobně jsem mírně rozpačitá a asi bych Still the water nedoporučovala každému. Pokud budete v rozpoložení, kdy budete mít chuť rozjímat o smyslu života a posléze o tom filozofovat, pak to bude pro vás možná to pravé. Ale záběry pod mořskou hladinou a nebo letecké na nádhernou, zalesněnou, hornatou krajinu byly strhující.