jarkametelka

Druha cast Duny se kvalitou v podstate nese v duchu prvni Duny.Prvni Duna nebyl nejaky sci-fi zazrak a druha Duna potvrzuje to,ze reziser serii nicim nevylepsil...Villeneuve nenatocil nejakou prevratnou sci-fi podivanou,ktera by se mela zapsat zlatym pismem do zlateho fondu kinematografie.Podle meho zrejme tato serie pohrbiva talent jinak celkem dobreho rezisera.Myslim,ze Duna neni pro Denise to pravy orechovy.Ale na druhou stranu na tom mozna vydela balik a mladsimu publiku se film bude libit.I kdyz to neni vylozene spatny film,tak si myslim,ze Denis ma na vic a ne se zahazovat s projektem,ktery mu mozna prinese penize,ale ne ocenovanou kvalitu...

Skoda zacatku filmu,ktery je omsely a nasledne sceny trapeni ze ztraty milovaneho cloveka zavani trochu tv kvalitou a nudi.Trochu i zamrzi obcas horsi vizual a zamrzi i finalni zachrana,kterou tvurci nenatocili.Me osobne trochu vadily i klisovite horrorove momentky,ktere mely ucel navodit vice desu a strachu a pusobi tak nekdy jako zbytecna vypln.Ale jakmile holky zacnou lezt na vez(ten kdo trpi zavrati,tak jako ja,se zacne zmocnovat zavrat,ktera ho neopusti az do konce filmu),tak jsem zapomnel na nudny zacatek,zacal prozivat s devcaty kazdy moment a ocenovat jak je to celkem paradne rozehrany a vymysleny "survive movie".Je zajimave co vse se da vymyslet a natocit na "obycejne" tv vezi.610 je napinavy,trochu horrorovy a primerene krvavy "survive movie",ktery fanousky tohoto typu filmu nezklame.A ten kdo nesnasi vysky,tak jako ja,na toho bude film pusobit jeste intenzivneji.

Nolan se rozhodl,ze natoci odlisny film nez ty,ktere nam po nekolik let nabizel.A opet zabodoval!Nenudi nas dlouhymi dialogy o fyzice.Soustredi se na zrod atomove bomby a jeho velka sila je v jeho rezii,ktera dokazala ze scen,kdy se v podstate jen povida vymacknout strhujici sceny viz sceny u vyslechu.Dokonce se dockame i nahoty a decentniho sexu.Coz jsme v Nolanovych filmech v takove mire jeste nevideli.I kdyz se filmu neda skoro nic vytknout(milovnici fyziky ale plesat radosti nebudou a uz vubec ne milovnici zivotopisneho filmu o hlavni postave),ale scena u vyslechu,kde vidime soulozici vidinu pusobi trochu otrepane.Nolan si chtel zrejme timto filmem uz konecne sahnout na sosku Oscara a ja bych se vubec nedivil,kdyby si nejakou plesatou sosku letos pohladil.Za rezii by si ji zaslouzil.

Nejnovejsi Mise jak jsem se docetl doplatila na to,ze vstoupila do kin zaroven s Barbieheimerem.Proto se z filmu pry stal propadak a druha cast je pry planovana i z duvodu stavky az snad na rok 2025!Ale to,ze se z filmu stal propadak to na filmu vubec neni znat.Je skoda,ze reziser(nedokazu napsat ani jeho jmeno natoz ho vyslovit)se trochu vykrada z predchoziho Falloutu,takze jeho rukopis snadno divak pozna a ma snad vrely(?) pocit,ze to toci ten stejny borec...Coz podle me je trochu ke skode a myslim,ze jestli reziser nevyjde brzo ze sveho stinu,tak se serie stane brzy nudnou,protoze v tomto filmu jsem mel zvlastni pocit,ze bych toto uz v pristim dile videt nechtel.A mel jsem s tim vlastne behem sledovani docela problem...Scenar nema nejak slozitou zapletku,v podstate je to honitba za klicem a namet pripomina Oko dravce.Ale chapu,ze jejich napad zacina byt aktualni a je varovanim...Dalsi skoda je,ze ve filmu neni nejaka scena ktera by me strhla a tim zapomnel na konsolidacni balicek Petra Fialy.Plachtici Tom v padaku neni az tak atraktivni podivana a jeho skok z motorky tolik streamovany na ruznych plaformach ve me nezanechal nejaky wau efekt.Ale vsechna cest Tomovi,ze se venuje parasutismu a letani obecne.Ja se vysek bojim.Nakonec,ale scena z vlakem z rozbiteho mostu pripominajici Friga na masine,kdy Buster Keaton nechal spadnout do reky opravdovou lokomotivu,coz byl pry pripad i tohoto filmu,neni spatna a docela pred VFX zelenym pozadim bavi.Ale co dela film strhujici je jeho paradni razancni tempo.Podle me sceny s klicem,kdy se jen povida a kdy se kazda ze stran snazi ho ziskat jsou snad zajimavejsi nez samotne akcni sceny.Co me dale potesilo,ze reziser zvolil trochu styl De Palmy,ktery se mi stylove libi a do serie Palmovo pojeti rozhodne patri a doufam,ze ho uvidim i v dalsich dilech.Odplata neni dokonalym a originalnim akcnak,nema nejak zazracny dej,nektere sceny jsme snad uz nekde videli a nejen ve Falloutu,ale reziser do nej tak busi svym akcnim tempem,ze vas nenecha ani na vterinu vydechnout a tim si pravem vybusil nalepku nejlepsi akcni film roku!Fanousek klasickeho americkeho akcniho filmu a Tomova sprintu na dlouhe trate nebude rozhodne zklaman!P.S.Nechapu,jak se jim darilo v tech rvackach nepozorovane krast ten klic.

Nejnovejsi zpracovani Dumasovy klasiky je natoceno v modernim temnejsim styly,tak jak se dnes filmy toci.I hudebni doprovod je tomu prizpusoben,takze co slysime je ve stylu Zimmerovych nadupanych "arii" alá Batman.A k tomu je ve filmu vsudepritomna spina,bahno,dest...Nic proti tomuto stylu,libi se mi,ale myslim,ze v tomto filmu mohlo byt vice "svetla"...Prvni pulhodinka se odehrava az na male vyjimky klasicky jak to zname.Po pulhodince se vsak snimek od predlohy odchyluje a sledujeme puvodni napady scenaristu,ktere do klasiky bodaji jako musketyrske kordy do kardinalovych vojacku.Me osobne to nevadilo,protoze vsichni ten pribeh zname,teda skoro vsichni,jak to pokracuje,ale takto nas tvurci matou a svadi nas na jinou neokoukanou cestu,kde primichavaji zname igredience.Coz je dobre,protoze nevime jak to bude dal,i kdyz vime jak to bude dal.Ale jak sledujeme cim dal dele jejich nove pojeti zapletky,tak se z toho nejak vytraci duch Tri musketyru,mam na mysli,ze hlavni ctyrka je tak nejak herecky bezbarva.Porthos je nezazivny a Aramis neni citlivy elegan,ktery by mel pusobit jako budouci knez.Dartagnan neni spatny a urcite se v nem skryva potencial,ale je plne nevyuzit.To same se tyka hlavne postavy Athose v podani Cassela a na ktereho scenaristi pravem sazi a priklani ji dulezitost,coz je dobre,protoze jeho postava tomu dava hloubku.Ale i on je potlacen v ramci moderniho vypraveni,ktere se soustredi spis na to jak nenechat herce vic rozehrat,ale nutit je chovat a snimat je spis jako v Nolanovskem Batmanu ze ktereho Nolan vytezil aspon Jokera...Prave Cassel je ve snimku nejvyraznejsi a byl by jeste vic vyraznejsi,kdyby...Eva Green nejak nezari a jeji postava zrejme dostane vic prostoru ve druhe casti.A ve snimku neni vubec pan Bonacieux!Souboje jsou snimany tak,aby pusobily,ze jsou natoceny na jeden zaber a pusobily tak realneji.Film ma slusny rozjezd,ale cim dal vic mu ubyva sil a ke konci uz ztezka dycha a vysilenim pada.Takze finale me zklamalo.Ale myslim,ze sve divaky si to najde,rozhodne to neni spatny film,ale nejedna se o lepsi verzi nez s Gerardem Barrayem. P.S.Porthos lezici v posteli jak se zenou,tak s muzem,hosi,tak to bylo opravdu trapne a stydte se takto nicit popularni dilo!Davam filmu 70 procent.

Nejnovejsi dobrodruzstvi Indyho by melo byt uz pry to posledni,ale podle toho jak to skoncilo,tak bych se nedivil,ze mozna nebylo...Duvod ukonceni serie je zrejme ten,ze Lebka nebyla financne uspesna a to same se neda zatim tvrdit ani o tomto poslednim vyletu doktora Jonese...A duvod,proc to neni zatim hit je prosty.Ale nez se k nemu propisu,tak zacnu pozitivne.Prvni polovina filmu je velmi povedena odpocinkova letni zabava,kterou jsem si uzival.Je to nabite akci a snimek ma to,co od nej ocekavame.I kdyz Mangold v akcnich scenach neni Spielberg a nektere akcni pasaze jsou trochu pritazene za vlasy a biji do oci,jedna scena za vsechny:proc doktor Schmitz zije a po narazu neni mrtvy nebo aspon mrzak,ale Nemci jsou zrejme asi z jineho testa,A k tomu digitalni prostredi,ktere pusobi obcas nerealne a digitalni lice omlazeneho Forda obcas se smrsknou do neprirozeneho tvaru.Ale to vse v prvni polovine divak asi prekousne nebot si porad rika,ze Mangold neni Spielberg,takze to hazime za hlavu a uzivame si celkem paradni akcni jizdu.Avsak jakmile se snimek preklopi do druhe poloviny sve stopaze,tak tam Indy narazi na obrovsky kamen urazu!Jeste vetsi nez z uvodni sceny z Archy a pred kterym Indy uz asi neutece.A to je zrejme duvod,proc tento film nema uspech a pisou se o nem negativni recenze.Ja osobne jsem kroutil nevericne hlavou,co,ze se to vubec na platne deje!Toto jsem ve filmu Indiana Jonese vubec necekal.Hodilo by se to do nejakeho jineho druhu filmu,ale do Indyho?Kdyby to tvurci aspon nejak jenom naznacili a zahalili to nejakou magii nebo tajemstvim.Finale by melo byt vyvrcholenim snimku,cekal jsem nejakou 20min akcni scenu,tak jako v predchozich dilech a misto toho jsem dostal docela pekne narezano v podobe nalezu Archimedovych hodinek a to nemluve o tom co se delo dal,ale prijemne to rozhodne nebylo.Finale pusobi spis uz jako komedie a cely snimek schazuje.Nedivim se,ze na to moc lidi uz podruhy nechodi.Protoze ve druhe polovine filmu neni na co zajimaveho se vlastne divat a spis to otravuje.Ale je mozny,ze nekomu to vadit nebude.A k tomu chybi nejaka nostalgie,nejake dustojne rozlouceni se serii.Bohuzel druha polovina film uplne zabila a na snimek se v dobrem vzpominat asi nebude.Snad jen na tu prvni polovinu...

Jan Zizka je ambiciozni projekt Petra Jakla a spol.Kostrou pribehu je unos Kateriny a nasledny dopad jejiho doruceni...Takto tvurci zvolili osu pribehu,ve ktere je slabina a zaroven sila celeho filmu.Slabina v tom,ze se muze stat,ze to neni tak scenaristicky zajimave a pestre.Sila v tom,ze nabizi motiv lasky a popripade souboju druhe strany se zmocnit Kateriny a tim padem dava prilezitost k dynamice pribehu,coz byl zrejme ucel.Takze zalezi na tom,jestli tento namet prijmete a nebo ne.Takze to neni film pro historiky,kteri s brylemi studuji tluste knihy z ceske historie apod.Ti budou zrejme z tohoto napadu zklamani.Naopak,ti,kteri ocekavaji moderni prosty zapadni styl vypraveni budou poteseni.Ve filmu jsou nektere veci,ktere mi trochu nesedeli.Mam na mysli scenu,kdy se vraci po unosu vudce vojaku bez Kateriny na hrad a nahle je strih ve kterem ho vidime nahle v lese zrejme hledajici Katerinu.Tato scena na me pusobi trochu divne.Bitvy maji docela napad,i kdyz nejsou tak masove a spektakularni jak bychom ocekavali.Ale to je asi zpusobeno tim,ze Zizka jeste nemel u sebe tolik bojovniku..Na druhou stranu souboje jednoho na jednoho maji razanci jako ve Scottovych velkofilmech.Jakl dobre odhadl,ze cesti herci do hlavnich roli by se do tohoto stylu snimku nehodili a je to i muj nazor,protoze natacet filmy zapadnim stylem ve kterem by hrali cesti herci(nic proti nim) by nebylo to prave orechove.I kdyz scenar neni nejaky zazrak,tak Jakl dokazal,ze je film pusobivy,napinavy,krvavy a nenudi.Jakl je i fanousek dronu,protoze zabery z neho jsou efektni,mozna by jich nemuselo byt az tolik.Podle meho nazoru film jeste nema na to uchytit se v zahranici.Chybi mu jina latka ke zpracovani,protoze nase historie asi nikoho ve svete zajimat nebude i kdyz z te ceske historie toho neni moc k videni.A taky dej neni moc originalni.K druhemu zhlednuti filmu me v podstate na nem nic nelaka videt znovu,nejakou zajimavou scenu apod.Kdyby snimek mel masovejsi bitvy(ty nas zrejme cekaji jak napovida konec v pristim filmu o Zizkovi,pokud teda vznikne),pestrejsi lokace(ne jen jeden lom a jeho okoli)a trochu napaditejsi akcni sceny,tak by se dal merit se zahranicnimi velkofilmy.I presto si myslim,ze Jakl odvedl skvelou praci,a i kdyz jeho film neni dokonaly,tak rozhodne stoji za zhlednuti a ja davam na ceske pomery s primhourenym okem i bez Zizkovy pasky na oku plne hodnoceni.Pokud bych mel porovnat Zizku s poslednim nudnym historickym pocinem Ridleyho Scotta Posledni souboj,ktery je jeden z nejhorsich filmu roku,tak z tohoto souboje vychazi bezpecne a jednoznacne Jakluv Zizka. P.S.Fanynky Bena Cristovaa zrejme tento film mit asi moc rady nebudou.A ti,kteri ho nemaji radi si film uziji.

Nove zpracovani ze zivova Normy Jean je poradne peprne a kontroverzni.I kdyz je to spise vic fikce nez pravda.Pry.Trochu to pripomina jeden televizni snimek,ktery muzete obcas zhlednout na nejake komercni Tv.Ale ten neni samozrejme tak "ostry" jako tento.Co se da snimku vytknout je jeho scenar,ten rozhodne nepotesi zaryte fanousky biblioteky teto blondynky nebot jako klasicky zivotopis se tento snimek neda brat.Proto v nem chybi nektere filmy.napr moje oblibene a skvele drama Mustangove.atd. Ale reziserovi neslo o to zachytit chronologicky karieru teto ikony filmove krasy.Jde vic do hloubky,nori se do psychologie postavy.A to se mu celkem dari.Tim snimek ziskava syrovejsi podobu.Velky podil na tom ma i skvela kamera,ze ktere lezou zajimave zabery jak ze "sirokacu"(objektivu),tak s objektivy s malou nebo velkou hloubkou ostrosti s velmi velkou svitivosti.Tim dostava snimek vice intimnosti a originality.Dalsi aspekt je jeho pristupnost a kontroverznost nebot ve filmu se to docela hemzi sexem a scena s JFK je jedna z nekontroverznejsich scen na filmovem platne.I kdyz takove sceny nejsou uz dnes moc velkou vyjimkou,tak je o to pusobivejsi,ze je to s prezidentem.Film neni urcen pro ty,kteri se chteji puritansky bavit pri klasickem zivotopisnem snimku.Ti budou urazeni a poboureni.Tento film provokuje.Role byla sverena vychazejici hvezdicce Ane de Armas na kterou jsem pel chvalu v nejnovejsi bondovce.Pro jeji usmev nebudu asi jediny kdo ma pro nej slabost.Jinak role Marylin byla pro ni vyzvou se kterou se odvazne poprala.Snimek ma spis ambice umelecke nez komercni.A to se mi libilo.Hltal jsem ty obrazy,ktere jsou originalni a neotrele.Klidne si dokazu predstavit,ze si kameraman bude odnaset Oscara za jeho zabery a reziser bude minimalne nominovan...P.S.Zajimalo by me jak na scenu s JFK reaguji jeho rodinni pribuzni,popripade jeho priznivci.

Je trochu zarazejici,ze na pokracovani uspesneho Top Gunu se cekalo pres tricet let.Druhy dil se nostalgicky vraci i s auntetickymi zabery do prvniho Top Gunu a navozuje tak nostalgii a melancholicnost.Snimek se tak veze trochu na smutnejsi vlne,ktere zapusobi na puvodni fanousky,hlavne sceny s Val Kilmerem,teda jedna scena a druha bez nej,muze vehnat fanouskum slzu do oka.Ten,kdo moc Toma Cruise nemuze vystat jako herce mozna kvuli tomuto filmu k nemu najde cestu nebo aspon uzkou a kratkou cesticku nebot jeho Maverick je klidny,vyzralejsi,citlivy a v jeho tvari cteme smutek jak ze ztraty jeho pritele,tak z zivotnich zkusenosti,kterymi snad jeho postava musela za tricet let projit...Skoda,ze charaktery novych clenu mohli byt lepe vyuzity a zahrany,ale naznaky jsou tam,mohli vsak byt trochu zivejsi,hlavne vztah Mavericka se synem jeho mrtveho pritele mohl byt vice vyhrocenejsi.Posledni letecka "Mission Impossible" je celkem paradni akcni jizda a ja si ji uzil.Top Gun je prijemne prekvapeni tohoto roku,takze by vubec nevadilo,kdybyste se na nej podivali novyma ocima.

Luhrman sve filmy zacina tak,ze nas vtahne do filmu jeho divokosti,buracejicich rytmu a hlucnosti,nacez dramaticka slozka u nej zacina fungovat az pozdeji.A to je presne pripad jeho Elvise.Hodinu a pul sledujeme spis atrakci bez citu,bez proniknuti hloubeji do postav a bez dobreho pribehu.Snimek se tak trochu pri sve stopazi vlece...Je to velka skoda,protoze kdyby svuj snimek zacal,tak jak ho konci,vznikl by vyjimecny film.Takto nejpusobivejsi z celeho filmu jsou leta sedmdesata a vyhroceny vztah mezi plukovnikem...Leta padesata maji v Elvisove zivote rozhodne tez dramaticke chvilky,ktere Luhrman zminuje,ale nedokaze to zasadit poutave do pribehu.Spis chvata a soustredi se na zpracovani divokych vystoupenich nez na psychologii postav,potazmo deje.V letech padesatych chybi prelomova pisen jako Dont Be Cruel,chybi jeho rvacka,do ktere se zapletl,chybi zminky o filmech jako Jaillhouse rock nebo King Creole atd.Chybi toho hodne,takze historikove nebudou nadseni.Ale chapu,ze vtesnat vsechno do filmu je zhola nemozne.Problem vsech filmovych zpracovanich o Elvisovi tkvela v letech sedesatych.Tam tvurci vzdy narazeli.Bohuzel narazil i Luhraman.Rychle sedesatky projede a chvata do let sedmdesatych,ktere se po dramaticke slozce povedly.Jinak vystoupeni jsou natoceny velmi dobre.Co vsak zamrzi je i to,ze scenar nenabizi hercum Hanksovi a Butlerovi moznost jit vice do hloubky.Coz je obrovska skoda,protoze tito hosi,,o Hanksovi nemluve,maji potencial...Co me vsak potesilo,je vykon Austina Butlera.Ten hraje Elvise skvele,je videt,ze ho peclive nastudoval a myslim,ze by si zaslouzil minimalne oscarovou nominacku.Nekdy jsem mel pocit,ze vidim opravdu Elvise,i kdyz v nekterych zaberech byl pravy Elvis.Film myslim nepotesi ani moc fanousky Elvisovy hudby,ktera je az na drobne odchylky moderne zmixovana a dokonce slysime i rap,ktery se do tohoto filmu podle me vubec nehodi.Soundtrack priznivce hudby 50 a 60 let tedy vubec nepotesi.Utoci spis na mladsi publikum a je to logicke,protoze Elvisovy skladby vychazi porad a porad a tvurci to chteli trochu inovovat.Toto zpracovani o hudebni legende nebude takovy hit jako bylo o Queenech a troufam si napsat,ze dokonce Luhrmanuv Elvis upadne do zapomneni.Snad jen vykon Austina Butlera,bude nalezite ocenen a bude snad pritahovat nove divaky.