obitus

V zásadě stejné jako Snyderův Dawn of the Dead - rychlejší, akčnější a krvavější než originál, ale prakticky bez atmosféry. Taková průměrná sterilní podívaná pro teenagery, s několika (málo) zajímavými scénami.

Já jsem byl, narozdíl od většiny ostatních, kvalitou a vynalézavostí triků poměrně potěšen a film jako takový jsem si užíval. První půlka jede podle povinného schematu monster horrorů, druhá pak je naprosto šílená a hodně mě pobavila. Rozhodně je Mravenčí teror příjemnou nostalgickou podívanou, která si neklade žádné velké nároky.

Potřetí a zase jinak. Tvůrcům nelze upřít snahu o jakous takous originálnost, kdy zmutovaným vidlákům staví do cesty místo ječících modelek řvoucí hory masa v podobě uprchlé bandy trestanců. Je jen škoda, že tahle dějová linka s mutanty až tak nepočítá a nebýt několika málo scén, mohl hlavního záporáka hrát libovolný český strejda, který si po sobotách hraje v lesích na myslivce. I přes to jsem se ale docela bavil a neměl bych problém si třetí Pach krve pustit za rok znova.

Na návrat Franka Henenlottera se v určitých kruzích skalních fandů čekalo pomalu jako na obdobné comebacky Marinse, Argenta či Romera. Bohužel, ta tam je ona prazvláštní atmosféra jeho starších filmů, a to i přes fakt, že námět je podobně ulítlý. Příběh dívky se speciální vagínou (a zřejmě i dělohou), která jí dává schopnost donosit a porodit děcko během několika minut a chlapce s obřím, poměrně samostatným penisem, je sice zajímavý, nicméně triky jsou ještě horší než před 20 lety a ani na herce už Frank nemá tolik štěstí. I s přihlédnutím k faktu, že v Bad Biology nalezneme pravděpodobně nejdelší orgasmus v dějinách kinematografie a několika režisérovým nápadům musím hodnotit výše než tematicky podobný One-eyed monster.

Jelikož hlavní hrdina, náctiletý hošík, má rakovinu, přestěhuje se jeho rodina do postaršího domu, ze kterého je to blíž do nemocnice. Ukáže se, že dům byl kdysi márnicí a že hošíka a posléze i jeho blízké pronásledují duše těch, co tu zemřeli. Bla bla, tak za originalitu Haunting in Connecticut bodíky určitě nedostane. Nedostane je ani za herce, hlavní hošík je nesympatický až do bolí a jediná hezká mladá holka neukáže, i přes dlouhou sprchovou scénu, ani bradavku. Čím však tenhle horror boduje, je slušně odvedené řemeslo, ve kterém vše šlape jak má, lekačky jsou správně načasované, závěr dobře graduje a nápad s očními víčky je správně creepy. Celkově mi z toho vylejzá velmi slušný průměr, který zbytečně hyzdí třeba naprosto zbytečná postava kněze.

V rámci filmů o strašidelných domech slušný pruměr, který nezaujme ani příběhem (pár si koupí staré sídlo, pozve si tam pár kamarádu, v sídle straší...) ani zpracováním a hereckými výkony, ale který zároveň nijak výrazně nenudí. Jsem rád, že jsem film při své honbě za prokletými domy ve filmovém horroru viděl, ale opáčko už si nikdy nedám. Mimochodem závěr je opravdu hodně bizarní.

Filmům studia Hammer, které se odehrávají v "současnosti" se většinou vyhýbám, přeci jen mám raději mlhu a staré hrady, ale tentokrát jsem udělal výjimku. A ne, že bych snad byl vyloženě naštvaný, ale tenhle film o dívce, která se se svým manželem přestěhuje do obří chlapecké školy, aby tady trpěla útoky podivného jednorukého muže, mě dvakrát nezaujal. Herci jsou do jednoho dobří, aby taky ne, ale příběh je poměrně nezajímavý a tempo se vleče jak rychlíky Českých drah. V rámci kompletace Hammerovské produkce Fear in the Night určitě zkoukněte, ale na sváteční večer si ho neschovávejte.

Stará kombinace primitivního slasheru a whodunit, ve které se skupinka teenagerů ocitá ve starém domě (odtud název i důvod, proč jsem film sledoval), aby si je tam jeden z nich postupně podával. Lehce naivní pojetí je vyvážené místy docela slušnou atmosférou a určitým průkopnickým oparem filmu. Nicméně to není žádný zázrak, spíše záležitost pro kompletisty.

"Jsem mučitel třinácté úrovně pekla, dělám si s lidmi, co chci." Když tuhle větu pronese Kane Hodder, převlečený za kardinála, v místnosti, kde jsou dvě nahé blondýny, jeden albín, bývalá hvězda Star Treku, těhotná žena a pentagram, musí být každému fandovi jasno. Born je sračka, brutální sračka, ale místy extrémně zábavná. Některé scény jsou neuvěřitelné a přerod frigidní panny ve věčně nadrženou těhulku během jednoho dne jednou vstoupí do dějin. Mé zvrácené já, toužící po nablblé horrorové zábavě, bylo uspokojeno, ale asi už nikdy nenajdu sílu podívat se na Born znovu.

Australské filmy konce sedmdesátých a začátku osmdesátých let (například Next of Kin, Thirst) se vyznačují zvláštní a zajímavou atmosférou a také neschopností dosáhnout na nejvyšší kvalitativní příčky. Nepochopte mne špatně, ony jsou zajímavé a stojí za zkouknutí, ale při jejich sledování si budete stále říkat, že tomu něco chybí. A právě takový je i příběh Alison a jejích devatenáctých narozenin. V zásadě jde o klasický satanistický horror s pomalým dějem a solidní atmosférou, který by neměl utéct především milovníkům satana či klokanů.