obitus

Spise nez pokracovani jde o variaci na pribeh Americkeho vlkodlaka v Londyne. Bohuzel jsme o 16 let dal, takze horror prakticky ustupuje a zustava skoro jen komedie, byt misty hodne cerna. Jestlize puvodni film mel uzasne triky tak parizsky vlkodlak je digitalni a to tak ze hnusne. Sice je to porad sranda, ale bohuzel jen sranda.

Hodne zabavna variace na vlkodlaci filmy. John Landis v sobe nezapre velkeho znalce a fanouska horroru. Skoda ze se mu nepodarilo svuj scenar z roku 1969 zrealizovat uz v sedmdesatych letech. Poplatnost osmdesatkam je z Vlkodlaka citit hodne a i kdyz je to legrace, precijen bych radeji cisty horror. Protoze pasaze nahanejici strach, pripadne znechucujici jsou udelane uzasne, v cele s oskarovou scenou premeny, stvorenou dalsim velkym fandou - Rickem Barkerem. Vpodstate povinnost.

V zaverecnem dile Hammerovske Frankenstein sagy nalezame barona jako praktikujiciho lekare v sanatoriu pro dusevne chore. Skryva se zde pod "vynalezavym" nickem Dr. Victor a jeho pravou identitu znaji krom reditele sanatoria pouze dva asistenti, Dr. Helder a divka Sarah. FATMFH (fuj) predstavuje Hammerovsky prumer, nejvice me mrzela prakticky naprosta absence exterieru, at uz umelych, nebo prirozenych. Vpodstate cely dej se odehrava ve trech mistnostech, nastesti zestarly, ale stale skvely Peter Cushing skoro nesleze z obrazu a nehrozi tak zachvaty nudy. Vice nez obvykle je tu patrna absence vyrazneho zenskeho prvku, prestoze Sarah je splnenym snem kazdeho muze - je krasna a nema. Film je mimo jine zajimavy i dost otevrenym pristupem k zobrazovani nechutnosti a skutecnosti, ze jde o vubec posledni praci fenomenalniho Terence Fishera.

Uprimne, je mi docela jedno, jak verne se film drze pocitacove predlohy, pokud me dokaze pobavit. Bohuzel Doomu se to nedari skoro vubec. Vsechny jen trochu lepsi a zajimavejsi sceny jsou spjaty s Rockem, ktery na sebe spolehlive strhava veskerou pozornost. Kdyby to byla hodina The Rock vs. Peklo byl bych urcite spokojenejsi. Nanestesti je tady spousta zbytecnosti, v cele s Urbanem, ktery se sice umi skvele mracit, ale uz nic jineho. O pribeh mi vubec nejde a triky na urovni AvP neurazi, bohuzel se to cele hrozne vlece a to je u akcniho filmu vzdycky trochu problem. Z drimoty me vytahl az uplny zaver (ne ovsem trapna FP scena). Dalsi promarnena sance, ale precijen lepsi nez Resident Evil.

Prijemny prurez filmy, ktere jsou soucasti vlkodlaci monster kolekce. Nejvetsi prostor je logicky venovan Wolf Manovi a uzasnemu Lonu Chaneymu jr. Krom notoricky znamych faktu je tu i nekolik opravdu zajimavych pasazi, napriklad vypraveni Ricka Barkera o neslavnem konci genialniho Jacka Pierceho, nebo pasaze venovane muzice. Rozhodne zajimavy doplnek skvele filmove serie.

Zacina to moc pekne - stare rodove prokleti, brutalni vrazda maleho chlapce, krasna a zoufala divka - co vic si prat? Bohuzel autori, i kdyz meli naslapnuto na pekne stylovy horror, zmenili zanr na krimi riznutou nejakou tou love story a to bohuzel krimi, jejiz rozuzleni uhadnete stejne snadno, jako uhadnete hlavni tema pornosbirky Klauna Dominanta. Nastesti hodne zachranuje uchvatna mlhava atmosfera a opravdu krasna hlavni hrdinka, ktere to zoufalstvi a bezmoc okamzite uverite. Jeden bodik prihodim za tema zeny - vlkodlaka, ktere je v horrorech zatim trestuhodne zanedbavane.

Velmi pravdepodobne prvni vlkodlaci film vubec vznikal puvodne jako dalsi z variaci pribehu Jekylla a Hyda, ale nastesti se pretransformoval v neco vic. Pretransformoval doslova, elvisovska maska vlkodlaka je nadherna a promeny jsou na rok vzniku reseny sikovne - autori si zkouseli poradit i jinak, nez serii prolinacek. Co me vsak nejvic uchvatilo (a uznavam, ze tady je to hodne subjektivni) je pribeh. Botanik (!) patra v Tibetu po velmi vzacne rostline (!!) ktera kvete pouze za mesicniho svetla a je pri tom napaden vlkodlakem. Velka cast pribehu se pak odehrava ve sklenicich a zahradach a dojde i na dalsi rostlinky (!!!) a tech botaniku co tam je.... :). Mno konec masturbace a zpet k filmu. Herecky mu neni co vytknout, hlavni postava, na ktere podobne projekty vzdy stoji, je ztvarnena skvele, ale me upoutal predevsim karpatsky botanik Dr. Yogami, skoda ze jeho postava nedostala vetsi prostor. Mam moc rad vlkodlaky, jsou to takova "nejlidstejsi" monstra, vetsinou zoufala a ztracena a Werewolf of London je jednim z nejlepsich vlkodlacich filmu vubec .... A proc se vlastne netoci vic horroru, kde jde hlavne o kyticky? :(

To ze Romero se do vetsiny svych horroru snazi vecpat kritiku spolecnosti je vec obecne znama. V Crazies se pustil do armadni masinerie a to opravdu poradne. Je zajimave, jak moc tenhle ctvrty Romeruv rezijni pocin pripomina NOTLD. Pri havarii letadla se do vodovodu maleho americkeho mestecka dostane nova bakterialni zbran, zpusobujici vselijake zmeny chovani u infikovanych lidi. Zmeny samozrejmne k horsimu, castym symptomem je silenstvi a chut vsechny ve svem okoli povrazdit. Role jsou na zacatku rozdelene pomerne jasne, ale v prubehu filmu se ukazuje, ze nic neni cernobile a vojaci v bilych oblecich a plynovych maskach, slepe poslouchajici jakekoli rozkazy, jsou pro hrdiny casto vetsim nebezpecim, nez nemocni. Pribeh je tedy pomerne zajimavy a nepostrada silne momenty - predevsim uvodni scena je genialni a vyrovna se dovadeni mezi maminkou a dcerkou ve sklepe v NOTLD. Bohuzel, film ma i par masarek. Predevsim zdlouhavost a utahanost nekterych scen obcas spolehlive uspava, vystrihnout par minut by jiste neskodilo. A jak bych par minut vystrihnul, tak bych natahl konec, ktery je klasicky "Romerovsky" nezvladnuty.

Rok pred Usvitem natocil Romero komorni pribeh o chlapci, ktery si mysli, ze je upirem...nebo si to jen nemysli? Pribeh je pomerne jednoduchy, ozvlastneny predevsim cernobilymi flashbacky, ktere jsou do filmu skvele vkladany. Postavy jsou celkem nezajimave, samozrejmne krom Martina a predevsim jeho silne vericiho strycka, ktery se vsemozne snazi ze sveho synovce dostat zlo. Moje vytky smeruji predevsim k hodne rychlemu, i kdyz skvelemu konci, je trochu skoda, ze to Romero tak uspechal. Uvodni titulkova scena ve vlaku je naproti tomu nadherna. Rozhodne zajimava a netradicni upirina.

Warlock je rozhodne zajimavy a trochu rozporuplny film. Na jedne strane pekne cti ruzne povery a legendy o carodejnicich a je pomerne drsny, na strane druhe je v nem par, byt cernohumornych, vtipku, ktere jej odlehcuji. Vzhledem a celkovou atmosferou presne zapada do zlatych 80. let, kdy filmy byly jeste zabavne. Neni se co divit, reziserem je clovek osmdesatkama odkojeny. Pribeh o ceste zleho carodeje a jeho vecneho pronasledovatele do 20. stoleti neni prilis objevny, z dnesniho pohledu je zajimave, ze jde o druhy realizovany scenar Davida Twohyho. Velkym plusem je rozhodne obsazeni meho oblibence, charismatickeho Juliana Sandse do hlavni role, jako brutalni carodej je uzasny. A nejlesi cast filmu? Urcite ta, po ktere Walock zacne litat.