RF

Nejlepší byla první scéna, tedy záběr na dveře s hudbou. Poté nuda, nedokoukáno.

Po shlédnutí snímku, nějak po půlnoci, se ve mě probudila silná emoce odporu, vzdoru proti systému, proti uhlazenému životu, který žiji. Myslel jsem hlavně na to, že je správné, když si člověk žije život po svém a je na místě se občas neohlížet na ostatní. Ze závěru filmu jsem měl pocit, že by člověk měl být hlavně sám sebou. A celkově ve mě film vyvolal velkou chuť se podívat do NYC, což souvisí i s tím, že někdy by člověk měl dělat věci, které cítí, že jsou správné a ne dělat jen věci, které se od něj očekávají a kopírují pomyslnou dráhu budoucích kroků.

možná, že mě tento film dožene stejně jako Permanent Vacation, ale nevím. Neřekl bych, že svoje hodnocení přehodnotím. Pár dobrých momentů a vyvrcholení (i když nechápu proč zrovna ten, který v pizzerii pracoval, prohodil oknem tu popelnici)

kromě zachycení reálijí pamní doby a překrásné herečky v hlavní roli mě tento filme vůbec neoslovil.

Ze začátku mi film připadal jako nějaká imitace Evžen Oňegin, ale jen do nějaké chvíle. Velmi temná a expresivní scéna ke konci filmu v rodinném sídle - spící služební, opilci okupující zámek, cizinci hrající karty (dobré aranžmá).

Tento díl bavil nejvíc z nově natočených, protože a jednoduše Star Wars bez jedi není ono. Film měl hned jiný náboj, více tajemná, možná mysteriozní. Jen mě unavovalo, že děj byl celou dobu prolnutý bojem. Podobná situace nastala u minulého dílu na konci filmu, kdy byla závěrečná bytva. Příběh vyhrává nad efekty a akcí.

Tak do půlky to mělo vzestupnou tendenci, ale konec byl slabý.

Někdy je doktor větší pomatenec a blázen než pacient.

První důležitá věc je, že po shlédnutí prvních šesti dílů jsem dalších 14 (první série) dokoukal za jeden den. Co mě k tomu vůbec vedlo? Odkládal jsem učení na zápočet z francouzštiny. Sice mě to chytlo a chtěl jsem vědět víc a znát rozuzlení, ale unešený jsem z první série nebyl. A co mi vadilo? Natahované - hlavně dějová linka s rodinou, opakované zatajování informací podezřelých, někdy úplně zbytečně, což vede k dalšímu natahování vyšetřování, vyšetřovatelka Lundová - ze začátku hodně sympatická, ale ke konci přesný opak (pokud to byl účel, tak se to povedlo). Šlo především o naprostou ztrátu sebereflexe a dále ignorování psychologického posudku na profil vraha, který mohl být velkým vodítkem. Kdo byl vrah jsem odhadnul hned na začátku, ale postupem času jsem si nebyl jistý ničím - to beru i jako plus. Jako další klad bych dodal propracovanou dějovou linku politického zákulisí a závěrem mě ještě mrzí, že nebyl více odhalen motiv sériových vražd a historie vraha (třeba další série).

Absurdní komedie, ale zároveň až děsivě pravdivá a ještě k tomu aktuální.